Pomalu, ale jistě, se máme blížit ke konečným cílům Agendy 2030, nicméně stále je zde dostatek těch, kteří do toho globalistům „hází vidle.“
A právě to dělá těžkou hlavu těm, kteří si myslí, že mají mandát ovládat svět (byť nebyli nikým zvoleni).
Organizace spojených národů oznámila, že vyvíjí systém „Globální výměny informací o integritě (GIIEx)“, který má poskytnout řešení „globální informační krize.“
Hodiny a hodiny 81. zasedání Valného shromáždění OSN byly natočeny a zveřejněny na webových stránkách OSN; video z „ Dialogu o řešeních informační integrity“ z 24. září, kde bylo oznámení učiněno, však nějakou dobu po natočení nespatřilo světlo světa.
Až 2. října vydala OSN tiskovou zprávu, v níž oznámila výsledky zasedání a vývoj GIIEx.
„Dialog o integritě informací“ pořádala brazilská vláda (aktuálně jedna z těch, které nejvíc tlačí na globální cenzuru, tak lze jen doufat, že bude brzy vyměněna), sekretariát OSN, Rozvojový program OSN (UNDP) a UNESCO.
Na dialogu se zástupkyně generálního tajemníka OSN pro globální komunikaci Melissa Flemingová – přezdívaná „ Věda patří nám“ – zaměřila na zlozvyky, jako jsou velké technologické společnosti a inzerenti, za to, že přispívají ke „globální informační krizi.“
„Dnes stále dominuje a formuje naši globální informační architekturu hrstka společností,“ řekla Flemingová a dodala, že jejich priority zůstávají stejné: zapojení, zisk. Vždy nad veřejný zájem.
„Ochránci informací – občanská společnost, novináři, vědci a další – jsou dnes stále nedostatečně financováni a jsou vystaveni útokům.“
Tím má samozřejmě na mysli všechny ty, kteří razí jejich propagandu.
V boji proti této tzv. „globální informační krizi“ bude zavedena Globální výměna integrity informací (Global Information Integrity Exchange):
- Propojuje odborníky z praxe, výzkumníky, tvůrce politik a další klíčové zúčastněné strany v úsilí o budování řešení a odolnosti. Bude sdílet informace a zdroje, jako jsou studie, nástroje, školicí materiály a vývoj politik, vytvořené OSN a partnery v celé oblasti .
- Posílí budování koalic identifikací a propojením aktérů pracujících na dosažení společných cílů v oblasti integrity informací a zakotví opatření a strategie na úrovni jednotlivých zemí a regionů.
„Integrita klimatických informací byla na minulém měsíci na akci na vysoké úrovni prominentním tématem,“ uvádí se v oficiálním „souhrnném/výsledném dokumentu.“
Účastníci – mezi nimiž byli zástupci OSN, členských států, organizací občanské společnosti, médií, akademické obce a soukromého sektoru – se shodli, že úsilí o kontrolu narativů týkajících se změny klimatu by se mohlo rozšířit i na:
- Volby
- Mír a bezpečnost
- Bezpečnost dětí na internetu
- Obránce lidských práv
- Akademickou a vědeckou komunitu
- Reakce na riziko katastrof
Pro nevolené globalisty se informační integrita vztahuje pouze na jejich vlastní agendu; na jakýchkoli jiných názorech jim nezáleží.
Pokud zpochybníte jejich narativy týkající se COVIDu, klimatu, konfliktů, voleb nebo to, že oni vlastní vědu, brzdíte tím pokrok v jejich Agendě pro udržitelný rozvoj 2030.
V červenci 2025 OSN oznámila, že vytváří pracovní skupinu pro dezinformační otázky, která se „zaměří na dopady dezinformací a nepravdivých informací na plnění mandátu OSN.“
O několik měsíců později na konferenci COP30 v listopadu loňského roku prohlásila hlavní poradkyně OSN pro integritu informací Charlotte Scaddanová:
„Musíme bojovat proti všem pokusům v informačním ekosystému o podkopání opatření v oblasti klimatu, bez ohledu na aktéra.“
Zásahy proti takzvaným dezinformacím, šíření nenávistných projevů a šíření nenávisti vždy vedou zpět k narativům o OSN a jejích cílům udržitelného rozvoje.
A nezapomínejme, že sama Melissa Flemingová v září 2022 na Světovém ekonomickém fóru (WEF) uvedla, že OSN se spojila s Googlem, aby neorganicky manipuloval s výsledky vyhledávání tak, aby se nahoře zobrazovaly pouze narativy schválené OSN.
Flemingová tam nechvalně prohlásila: „My vlastníme vědu a myslíme si, že by to měl vědět svět, a samotné platformy také.“
Letošní dialog o řešeních informační integrity navazoval na Globální principy OSN pro informační integritu a Globální digitální pakt, které byly oba zahájeny v roce 2024.
Předtím OSN zavedla „dobrovolný kodex chování OSN pro integritu informací na digitálních platformách,“ kterým se mají řídit členské státy a další „zúčastněné strany.“
Tento „dobrovolný kodex chování OSN“ je plný politik zaměřených na umlčování disentních hlasů na digitálních platformách pod rouškou zmírňování „dezinformací a mylných informací,“ které jsou příhodně spojovány s nenávistnými projevy.
Některá z politických doporučení převzatých ze shrnutí politiky v sekci „Směrem ke kodexu chování OSN“ zahrnují:
- Všechny zúčastněné strany by se měly zdržet používání, podpory nebo šíření dezinformací a nenávistných projevů k jakémukoli účelu.
- Všechny zúčastněné strany by měly vyčlenit zdroje na řešení a podávání zpráv o původu, šíření a dopadu dezinformací, nepravdivých informací a nenávistných projevů, a to při dodržování norem a standardů v oblasti lidských práv, a dále investovat do kapacit pro ověřování faktů napříč zeměmi a kontexty.
- Všechny zúčastněné strany by měly podporovat školení a budování kapacit s cílem lépe porozumět tomu, jak se projevují nepravdivé informace, dezinformace a nenávistné projevy, a posílit strategie prevence a zmírňování těchto jevů.
- Všechny zúčastněné strany by měly přijmout naléhavá a okamžitá opatření k zajištění bezpečného, odpovědného, etického používání umělé inteligence a řešit důsledky nedávného pokroku v této oblasti pro šíření dezinformací, nepravdivých informací a nenávistných projevů.
- Členské státy by měly zajistit veřejný přístup k přesným, transparentním a důvěryhodným vládním informacím, zejména k informacím, které slouží veřejnému zájmu, včetně všech aspektů Cílů udržitelného rozvoje.
- Členské státy by měly investovat do nezávislého výzkumu a podporovat jeho výskyt a dopad dezinformací, nepravdivých informací a nenávistných projevů v různých zemích a jazycích, zejména v nedostatečně obsloužených kontextech a v jiných jazycích než angličtině, což by umožnilo občanské společnosti a akademické sféře svobodně a bezpečně fungovat.
- Digitální platformy a inzerenti by měli zajistit, aby reklamy nebyly umisťovány vedle online dezinformací, nepravdivých informací nebo nenávistných projevů a aby nebyla propagována reklama obsahující dezinformace.
- Digitální platformy by měly zajistit smysluplnou transparentnost, pokud jde o algoritmy, data, moderování obsahu a reklamu.
- Digitální platformy by měly zveřejňovat přístupné zásady týkající se dezinformací, nepravdivých informací a nenávistných projevů a informovat o rozšířenosti koordinovaných dezinformací ve svých službách a o účinnosti politik proti těmto operacím.
- Digitální platformy by měly zajistit plnou účast občanské společnosti v úsilí o řešení dezinformací, nepravdivých informací a nenávistných projevů.
- Zpravodajská média by měla zajistit, aby veškerá placená reklama a reklamní obsah byly jasně označeny jako takové a aby neobsahovaly zavádějící informace, dezinformace a nenávistné projevy.
Poté přišel Globální digitální pakt se společnou vizí založenou na pěti cílech:
- Překlenout všechny digitální propasti a urychlit pokrok v plnění Cílů udržitelného rozvoje
- Rozšířit začlenění do digitální ekonomiky a výhody z ní pro všechny
- Podporovat inkluzivní, otevřený, bezpečný a chráněný digitální prostor, který respektuje, chrání a prosazuje lidská práva
- Prosazovat odpovědné, spravedlivé a interoperabilní přístupy ke správě dat
- Posílit mezinárodní správu umělé inteligence ve prospěch lidstva
Prvním cílem „překlenout všechny digitální propasti a urychlit pokrok v rámci Cílů udržitelného rozvoje “ je zajistit připojení každého člověka k internetu.
Koneckonců, digitální řídicí síť nelze vybudovat bez předchozího vytvoření solidního technologického základu se základním internetovým připojením.
Jakmile budou všichni připojeni k internetu, bude možné vybudovat digitální gulag pod rouškou digitální veřejné infrastruktury (DPI), což je občanský technologický stack sestávající ze tří komponent: digitální identifikace, systémů rychlých plateb (včetně programovatelných digitálních měn) a masivního sdílení dat mezi veřejnými a soukromými subjekty.
Druhým cílem „rozšíření začlenění do digitální ekonomiky a výhod z ní pro všechny“ je zajistit, aby si všechny země vzájemně sdílely znalosti o tom, jak efektivně nastavit své digitální ekosystémy.
Třetím na seznamu cílů je „podpora inkluzivního, otevřeného, bezpečného a zabezpečeného digitálního prostoru, který respektuje, chrání a podporuje lidská práva,“ což na první pohled zní hezky, ale ve skutečnosti jde o zavedení globální správy internetu a o to, jak cenzurovat názory, které jsou v rozporu s narativy schválenými OSN.
Čtvrtým cílem Globálního digitálního paktu je „prosadit odpovědné, spravedlivé a interoperabilní přístupy ke správě dat,“ což je hezký způsob, jak říct, že chtějí shromáždit co nejvíce dat o vás a vašem prostředí, včetně využití technologií sledování a dohledávání, a poté tyto informace sdílet přes hranice ve jménu urychlení pokroku směrem k Agendě 2030.
V podstatě chce OSN, jakmile se všichni připojí k internetu, zajistit, aby všechny země byly na stejné vlně, co se týče digitální transformace, aby mohly udržet chod a efektivně fungovat tak, aby jejich digitální veřejná infrastruktura, respektive jejich digitální gulag, byla efektivní.
Flemingová minulý týden na 81. zasedání Valného shromáždění OSN, které se věnovalo cílům udržitelného rozvoje (SDG), uvedla, že kdyby to bylo po jejím, „zdravé informační ekosystémy“ by byly 18. cílem udržitelného rozvoje.
Pro OSN je „zdravý informační ekosystém“ manipulovaný prostor, kde jsou vítány pouze narativy schválené globalisty a jakýkoli disent má být považován za toxin bránící pokroku v Agendě 2030. A takový škůdce musí být vymýcen.
