USA připravují plány na rozsáhlý úder proti Íránu |

USA připravují plány na rozsáhlý úder proti Íránu |

Pentagon vypracoval plány na obnovenou rozsáhlou vojenskou ofenzivu proti Íránu, včetně potenciálních úderů na raketová stanoviště, zařízení pro bezpilotní letouny a energetickou infrastrukturu, informoval ve čtvrtek deník The New York Times s odvoláním na americké úředníky.

Tyto přípravy přicházejí v době, kdy americká armáda směřuje k nasazení tří letadlových lodí na Blízký východ, což představuje jednu z největších koncentrací námořních sil v této oblasti za poslední roky.

Podle zprávy prezident Donald Trump nařídil vojenským plánovačům, aby vypracovali další možnosti útoku na Írán, a to navzdory tomu, že v posledních měsících opakovaně odmítal schválit rozsáhlé operace.

Trumpovi poradci pro národní bezpečnost a představitelé Pentagonu mu předložili pět návrhů na významnou vojenskou akci proti Íránu nebo proti hnutí Húti v Jemenu, které Írán podporuje. Prezident všechny tyto návrhy zamítl.

Přesto však probíhají přípravy na další možnou ofenzivu. Vysocí představitelé národní bezpečnosti v čele s viceprezidentem J. D. Vancem projednali nejnovější návrhy během schůzky v Camp Davidu minulý pátek.

Plány počítají s koncentrovanou vojenskou kampaní trvající přibližně tři dny, jak uvádějí osoby obeznámené s diskusemi.

Mezi potenciální cíle patří íránské zásoby raket a dronů, z nichž velkou část Islámská revoluční garda (IRGC) od začátku války obnovila. Cílem by se mohly stát také íránské energetické zařízení, velitelská centra Revolučních gard a vojenská velitelství.

Axios již dříve informoval o detailech nejnovějších vojenských plánů.

Přípravy probíhají souběžně s diplomatickými snahami o vyřešení konfliktu. Američtí představitelé se ztotožnili s Trumpovým hodnocením, že jednání vedená prostřednictvím zprostředkovatelů přinesla určitý pokrok, i když v otázce íránského jaderného programu přetrvávají zásadní neshody.

Washington chce nejprve dosáhnout dohody o jaderných ambicích Teheránu a teprve poté řešit ostatní spory. Íránští vyjednavači však trvají na tom, že diskuse o jaderném programu by se měly konat až v závěrečné fázi jednání.

Američtí představitelé rovněž vyjádřili obavy, že se Írán v průběhu konfliktu stal mnohem silnějším vojenským protivníkem.

Podle zprávy donutilo zdokonalení íránské taktiky americké síly vynaložit na sestřelování přilétajících raket více protiraketových střel než na počátku války, což klade další tlak na americké zásoby munice.

Z hodnocení zpravodajských služeb rovněž vyplývá, že Írán zlepšil svou schopnost zaměřovat americké vojenské základny pomocí satelitních snímků dodávaných čínskými společnostmi.

Íránské útoky na komerční lodní dopravu pokračují i přes absenci významné americké vojenské reakce.

Od poslední významné výměny odvetných úderů v září zaútočil Írán podle monitorovací organizace provozované britským námořnictvem na nejméně 13 plavidel. Hodnocení amerických zpravodajských služeb uvádí číslo blíže k 20, jak uvedly osoby seznámené s těmito zjištěními.

Zpráva The New York Times byla zveřejněna několik hodin poté, co Trump oznámil, že Spojené státy nezaútočí na Írán před listopadovými volbami do Kongresu, které se konají 3. listopadu.

„Vedeme plodné rozhovory s Íránskou islámskou republikou,“ napsal Trump na Truth Social.

Prezident uvedl, že Teherán čelí vážným ekonomickým a vojenským potížím, zdůraznil však, že Washington bude na íránskou vládu i nadále vyvíjet tlak.

Dodal, že americká blokáda Íránu zůstane v plné platnosti, zatímco provoz ropných tankerů Hormuzským průlivem pokračoval na mimořádně vysoké úrovni.

Navzdory Trumpovu oznámení zůstávají američtí vojenští velitelé připraveni zahájit rozsáhlejší ofenzívu během několika dní, pokud by prezident své rozhodnutí změnil, uvádí The New York Times.

Zpráva zdůraznila, že vojenské přípravy nutně neznamenají, že Trump schválí další ofenzívu, a to ani po volbách.

Vysocí američtí představitelé nadále vyjadřují obavy, že obnovení bojů by mohlo dále zatížit zásoby obranných zbraní USA, což by potenciálně oslabilo schopnost armády chránit své základny na Blízkém východě a odrážet další íránské útoky.