DAVID MARTÍNEK
Potřebujeme schopné lidi. Ne tanečníky, loutky, mumlaly a politikáře.
Blamáž opozice kolem pokusu o odvolání vlády Andreje Babiše sice pomalu odezněla, ale další důležitý moment bude následovat už dnes, v pátek a v sobotu. Volby. Volíme si lidi do zastupitelstev obcí a měst. A budeme volit příští senátory. Obojí je enormně důležité.
Bude se rozhodovat, zase a znovu, zdali vládní ofenzíva, spojená s razantními investicemi do infrastruktury, českého průmyslu, jaderných elektráren, nových dálnic a silnic, VRT železnic, vodních děl, nemocnic, škol a vysokých škol najde odezvu v podpoře lidí.
Investice pozdvihnou úroveň státu a nakopnou a zvětší ekonomiku.
Odtud by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst. Firmy by měly vydělat na státních zakázkách. Ekonomika poroste. Plánovaných 2% růstu ročně, vysoko nad průměr potácející se EU nastartuje nové příležitosti, pracovní místa a lepší platy lidí. To si moc přeji.
𝗭𝗺𝗲̌𝗻𝗮 𝗮𝗹𝗲 𝗺𝘂𝘀𝗶́ 𝗽𝗿̌𝗶𝗷𝗶́𝘁 𝗶 𝗻𝗮 𝘂́𝗿𝗼𝘃𝗻𝗶 𝗺𝗲̌𝘀𝘁 𝗮 𝗼𝗯𝗰𝗶́
Tohle dění a tlak na úrovni vlády nestačí. Je třeba tlak na výkon a výsledky posunout i na úroveň měst a obcí. Všude by měli být schopní lidé, kteří pro republiku tento ozdravný mód přenesou do aktivity a konkrétních výsledků. V každé obci, čtvrti nebo městě.
Na každém zastupitelstvu.
S naprostým klidem řeknu, že v tuto chvíli je v této zemi motorem ANO. Ať už se to líbí nebo ne. Má podobně silný tah na branku, jako měly kdysi, v dávných devadesátkách, polistopadové partaje. Které slibovaly ze země udělat ekonomického tygra. Marka bude za čtyři koruny, zněl tehdy dobový slogan.
Tihle podobné nesmysly neslibují. Dělají.
𝗣𝗿𝗼𝗰̌ 𝘁𝗼 𝘁𝗮𝗸 𝗱𝗹𝗼𝘂𝗵𝗼 𝘁𝗿𝘃𝗮𝗹𝗼?
Na dostavění dálniční sítě a napojení na okolní státy se čekalo dekády. To, co se začalo měnit v zabetonovaném a prolobbovaném prostředí protykaných vztahů mezi stavebními firmami, zadavatelem, SFDI a státem, začalo tehdy Karlem Havlíčkem. Nenápadná reforma, která postavila stavební firmy do latě. Stát dnes staví levněji, účelněji, rychleji. A hlavně, konečně dostaví, co mělo být dávno hotové.
Dostavba jaderek měla být dávno realitou. Spadla třikrát pod stůl. Dneska je vyřešeno a zase, Karel Havlíček jde o technologickou generaci mnohem dál. Vláda nejenže dostaví Dukovany, ale vybuduje modulární reaktory, naprostou technologickou špičku. Kde stát získal podíl přímo v britské Rolls-Royce SMR. Tento podíl do budoucna přinese státu i rozpočtu miliardy. Navíc plzeňská Škodovka bude hlavním dodavatelem klíčové součásti reaktorů pro celý svět.
Úplně jiná liga. Politiky, byznysu, exportu, technologií, přínosu pro stát. Přesně tam, kde máme být.
Krizi s byty, nad kterou si všichni v debatách hojí ego, měl přeci dávno „vyřešit trh“. Vyřešil leda prd. Nové byty stojí od 6-20 milionů. I na malém městě. Kde na to mají vzít mladí lidé, kteří si chtějí založit rodinu. Kde mají vychovávat děti? V klidu, ve stabilním rodinném prostředí. To se musí změnit. Na úrovni státu, měst, obcí, podniků.
Jenže musíte začít se stavebním zákonem, který dusil výstavbu a dělal ze stavění peklo. ANO nový stavební zákon vyřešilo. Opozice a prezident ho shodili ze stolu.
Nebo voda. Povodně, připomenu. Dvakrát zdevastovaly severní Moravu, než konečně Babišova vláda zavelela k dostavbě nejen přehrad, ale i retenčních ploch, poldrů, které toto riziko zmenší zásadním způsobem. V boji proti suchu, ale i proti tomuto typu havárií půjdou na podobné projekty po celé zemi miliardy.
Totéž na nemocnice. Andrej Babiš otevírá nové areály a pracoviště skoro ob týden. Proč? No, protože veřejné zdraví je jednou z prvních podmínek prosperující společnosti. Když budeme churaví, slabí, věčně nemocní, tak toho asi společně moc nevymyslíme a neuděláme, že.
Jakto, že to předtím nešlo?
Šlo. Úplně bez problému.
Jen jsme si jaksi my sami, sami lidé, kteří mají moc volit lidi do vlády, Senátu, na Hrad, měst a obcí zvolili, koho jsme si zvolili.
No a po letech je výsledek evidentní.
𝗞𝗿𝗶𝘁𝗶𝗰𝗶 𝘃𝗹𝗮́𝗱𝘆 𝗺𝗹𝘂𝘃𝗶́. 𝗔𝗹𝗲 𝗺𝗲̌𝗹𝗶 𝗯𝘆 𝘇𝗻𝗮́𝘁 𝗳𝗮𝗸𝘁𝗮.
Po zhruba devíti měsících lidé vládě vyčítají to, či ono. Například, vrtí hlavou, že Babiš nestihnul zrušit koncesionářské poplatky, muniční iniciativu, nebo nákup F-35. Že nebyl zaveden zákon FARA. Chápu to. V zásadě ale platí prioritizace. To, co je důležitější. Po Fialově vládě bylo třeba okamžitě srazit inflaci, vypořádat ceny energií, potravin a rozjet stovky projektů, které mají větší prioritu.
Když se zastavím u jediné věci. F35. Na ministerstvu obrany po Janě Černochové byla situace, kdy Fialova vláda kontrakt na F35 jednoduše právně i finančně dopředu zabetonovala. Kontrakt se podepisoval přímo s Pentagonem v režimu FMS (Foreign Military Sales). Podle americké legislativy neexistují únikové doložky umožňující beztrestné odstoupení od smlouvy. Fialova vláda si navíc prosadila, aby největší balík peněz odešel hned na začátku, na rezervaci výrobních kapacit a vývoj.
Znamená to, že českým státem vyplacené zálohy jsou už smluvně nevratné. Pokud by Česko od smlouvy odstoupilo, 35 miliard korun propadne Američanům a českému státu nezůstane nic.
Odpovědnost za tento kontrakt a nastavené podmínky jde za předchozí vládou. Podmínky ale obvykle zjistíte až poté, co váš koaliční partner převezme ministerstvo obrany. A poté v něm projdete bilanci a s hrůzou zjistíte další podobné věci. Leopardy 2A4 starší konstrukce za 10 miliard, které mohou posloužit maximálně jako cvičné stroje. Novější Leopardy 2A8 za bratru 52 miliard, které jsou ale bez dodatečných investic do protivzdušné ochrany a rušiček na moderním bojišti extrémně zranitelné a drony je dokážou vyřadit za zlomek jejich ceny. Předražené polní kuchyně za 67 milionů za kus. Nebo švédské BVP za 60 miliard, kde se musely složitě zachraňovat garance pro český průmysl. Je to špatně?
No samozřejmě. Ale to si prostě nesmíte zvolit vládu, jako Fialovu. A pak se nesmíte divit, že.
𝗞𝗼𝗺𝘂𝗻𝗮́𝗹 𝗷𝗲 𝘃𝗲𝗹𝗸𝗮́ 𝗽𝗼𝗹𝗶𝘁𝗶𝗸𝗮 𝘃 𝗺𝗮𝗹𝘆́𝗰𝗵 𝗸𝘂𝗹𝗶𝘀𝗮́𝗰𝗵
Na obcích a městech je situace trochu jiná, než na úrovni vlády, nebo bojů v Parlamentu. Koalice zde vznikají na jiném, než aktuálně vládním půdorysu. Což nevadí. Znám spoustu starostů, kterým je přednější místní politika, než dění v parlamentu. Kteří ještě po celodenním zápřahu obejdou svěřenou obec, zkontrolují stav správních budov, hasičárnu, klubovnu, hospodu, zkontrolují měřáky na budovách a cestou ještě vyřeší, jestli paní Vondráčková z bytovky, které praskla voda, má dostatek v cisterně, kterou město pod dům přistavilo. Tyhle lidi jsou úžasní a chválabohu za ně.
Pokud na městech vzniknou koalice z rozumných lidí, kteří jsou odhodláni pro obec udělat maximum, všechno je v pořádku. Ale situace je ještě jiná. Vláda má otevřené programy podpory pro města a obcí. Jde o to, že každé z měst by mělo mít posílený systém vnitřní ekonomiky, dopravy, bezpečnosti, zdraví, výstavby. Každé město by mělo radikálně a razantně hledat cesty pro to, aby lidé měli dostatek kvalitní práce, slušnou dopravu, nové byty a rychle se modernizující městskou infrastrukturu.
Razantní tlak na výsledky, který panuje na vládě a na jednotlivých ministerstvech je třeba přenést do komunální úroveň. ANO má klíč, jak to dělat. Tlak jde shora. Ve vládě panuje přísná pozornost, co se v jednotlivých městech a stranických organizacích odehrává. A poměrně neúprostně řeší problémy.
Samozřejmě, našly se příklady, kde Babiš v minulosti zasahoval. Značně nekompromisně, připomeňme. Když se v brněnské tamní buňce vyskytl problém s korupcí (kauza Stoka), předsednictvo hnutí celou brněnskou organizaci rozprášilo a postavilo ji znovu na zelené louce. Andrej Babiš tehdy jasně deklaroval, že si nenechá kazit jméno lidmi napojenými na pochybné kauzy.
𝗦𝘁𝗮𝗿𝗼𝘀𝘁𝗮 𝗷𝗮𝗸𝗼 𝗱𝗼𝗯𝗿𝘆́ 𝗺𝗮𝗻𝗮𝘇̌𝗲𝗿
Starostové dnes nemůžou fungovat jako údržbáři města. Musí fungovat jako manažeři a motor lokálního rozvoje.
Nekonečné opravování náměstí, knihoven nebo městských laviček dnes už nestačí. Je potřeba investovat. Například do městských projektů s vysokou návratností. Základem může být výstavba a příjmy z dostupného a seniorského bydlení a malometrážních bytů s pečovatelskou službou. Nebo příprava byznysových zón a revitalizace brownfieldů.
Tyto areály je nutné kompletně připravit, vybudovat nové elektrorozvody, vodovody a kanalizaci a rovnou do země zakopat optické kabely pro vysokorychlostní internet. Právě takto stoprocentně zasíťované zázemí totiž města a obce nutně potřebují, aby přilákala investory a udržela pro své lidi kvalitní pracovní místa.
Fígl spočívá v tom, že město má dopředu sjednaný rámec s investory a zóny neprodá. Ale pronajme. A z výnosů saturuje městský rozpočet.
Tam, kde je to možné a vhodné, je nutné dobudovat kapacitní parkoviště u vlakových zastávek a například nově vznikajících VRT koridorů. Jako u VRT terminálu v Roudnici. Tak, aby místní nemuseli jezdit auty až do center velkých měst.
Města musí tlačit na Ministerstvo dopravy a kraje, aby státní dálniční stavby navazovaly na městské obchvaty. Cílem je dostat tranzitní kamiony z center obcí. Někde je to už realitou, někde teprve ve výstavbě. Znojmo, Bučovice, Pelhřimov, Úvaly a Rostoklaty budiž příkladem.
Postarat se o chytrou a skvěle navazující dopravu. Upravit jízdní řády lokálních spojů tak, aby vteřinově lícovaly s vlakovými spoji, zastávky byly moderní, čisté, bezpečné. Příkladů jsou stovky. Každé město je vlastní unikátní organismus.
Vládní resorty průmyslu, místního rozvoje i životního prostředí jdou tomuto směru naproti. Dotační programy i legislativa jsou nastaveny tak, aby radnicím s energetikou, bydlením, dopravou, infrastrukturou nebo vysokorychlostním internetem maximálně pomohly.
Pak je zde otázka menších obcí. Týká se každého z krajů. Menší až nejmenší obce často zápasí se základní obslužností.
Model, kdy místní samospráva otevřela s místním živnostníkem prodejničku potravin, cukrárnu nebo kadeřnictví často narazil na realitu blízkého supermarketu. Ani dotace, ani zlevněný nájem nestačí udržet provoz. Řešením jsou nově vyvíjené modely bezobslužných prodejen v režimu 24/7. Tam, kde věc dává smysl, v bývalých střediskových obcích, je možné tento typ provozoven zřídit. Zavřené pro vozovny smysl nemají.
Lokální živnostník sám neutáhne drahou logistiku a IT technologie. Malé město, nebo obec do 1000 obyvatel může využít své finanční rezervy z úložek, přizvat k tomu vládní dotační program Ministerstva průmyslu a obchodu „Obchůdek 20+“ a zafinancovat moderní automatické systémy, kamery a samoobslužné pokladny. Takto připravený prostor pak radnice nepronajme lokálně, ale spojí se se silným síťovým hráčem typu Coop, který už má vyřešené zásobování i centrální IT systém. Navíc na to získá dotaci až 130 tisíc Kč. Například.
Otázkou je, kdo z lidí, které aktuálně probíráte při pročítání volebních lístků tohle říká, nebo s ohledem na místní podmínky tohle připravuje. Ne slibuje. Ale má jasno dopředu, kam se vypraví první měsíc. Na jaké ministerstvo, úřad nebo banku. S jakým projektem, spočítaným do detailu, jde do funkce. O tohle přece v těchto volbách jde především.
Když si zvolíte dobré, chytré a spolehlivé lidi, tak se město nebo obec řádně posune.
V opačném případě tomu bude naopak.
𝗦𝗲𝗻𝗮́𝘁
Přiznám se, že jsem trochu skeptický. Skeptický vůbec vůči instituci Senátu. Nechci zpochybňovat jeho roli v systému.
Spíš naopak. Senát může být potřebný. Za situace, kdy v něm sedí zkušení lidé, kteří mají za sebou obrovskou životní, profesní a odbornou zkušenost.
Protože vláda, ve svatém nadšení může občas šlápnout vedle. A rozjet program, nebo aktivitu, která se v dlouhodobém měřítku ukáže jako řekněme nepřínosná.
Pak by měl Senát, složený ze zkušených lidí, přistoupit k věci. A podat věcně správný, funkční, do detailu zpracovaný protinávrh, včetně ekonomické specifikace a klidně paragrafového znění nového zákona. A věc v klidu projednat s vládou. Myslím si, že stranické boje by se Senátu týkat příliš neměly.
Mělo by jít o více nadstranický orgán a instituci práva a politiky, která funguje jako pojistka státu. Jak proti vření v Poslanecké sněmovně. Tak, zároveň, jako garant dění v otázce soudů, médií, armády a bezpečnosti, státních institucí nebo ministerstev či role prezidenta. Takhle by měl obrovský smysl. Protože vláda, zaměstnaná obrovsky náročnými úkoly by takhle našla v Senátu protihráče a partnera, který velmi bedlivě dohlíží na provoz státu a zároveň vždy přichází s podstatně lepším a propracovanějším řešením. Na které má více času a prostoru. A které, to především, se v dlouhodobém horizontu ukáže jako prozíravé a moudré.
Tato dvě slova, prozíravost a moudrost by měla k Senátu patřit.
𝗖𝗼 𝘃𝗶𝗱𝗶́𝗺?
Dva rychlé příklady. Do Senátu kandiduje komik ze stand-up, v roli lídra opoziční strany. Politik, který se uvedl videem s hypnotickým tanečkem, při kterém rozkošně rozhazuje nožkami. Dobrá. V reklamě platí, že musíte vzbudit celostátně pozornost. V politice ale musíte budit především důvěru. Politik, směšný od prvopočátku, je k ničemu.
Zvlášť, když stihne vyvolat pokus o odvolání vlády, který se vzápětí změní v blamáž a politickou prohru. A kdy zároveň kandidát říká, že v Senátu pobyde jen tři roky, pačto má namířeno do Sněmovny. Tak proč tam proboha leze?
Druhý příklad je jistá milá dáma. Operní pěvkyně, evropsky proslulá. Nechci se nikoho opravdu dotknout, chci pojmenovat spíše typologii lidí, kteří usilují o Senát. Ale když během rozpravy v televizi, tato milá dáma není schopna odpovědět ani na základní srovnání, když se jí moderátorka na Primě zeptá, jaký je rozdíl mezi pastelkovném za Fialovy vlády a dorovnávací balíčkem pro seniory za aktuální Babišovy vlády.. tak pak si říkám, k čemu se do té funkce hlásí.
Senát je o právu. O vědomostech. O širokospektrálním záběru, ekonomikou, politikou počínaje, technologiemi, infrastrukturou, financemi, sociální strukturou, bezpečností a mezinárodním kontextem konče. Trnu pokaždé, když vidím některé z kandidátů.
𝗛𝗿𝗮𝗱
No a nakonec pan prezident. Ten se voleb nezúčastní? Nad tímhle nezbývá, než mávnout rukou.
Prezident, který chce omezit vlastnímu státu právo veta v Evropském radě. Prezident, který veřejně podpoří obskurní akci Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Prezident, který se dere na dostaveníčko NATO. Aby tam postával jako kůl v plotě a posedával v třetí řadě během prezentací.
Prezident, který frčí na motorkách a fotí se s dětmi pro lepší veřejný obraz, kterým si vylepšuje žalostnou bilanci vlastní práce. A nakonec. Prezident, který nepřijde k volbám.
Tleskám. Hlavně těm, kteří se před 3,5 lety se mnou zuřivě hádali, a tvrdili, jak obrovská výhra to bude pro tento stát.
Tady máte stručnou bilanci.
Naučme se vyhrávat.
Jeden zápas za druhým. Počítají se prohry i výhry po cestě, šrámy, které člověk utrží, námahu a úsilí, kterou člověk musí vynaložit, i když dělá dobré věci. Nic se nestane samo od sebe.
Jsem šťastný, že lidé zdvihají hlavu. Chápou, oč v tomhle státě jde. Myslím si, že vyhráváme.
Teď je potřeba vzít občanku, papíry ze schránky, dojít na úřad. Zatrhnout křížkem rozumné lidi a partaje. A poslat jak na radnice, tak do Senátu ty, kteří něco umí a mají výsledky.
dm, FB
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc ZÁŘÍ 2026:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Ludmila Kárská 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Anonym 300,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Anonym 70,- Kč, Bohumír Holeček 500,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, František Burda 50,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč
Celkem za měsíc: … 7 870,00 Kč
Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
1 přečtení
(1 votes, average: 5,00 out of 5)
