Nedávno se objevily informace o tom, že by nepopulárního Merze, který se stal nejméně oblíbeným (či nejvíce nenáviděným) kancléřem v novodobé historii Německa, mohl nahradit některý jeho spolustraník.
Již dříve bylo na základě průzkumů zjištěno, že někteří jiní členové CDU by byli pro občany přijatelnější, nicméně zatím to nevedlo u Merze k sebereflexi, takže na postu, kam byl dosazen BlackRockem, setrvává.
Nový průzkum však přinesl šokující zjištění: nejvíce dotázaných odpovědělo, že by na postu raději viděli političku, která mnohé současné problémy odstratovala.
Chtěli by prý za kancléřku Angelu Merkelovou, která stála nejen za postupující islamizací Německa a s ní související kriminalitou, ale třeba i za ukončením provozu všech jaderných elektráren.
Pokud nebyl průzkum zcela účelově zmanipulován (což nelze vyloučit), pak by to znamenalo, že si vlastně Němci budoucí chalífát, do kterého směřují, plně zaslouží.
Je možné, že průzkum byl proveden záměrně právě proto, že se skutečně plánuje její návrat do politiky, byť možná jen do konce volebního období?
Ze všech lidí by to měla napravit právě Angela Merkelová: Téměř polovina dotázaných se domnívá, že bývalá kancléřka je schopnější řešit dnešní problémy než Friedrich Merz.
Přesto mnoho z těchto problémů nese politické znaky jejích 16 let ve vládě. To, co Sarah Bosetti napůl žertem navrhla jako návrat Merkelové na slavnostním předávání cen Caritas, se najednou jeví jako projev ohromující politické amnézie.
Znělo to jako poněkud krutý vtip:
Na slavnostním předávání ceny Caritas Elisabeth, kterou byla bývalá kancléřka poctěna (jde o 1 z celkem 18 cen, které od odchodu z politiky získala), Sarah Bosettiová v podstatě vrátila do diskuse Merkelovou jako potenciální kandidátku na kancléřku.
Zrovna Merkelová, ze všech lidí, zpět na úřad kancléře? Ta samá Angela Merkelová, jejíchž 16 let v úřadu tak hluboce změnilo Německo a jejíž politický odkaz zemi dodnes zaměstnává?
Nyní se zdá, že tento nápad na její návrat byl zjevně blíž náladě v zemi, než by se komukoli chtělo zdát.
Nedávný průzkum společnosti YouGov, který si nechala vypracovat Německá tisková agentura (dpa), přinesl pro Friedricha Merze zdrcující výsledek:
48 procent respondentů se domnívá, že Angela Merkelová je pro řešení současných problémů Německa vhodnější než současný kancléř. 29 procent považuje obě za zhruba stejně vhodné nebo nevhodné. Pouze osm procent si myslí, že Merkelová je horší než Merz.
Je ironií, že právě politička, u níž jsme byli během jejích 16 let ve funkci svědky některých z nejzásadnějších politických rozhodnutí v nedávné německé historii, je nyní určena jako lepší k řešení problémů, které díky ní vznikly nebo které byly za jejího působení zhoršeny.
Patří sem především migrační politika z roku 2015, jejíž katastrofální důsledky Německo sužují dodnes.
K tomu se přidává ukvapené ukončení jaderné energie, hluboká transformace CDU a následná selhání během pandemie COVID-19, z nichž ona sama nyní viní Billa Gatese.
Merkelová nejenže 16 let spravovala Německo, ale zásadně zemi změnila. Mnoho rozhodnutí, jejichž důsledky jsou nyní oplakávány v otázkách migrace, dodávek energie, vnitřní bezpečnosti a sociální soudržnosti, nesou její politický podpis.
Nyní ji oslavovat jako zachránkyni, která zemi vyvede z problémů, které vznikly nebo se zhoršily během jejího dlouhého kancléřství, je proto naprosto absurdní.
Je to jako volat zpět architekta domu, protože si najednou všimnete prasklin ve zdech.
Nová nostalgie po Merkelové je udivující. Bývalá kancléřka se najednou jeví jako ztělesnění ztracené stability. Slabý Friedrich Merz zjevně stačí k tomu, aby změkčil vzpomínku na 16 let Merkelové v úřadu.
Průzkum je proto přirozeně také zničujícím signálem pro současného kancléře, dalo by se říci, že dalším.
Když se téměř polovina dotázaných domnívá, že její předchůdkyně, která odešla z úřadu před lety, měla větší schopnosti řešit problémy, vypovídá to hodně o úrovni důvěry v současnou vládu.
To ale situaci činí ještě paradoxnější: Německo zažívá těžké krize a značná část populace znovu objevuje politika jako řešitele problémů, a to právě toho politika, za jehož vlády byly vytvořeny nebo zhoršeny klíčové podmínky pro tyto krize.
Politická paměť Němců se někdy zdá být kratší než poločas rozpadu problémů, které po sobě politici zanechávají.
A to se nakonec netýká jen Němců…
