PAVEL ŠIK
Od údajného ruského dronu s výbušninou na letišti v Lipsku se evropský mediální prostor zbláznil. Německo amatérský útok připsalo Rusku, aniž veřejnosti předložilo jediný ověřitelný důkaz o ruském zadavateli.
Od té chvíle se však každý podezřelý dron, požár, porucha či anonymní informace automaticky zařazuje do jednoho velkého příběhu – Rusko se chystá napadnout Evropu. Média už neinformují o míře pravděpodobnosti, ale vyrábějí strach. Z možnosti udělají plán, z nízkého rizika bezprostřední hrozbu, z anonymního litevského zdroje zprávu CIA a z hypotetické úvahy šéfa tajné služby téměř termín útoku.
Včera jsem psal o zprávě, že CIA údajně varovala před útokem na jižní Evropu na základě kachny španělského deníku El Mundo dle anonymního zdroje údajně blízkého litevskému ministerstvu obrany. Ta zpráva oběhla celou Evropu, ale nějak jsem si nevšiml, že by ta samá média dnes napsala, že po dementi italského ministra obrany Guido Crosetta i včera večer Macron v přímém rozhovoru pro TF1 a France 2 řekl, že tuto informaci může popřít a že CIA francouzské služby o takovém útoku neinformovala. Kde jsou ty zprávy, že to byla blbost?
To samé se stalo včera – podobně jako po poplašné zprávě šéfa BISky Koudelky pro britský Guardian – tentokrát po údajném varování dánské vojenské rozvědky FE. Financial Times, Guardian, Sky News a část evropských médií vytáhly do titulku nejděsivější hypotetickou možnost, že Rusko může napadnout Nato během měsíců.
Jenže podobná hodnocení vydávají evropské zpravodajské služby zvlášť během války zcela běžně, ta dánská například minulý rok v únoru prakticky ve stejném duchu. Nejde o odhalení konkrétního plánu ani o předpověď budoucnosti, nýbrž jsou to katalogy možných scénářů, kterými si tyhle instituce zároveň kryjí záda, neustále varují a je to jejich práce. Ale jsou to hypotetické scénáře, nejsou určeny pro média a šéfové zpravodajských služeb o tom nemají vyprávět každému novináři, který se zeptá.
Navíc ta aktuální třístránková dánská zpráva obsahovala, že sice existuje „nízké, ale rostoucí riziko“ omezeného útoku proti zemi NATO sousedící s Ruskem, ale současně zmiňuje, že by se jednalo o „zoufalý krok“, k němuž by Moskva přistoupila pouze za určitých podmínek. A především ta dánská rozvědka píše cituji: „Nadále nevidíme žádné známky toho, že Rusko zahájí skutečnou vojenskou invazi pravidelnými silami proti jednomu nebo více státům NATO.“
Jenže to už nikdo neřeší, spustí se kanonáda politických idiotů a děsí obyvatele. Jeden vyzývá vládu a chce svolat strašně důležitě mimořádné schůzky, druhý mluví o nejhorší bezpečnostní situaci od začátku války a třetí je opravdu natolik mimo, že už veřejně uvažuje o sestřelování ruských letadel a nedochází mu, jaké to bude mít důsledky na celou společnost.
Tohle už není odpovědné informování ani rozumná příprava na bezpečnostní rizika, nýbrž permanentní mobilizace strachu a je opravdu na místě se ptát, co to má znamenat. Nikdo nic konkrétního neví, nikdo nic veřejně nedoložil, ale všichni varují, svolávají porady a vysvětlují obyvatelstvu, že útok může přijít prakticky kdykoliv? Zbláznili se všichni nebo měl Fico pravdu?
Úplně nejabsurdnější přitom je, že tajné služby, média a někteří politici nám současně tvrdí, že cílem ruských hybridních operací je vyděsit Evropany, rozložit důvěru ve stát a vytvořit ve společnosti pocit chaosu a ohrožení. Tak proč tutéž práci každý den ochotně odvádějí sami?
FB
The post Válečná hysterie first appeared on Pravý prostor.
