Ukrajinci protestují u nás doma, ale doma nechávají řádit Zelenského » Politikařina

Ukrajinci protestují u nás doma, ale doma nechávají řádit Zelenského » Politikařina

Já dávám svůj podpis pod to, že nemají právo protestovat v České republice, ale mají vypadnout a protestovat u sebe doma – na Ukrajině.

Na Václavském náměstí proběhla masivní a klidná demonstrace tisíců Ukrajinců (a českých podporovatelů) proti nedávnému rozhodnutí Babišovy vlády týkajícímu se ukrajinské komunity. Babiš vzkázal, že právo na protest respektuje, ale na svém rozhodnutí trvá, zatímco opozice a zástupci firem varují před dopady na ekonomiku i vztahy. Organizátoři plánují další protesty a chystají petici.

O co přesně v protestu jde a co jim Babiš provedl? Osekání peněz a dávek: Vláda plánuje výrazně zpřísnit pravidla pro vyplácení humanitární dávky a příspěvků na bydlení pro lidi s dočasnou ochranou. Cílem je snížit výdaje ze státního rozpočtu. Kdo protestuje a proč: Protestující namítají, že plošné seškrtání zasáhne i lidi, kteří tu poctivě pracují, platí daně a drží nad vodou obory jako stavebnictví nebo služby. Hrozí tím, že to lidi natlačí do šedé ekonomiky nebo donutí odejít. Takže zkrátka a dobře: vláda chce ušetřit a zpřísnit kohoutky na dávkách, zatímco druhá strana tvrdí, že je to moc tvrdé a poškodí to i náš trh práce. Snad už je v tom jasněji!

Zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí se nám snaží vnutit myšlenku, že pracující Ukrajinci už v Česku na odvodech, daních a DPH zaplatí do státního rozpočtu více peněz, než kolik činí veškeré vyplácené humanitární dávky a pomoc. Většina z nich tu normálně poctivě pracuje v oborech, kde dlouhodobě chybí české pracovní síly (stavebnictví, zdravotnictví, služby, pečovatelství). Mě nějaké blabla nezajímá, chci konkrétní čísla. Je jich tu obrovské množství. Za děti, seniory a nepracující platí zdravotní pojištění stát – tedy my všichni z našich daní. Ti všichni mají možnost využívat naše zdravotnictví zdarma, a že to rádi dělají, to víme. Z Ukrajiny přišlo dost starších lidí i nemocných, kteří potřebují péči, a co si budeme povídat, to není levná záležitost. Přišla sem spousta ukrajinských dětí a ani jejich školství není zdarma. To všechno jim financujeme ze společné kasy, a ještě se tu najdou iniciativy, které by jim nejraději ve všem ustupovaly a zametaly cestičku. No nejsou to magoři? Ne, jsou to hlavně lidé, kteří lezou Ukrajině do pozadí a čekají, že se na tom přiživí.

Mladí muži a branná povinnost: Svolávání mužů do zbraně a řešení útěků před mobilizací je v pravomoci ukrajinského státu. Česká republika jim automaticky nemůže odebrat dočasnou ochranu nebo je deportovat na frontu bez právního rámce a koordinace s EU. No vida! Tak jim se nechce položit život za vlast, ale tady si budou otvírat hubu a protestovat? To znamená, že vlast nemají a že tu hodlají zůstat napořád. Naši páni nám nasadili vši do kožichu a deratizátoři nikde.

Jakmile se z pomoci stane v očích některých lidí automatický nárok, nebo dokonce záminka k tomu chovat se k místním shora, celý ten smysl solidarity se hroutí a mění se v hořkost a nevděk. A právě na tomhle lidském pocitu – že si necháváme skákat po hlavě ve vlastní zemi – celá ta dnešní společenská atmosféra stojí. Pod to se podepíše každý, kdo má rád ve věcech pořádek a férovost. Já dávám svůj podpis pod to, že nemají právo protestovat v České republice, ale mají vypadnout a protestovat u sebe doma – na Ukrajině.

Autor: Milena Doušková