VÁCLAV KRÁSA
Nejprve několik střípků z dění před volbami. Prezident Pavel dal přednost soukromé dovolené před účastí ve volbách příští týden. Domnívám se, že Česká republika má další světové prvenství, protože žádný vrcholný státník nevynechá volební akt. Vůbec nejde o to, že by pan prezident nějak ovlivnil výsledky v Černoučku. Účast na volbách je pro prezidenta politický a mediální symbol, že k volbám se prostě má chodit. Účast médií ukazuje občanům, že chodit k volbám je správné. V politice jsou symboly důležitou entitou v politickém souboji. Je možné, že pan prezident ještě, pod tlakem veřejnosti, se nakonec voleb účastní, ale tu symboliku už prohrál a všichni budou vnímat, že se voleb účastní tak trochu z donucení.
Dnes v diskusi na TV Prima byla kandidátka na post senátorky paní Dagmar Pecková. Světově uznávaná operní pěvkyně, která většinou žije v cizině kandiduje jako nestranička s podporou ODS na Praze 9. Bylo až trapné, když se ukázalo, že paní Pecková není vůbec orientována v našich reáliích. Nechápu, jak mohla souhlasit s kandidaturou, a co ji k tomu vedlo. Je již tradiční, že politické strany hledají na kandidátky pouze populární lidi, bez ohledu na jejich orientaci v politice, zákonech, systému státní správy a samosprávy, a hlavně bez jakékoliv vlastní představy činnosti v zákonodárném sboru, což se právě na paní Peckové ukázalo v plné nahotě. Je to chyba politických subjektů a podle toho taky naše politika vypadá. Je to však i naše chyba, že volíme takové lidi.
Tento týden se zase ukázalo, že Česká televize se zabývá hloupostmi, a hlavně manipuluje diváky podle názorů svých redaktorů, místo toho, aby moderovala témata, která mohou mít vážné důsledky do budoucna. To přesně ukázal minulý týden, kdy redaktoři až agresivně naháněli nové členy Rady vlády pro lidská práva. Novými členy byli jmenováni mimo jiné advokát Jakub Kříž, aktivista Daniel Black a někdejší Miss World Taťána Kuchařová. Jsou to lidé, kteří mají odlišné vidění lidských práv oproti odešlým členům, a je to dobře, protože tím došlo k názorové vyrovnanosti. Pro Českou televizi to jsou skoro nepřátelé, přitom ve skutečnosti nejde o záležitost, která je z hlediska státu až tak zásadní. Rady vlády jsou poradní orgány a vláda může, ale nemusí, přihlížet k jejich názoru. Ten křik je proto, že progresivisté v Radách se snaží prosazovat „svoje“ lidi do struktur státu, a proto možná tolik křiku, protože se jim znesnadní infiltrace státních struktur.
Velmi vážným tématem, kterému se média prakticky nevěnují, je návrh ministra zdravotnictví, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Mezi jiným se také navrhuje zásadně změnit pojetí umělého oplodnění, které by se napříště vztahovalo i na žen bez partnera. Institut umělého oplodnění by se tak vztahoval na všechny ženy. Asistovaná reprodukce je podle platné právní úpravy koncipován jako zdravotní služba poskytovaná ze zdravotních důvodů při léčbě neplodnosti nebo z důvodu prevence přenosu závažných geneticky podmíněných onemocnění. Navrhovaná novela nově zavádí další důvod pro poskytnutí asistované reprodukce, a to absenci mužského partnera. Navrhovaná úprava představuje zásadní změnu dosavadní koncepce asistované reprodukce a přesahuje oblast zdravotního práva do oblasti rodinné politiky a ochrany práv dítěte. Podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte musí být nejlepší zájem dítěte předním hlediskem při všech rozhodnutích týkajících se dětí. Současně čl. 7 odst. 1 Úmluvy stanoví, že dítě má, pokud je to možné, právo znát své rodiče a být jimi vychováváno. Navrhovaná právní úprava vytváří právní rámec pro vznik situací, kdy dítě bude od počátku záměrně počato bez zamýšlené přítomnosti otce v rodinném prostředí. Důvodová zpráva se dostatečně nevypořádává s dopady této změny na práva dítěte ani s jejími dlouhodobými společenskými důsledky. Takto zásadní změna rodinné a reprodukční politiky by měla být předmětem samostatné odborné a společenské diskuse, nikoliv dílčí novely zákona o specifických zdravotních službách. Návrh změny asistované reprodukce je v uvedeném zákoně podán trochu pokoutně a je skutečně zvláštní, že k němu není široká společenská diskuse. Překvapuje mě, že návrh podává ministr zdravotnictví, když důsledky změny se budou týkat celé společnosti a jsem překvapen, že jej podává současná vládní koalice. Očekával jsem, že koalice bude bránit těmto progresivistickým návrhům. Co je špatně na uvedeném návrhu: Prakticky se opouští model klasické rodiny otec, matka a děti, protože každá žena si bude moci požádat o umělé oplodnění. Vzniká velké nebezpečí „výroby“ matek samoživitelek, snížení sociální úrovně rodin a větší tlak na sociální systém. Ministerstvo zdravotnictví si vůbec nepřipouští, že takto pojaté umělé oplodnění zakládá do budoucna zhoršení genetické léčby občanů. Pokud je umělé oplodnění anonymní, nebude možné dohledat genetiku nemocných, což do budoucna, kdy genetická léčba bude stěžejní, zakládá zásadní problém. Argument, že už se tak v malém děje není argumentem, naopak je to větší hrozba. Navrhovaná úprava asistované reprodukce opouští stávající etické východisko, podle kterého je dítě dar, na jehož početí neexistuje právní nárok. Podle návrhu se dítě stává objektem nároku ženy, která jako subjekt práva uplatňuje své veřejné subjektivní právo vůči poskytovateli zdravotních služeb. Žádné právo na dítě neexistuje! Důvodů proti návrhu na nově pojatou asistovanou reprodukci je samozřejmě více a není smyslem této stati je všechny jmenovat. Návrh zakládá další fragmentaci společnosti se všemi důsledky, které z toho vyplynou.
FB
