Už dlouho se výzkumné agentury jako DARPA pokouší zkoumat možnosti ovlivňování lidské mysli a čtení myšlenek. A zdá se, že brzy něco podobného nebude pouhou fikcí.
Nyní již totiž není nemožné číst alespoň to, co vidíte. Pak je jen krůček k samotnému čtení myšlenek.
To, co člověk právě vidí, lze stále více rekonstruovat z jeho mozkové aktivity.
Výzkumníci z izraelského Weizmannova institutu věd vyvinuli Brain-IT, AI model, který dokáže generovat snímky z fMRI snímků mozku, které jsou překvapivě blízko skutečnému pozorovanému subjektu.
Institut sám hovoří o nové vědě „čtení myšlenek.“
Technologie však nečte myšlenky v klasickém smyslu. Brain-IT analyzuje mozkovou aktivitu lidí při prohlížení obrazů. Funkční magnetická rezonance (fMRI) zaznamenává změny v průtoku krve a zásobování kyslíkem v různých oblastech mozku, z nichž lze odvodit vzorce aktivity.
Tým vedený profesorem Michalem Iranim vyvinul metodu, která funkčně identifikuje podobné oblasti různých mozků.
Brain-IT přiřazuje naměřené mozkové signály do běžných funkčních klastrů a poté kombinuje tyto informace s rysy zobrazeného obrazu. Model difúze nakonec generuje vizuální rekonstrukci z tohoto systému.
Rozhodující pokrok spočívá v rychlosti, s jakou lze Brain-IT přizpůsobit novému člověku.
Předchozí metody někdy vyžadovaly desítky hodin individuálních záznamů mozku.
Podle výzkumníků dosahuje Brain-IT výsledků již s jednou hodinou fMRI dat od nového testovaného subjektu, které jsou srovnatelné s předchozími modely, jež byly trénovány na přibližně 40 hodinách dat.
V experimentech byly dokonce vytvořeny rozpoznatelné rekonstrukce s pouhými 15 minutami dat.
Model se nesnaží jen hádat, zda se někdo dívá například na člověka, zvíře nebo budovu. Kombinuje sémantické informace o obsahu obrázku se strukturálními prvky, jako je prostorové uspořádání.
Zvláště pokud jde o barvu, kompozici a detaily, Brain-IT je považován za lepší než předchozí metody.
Je obzvlášť zajímavé, že výzkumníci nepřekládají mozkovou aktivitu pouze do obrazů.
Tým také pracuje s takzvaným mozkovým enkodérem, který přistupuje opačně: je dán obraz a model se snaží předpovědět, jaké vzorce aktivity by tento obraz v lidském mozku vyvolal.
Během vývoje systém identifikoval 128 funkčních oblastí nebo klastrů, které vykonávají srovnatelné úkoly při zpracování vizuálních informací u různých lidí, i když se jejich přesná anatomická poloha liší člověk od člověka.
Tímto způsobem výzkum přesahuje spektakulární rekonstrukci obrazu. Mohl by přinést nové poznatky o tom, jak různé lidské mozky zpracovávají vizuální informace.
Brain-IT stále primárně rekonstruuje obrazy, které člověk skutečně vidí. Termín „čtení mysli“ by proto neměl být stále zaměňován s volným čtením libovolných myšlenek.
Ale směr vývoje je pozoruhodný, takže je zřejmě jen otázkou času, než i to bude možné.
Výzkumníci chtějí jít dál než na statické snímky. V budoucnu by měly být možné procesy pro složitější vizuální a další smyslové informace.
Z dlouhodobého hlediska to přibližuje otázku, zda podobné systémy mohou v určitém bodě rekonstruovat i vnitřní myšlenky nebo jiný mentální obsah.
Samotný Weizmannův institut explicitně řadí Brain-IT do kolonky „Nová věda čtení myšlenek“ a popisuje model jako AI, která dokáže „číst“ mozkovou aktivitu a rekonstruovat to, co člověk vidí.
Byly zdůrazněny lékařské přínosy této metody. Rozhraní mozek a počítač by například mohla pomoci lidem, kteří už nemohou mluvit ani komunikovat kvůli těžké paralýze.
Již dnes existují systémy, které převádějí mozkovou aktivitu na řeč nebo jiné signály.
Brain-IT nyní ukazuje, jak rychle tento vývoj postupuje:
Místo toho, aby AI přestavěla systém pro každého člověka s obrovským množstvím osobních mozkových dat, snaží se rozpoznat běžné vzorce mezi různými lidskými mozky a předávat tyto znalosti novým lidem.
Z dlouhodobého hlediska je však právě zde citlivá otázka: Jak soukromá zůstanou naše mozková data, pokud se AI časem zlepší v odvozování vjemů a možná i složitějšího mentálního obsahu z nich?
Brain- IT je stále daleko od tajného čtení myšlenek člověka.
Současné experimenty vyžadují vysoce kvalitní fMRI snímky, které jsou pořízeny ve velkém magnetickém rezonančním zobrazovacím skeneru. Proto nelze mluvit o nepozorovatelném skeneru mysli.
Ale směr výzkumu je jasný: AI začíná převádět měřitelnou mozkovou aktivitu zpět do informací, kterým ostatní lidé rozumí stále přesněji.
To, co je nadále pouze rekonstrukcí obrazu, který vidíte, může být tedy teprve začátkem vývoje, který se dlouhodobě dotýká jednoho z dosud nejsoukromějších lidských omezení: procesů v našem vlastním mozku.
