V případě humbuku kolem údajného moru je asi nejpodezřelejší fakt, že se tato nemoc opakovaně vyskytuje v různých zemích světa, ale dosud se o těchto nákazách vůbec nemluvilo, případně jen na lokální úrovni.
Nejdůležitější je tedy otázka, proč právě tento případ je médii tak zveličován a to navíc v situaci, kdy to ani nebylo potvrzeno coby morová nákaza.
Ostatně také v pořadu, jehož shrnutí najdete níže, zmiňuje dr. Campbell alespoň několik případů zemí, kde se mor v posledních letech objevil. O žádném z těchto případů nepsala média po celém světě.
Dr. John Campbell shrnul otázky ohledně úmrtí zaměstnankyně laboratoře v Institutu proti moru v Irkutsku (Sibiř) v aktualizaci z 8. října 2026.
Jeho hlavní poselství: V současnosti považuje riziko pandemie za velmi nízké. Zároveň zdůrazňuje, že klíčová fakta chybí a že ruská reakce neodpovídá klasickému případu moru.
Osmadvacetiletá biomedicínská vědkyně Darja Šipilova zemřela 2. října na těžký, smrtelný zápal plic. Pracovala v Irkutském protimorovém výzkumném ústavu Sibiře a Dálného východu.
Nepotvrzené zprávy o druhém úmrtí byly ruskými úřady popřeny. Oficiálně je jen jedna smrt. Světová zdravotnická organizace požaduje více informací, ale podle Campbella dostává nedostatečné odpovědi.
USA také formálně požadovaly informace prostřednictvím diplomatického demarche. Prezident Trump označil incident za vážný problém pro Rusko a oznámil rozhovor s Putinem. Kreml však popřel, že by takový telefonát byl naplánován.
Campbell se zaměřuje na tři otázky: Který patogen způsobil smrtelnou pneumonii? Byla to Yersinia pestis, upravená nebo biologická zbraň nebo úplně jiný organismus? A byl mor bezpečně vyloučen nebo potvrzen laboratorními testy?
Předpokládá, že ruské úřady už odpověď znají po pitvě a mikrobiologických vyšetřeních, ale nesdílejí ji. Rospotrebnadzor, státní zdravotní inspektorát, uvedl, že byly provedeny tisíce testů a nebyly nalezeny žádné nebezpečné patogeny.
Zda Darja Šipilova zemřela na mor, zůstává oficiálně nejasné. Úřady hovořily o zápalu plic z neznámé příčiny.
Jeho hodnocení vychází z několika bodů. Jako vyučená biomedicínská vědkyně musela Šipilova při známé laboratorní nehodě užívat preventivní antibiotika; v Rusku existuje také vakcína proti moru, ale její účinnost je omezená.
Velká expozice v laboratoři by vedla k očekávání kratší inkubační doby. Kdyby onemocněla, kolegové a lékaři by museli být speciálně testováni na mor a museli by jim podávat vysoké dávky antibiotik.
Skutečnost, že tato opatření zřejmě nezabrala, svědčí proti běžné infekci.
Zároveň přiznává, že pneumonická forma moru může být smrtelná i při optimální léčbě, ale specialista by měl několik dní na preventivní opatření.
Jeho závěr: S dostupnými informacemi nelze prokázat smrt na běžnou morovou nákazu; Domnívá se, že to nebyla klasická morová epidemie.
Několik nemocnic v oblasti Irkutsku bylo uzavřeno a umístěno do karantény. Podle Campbella jde o celoměstské, nikoli úzce omezené opatření. Personál byl izolován, v místní továrně byly objednány roušky.
Karanténa trvala až tři týdny, déle než obvykle u známé morové epidemie. Doktoři otevřeně mluvili o moru.
Veřejné akce v Irkutsku byly zrušeny, plánovaná celoměstská úklidová operace byla odložena. Děly se i jiné věci. Campbell to interpretuje jako znamení, že úřady nejednají, jako by šlo o běžný případ moru.
Škůdce je endemický pro jihovýchodní Sibiř a Mongolsko. Zkušení lékaři tam znají i konkrétní případy. V USA je odhaleno asi sedm případů ročně, převážně od prérijních psů a blech.
Poslední přenos z člověka na člověka proběhl v roce 1924. Úmrtí v Arizoně v roce 2025 nevyvolalo srovnatelná opatření. Epidemie v Africe a Asii jsou také rutinně kontrolovány.
Pneumonická forma se může přenášet velkými kapénkami a v tomto případě mohou pomoci roušky, na rozdíl od aerosolizovaných virů. Přesto se zdá, že reakce je u známé bakterie, kterou lze léčit antibiotiky, přehnaná.
Podle dostupných zpráv Mongolsko a Kazachstán zvýšily zdravotní kontroly na hranicích.
Campbell hovořil se zkušenými lékaři: Bakterie lze geneticky upravit tak, aby byly odolné vůči antibiotikům. U biologické zbraně založené na Yersinia pestis by rezistence dávala smysl, jinak by se epidemie dala omezit antibiotiky.
Není známo, zda jde o virus, jiný patogen nebo uměle rezistentní mor. Úmrtí navzdory preventivním antibiotikům by byla v případě rezistence vysvětlitelná. Není také jasné, zda nebyla uměle zvýšena přenosnost z člověka na člověka.
Na konci studené války popisovali přeběhlí sovětští zpravodajští představitelé toto zařízení jako laboratoř pro biologické zbraně. Dnes funguje jako Institut proti moru.
Campbell předpokládá, že se tam zkoumá mnohem víc než jen mor, tedy i další bakterie a viry.
Odkazuje také na informace od Anthropicu: Jakási vláda se pokusila využít pokročilé AI systémy pro vývoj potenciálně vhodných patogenů, které by mohly být využity jako zbraně, ale pokus byl zablokován. Která vláda, však není známo.
AI urychluje výzkum, aniž by navrhovala patogeny od nuly. Přímé spojení s válkou na Ukrajině považuje za nepravděpodobné: Irkutsk je asi 4800 kilometrů od Ukrajiny. Úmyslné nasazení tam nedává smysl. Nehoda je podle něho pravděpodobnější.
Matka zemřelé laborantky, Světlana Šipilová – sama lékařka – odporovala verzi rozbité zkumavky. Řekla médiím, že zná pravdu a musí se těmto hloupostem bránit.
Ani další lékaři nechápou, vždyť taková zkumavka dnes nemůže jen tak prasknout, i když jí hodíte o zeď. To, že se rozbila, může tvrdit jen laik.
Obsah by teoreticky nemohl být ani rozlit, ani uvolněn rozbitím. „Prostě nechali moji dceru zemřít,“ řekla.
Campbell uvádí, co vše zaítm neznáme: výsledky pitvy, definitivní diagnózu, mikrobiologické zprávy, genomovou sekvenci patogenu, přesnou cestu expozice a postup v laboratoři.
Ruské úřady by o tom všem už měly vědět. Kanály pro hlášení zřejmě nefungovaly.
Kritizuje nedostatek transparentnosti, ale zároveň odkazuje na to, jak rychle byla zveřejňována data o covidu a očkovacím stavu ve Velké Británii, USA a dalších zemích.
V roce 1979 byly z vojenského zařízení ve Sverdlovsku (dnes Jekatěrinburg) uvolněny spory antraxu. V dubnu 1979 mělo dojít k 65 až 70 úmrtím na inhalační antrax.
Až v roce 1992, po 13 letech, Boris Jelcin přiznal spojení se sovětskou prací na biologických zbraních. Při havárii černobylského reaktoru v roce 1986 bylo město Pripjat evakuováno až po 36 hodinách.
Oslavy Prvního máje v Kyjevě se konaly navzdory radioaktivnímu spadu. Moskva se k nehodě přiznala až ve chvíli, kdy ve Švédsku a v Sellafieldu ve Velké Británii zazněly radiační alarmy.
Pokud je zapojen nový patogen, chybí reprodukční číslo (R-hodnota) a úmrtnost na infekci.
V případě pneumonické epidemie na Madagaskaru v roce 2017 byla R-hodnota asi 2,4 (asi 2500 případů). Hodnocení primárních zpráv z USA z let 1900 až 2009 ukázala hodnotu kolem 1,18 při lepší kontrole.
Data pocházejí ze San Francisca, kde se mor vyskytl v roce 1904, Oaklandu v roce 1919 a Los Angeles z roku 1924, mimo jiné. Pneumonický mor lze lehce zvládnout, proto se Campbell klasického moru příliš neobává.
V době zveřejnění videa (8. října, kolem 11:25) nebylo potvrzeno, zda nakonec skutečně dojde k rozhovoru Trump-Putin a nebyly k dispozici ani další informace od WHO.
Campbell oznámil, že bude stručně informovat o nových událostech a odkázal na svůj Substack, kde připravuje odborné rozhovory…
Na celý pořad se můžete podívat zde:
