„Není to nic nového. Jde o pokračování chybného postupu, ke kterému se přidává velmi agresivní a arogantní vyjadřování,“ vysvětluje Václav Klaus v rozhovoru s politologem Glennem Diesenem, co ho vedlo k sepsání svého kritického textu o jejím projevu z konce září, kde kritizoval i její „úřednické návrhy“ a závěry ve stylu „sovětského politbyra komunistické strany“.
„Strávil jsem 40 let, to je téměř polovina mého života, za komunismu. Proto jsme citliví na používání určitých frází. Dříve jsme poslouchali rádio a řeči o americkém imperialismu a přisluhovačích a loutkách v rukách Američanů… a teď to slyšet znovu? Téměř 40 po pádu komunismu? To je opravdu tragické,“ tvrdí Václav Klaus.
Evropa nebo Evropská unie?
Ve svém textu dále vytýkal, že Leyenová ve svém projevu zaměňovala Evropskou unii za Evropu a postoje evropských institucí tak vydávala za postoje celého kontinentu. „Evropa je kontinent a existuje permanentně, zatímco Evropská unie je člověkem vytvořená instituce,“ dodává Klaus, že on tuto pozici často prezentovanou Bruselem neakceptuje.
Během rozhovoru se s Glennem Diesenem podělil o svou vzpomínku starou víc než 23 let, kdy Česká republika vstupovala do Evropské unie a on tehdy jako prezident navštěvoval země, které již byly součástí Unie. „Všichni mi říkali: ‚Vítejte v Evropě!‘ A já jim říkal: ‚Nezlobte se, ale my jsme vždycky patřili do Evropy. Co se změnilo, byl jen vstup do Evropské unie.‘ Ale Bruselšťané – někdy je nazývám Homo Bruchselarum – předpokládají, že oni jsou Evropa. Ale nejsou.“
Bývalý prezident také odmítl rétoriku Leyenové o změnách klimatu a představu, že problémy vyřeší další evropské orgány a iniciativy, a vyčetl předsedkyni, že neuznává svůj podíl na problémech Evropské unie a jako jejich řešení ještě nabízí další posilování evropských institucí a byrokracie.
„Dovoluje si kritizovat byrokracii a Evropskou unii? To musí být snad vtip, protože představuje jednu byrokratickou instituci za druhou. A to ukazuje, že ničemu nerozumí,“ říká Václav Klaus a připomíná, že za komunismu bylo zakázané téměř vše. Co ovšem bylo kupodivu dovolené, byla kritika byrokracie, protože i samotný systém to považoval za něco špatného. „Samozřejmě byrokracie je ale výsledkem systému. Ne něco navíc. Takže byrokracie je svou definicí součástí instituce zvané Evropská unie.“
Kdo Evropu odřízl od plynu?
Klaus předsedkyni Evropské komise vytýká i její vysvětlení příčin vysokých cen energií. Coby profesor ekonomie nesouhlasí s označením cen za „strukturálně příliš vysoké“ a zpochybňuje, co tím Leyenová vůbec myslí. Ceny jsou podle něj zkrátka buď vysoké, nebo nízké a jejich růst má konkrétní příčinu. On sám onu příčinu vidí v rozhodnutí Evropy odříznout se od ruského plynu, zatímco Leyenová v projevu tvrdila, že Evropu od plynu odřízlo Rusko.
„Ona ví, co se děje. Ale předstírá, že neví. Říct, že nás Rusko odřízlo, je vtip a ne seriózní výrok. My jsme se odřízli. Udělali jsme si to sami,“ tvrdí Klaus. Rusko by dle jeho názoru rádo dodávalo do Evropy plyn a dostávalo za to zaplaceno.
Obavy z války?
Klaus uvedl, že se poprvé v životě obává války, a to kvůli rétorice evropských představitelů, zejména německého kancléře Friedricha Merze. Podporuje proto Andreje Babiše, pokud se vůči této rétorice dokáže vymezit a souhlasí i s postoji slovenského premiéra Roberta Fica.
Evropské politiky a konkrétně Friedricha Merze považuje Václav Klaus za beznadějný případ. Poukázal rovněž na to, že jeho strana CDU, která po dekády vévodila Německu, v zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku dostala jen 4,9 % voličských hlasů.
Merzova silácká vyjádření Klaus považuje za určitou kompenzaci nedostatku podpory od svých voličů. „Já být Merzem, tak bych se bál dělat takto silná vyjádření. Je to většinou signálem nedostatku podpory doma. Snaží se to změnit tím, že pronášejí rázné projevy týkající se mezinárodní politiky, a to je velmi nebezpečné,“ uvádí Klaus.
