Od roku 1609 bylo vlastnictví šamanského bubnu v Dánsko-norském království trestným činem pod hrozbou trestu smrti. V roce 1767, zatímco byly stovky bubnů házeny do ohně, norský kněz jeden z nich načrtl a zdokumentoval.
Když norský kněz a lingvista Knud Leem (1697-1774) v roce 1725 přijel jako misionář do Finnmarku (severní Norsko), vytvořil si hluboké pouto se Sámy. Nosil jejich oblečení a učil se jejich jazyk. Po léta pozoroval šamanské seance a kreslil co spatřil. Rytec O.H.von Lode přenesl tyto kresby na měděné desky. Kniha, vydaná v Kodani v roce 1767, obsahovala přes 600 stran paralelního popisu v dánštině a latině, a 100 mědirytin. Je to nejkomplexnější sámská etnografie publikovaná v severní Evropě v 18. století.
Symboly na membráně bubnu byly kresleny červeným barvivem vyrobeným z olšové kůry. Tato barva symbolizovala krev. Jeden buben mohl pojmout až 150 symbolů. Noaidi (šaman) umístil na membránu mosazný prsten zvaný “vuorbi” a do bubnu udeřil. Symbol, u kterého se prsten zastavil, byl odpovědí na položenou otázku: kde se nachází ztracený sob, štěstí při lovu nebo jakou oběť přinést.
Na severních sámských bubnech byla membrána rozdělena vodorovnými čarami do tří úrovní: horní úroveň představovala říši bohů, střední úroveň představovala svět lidí a spodní úroveň říši mrtvých. V roce 1692 byl téměř stoletý sámský šaman jménem Anders Poulsen zbaven svému bubnu a byl souzen za čarodějnictví ve Vadsø (severní Norsko). Během soudního procesu hrál na svůj buben, volal ke svým bohům a prosil je, aby se nebáli Norů v soudní síni. Ve svém 16stránkovém svědectví vysvětlil každý jednotlivý symbol na membráně jeden po druhém. Než však mohl být odsouzen, byl ve své cele zavražděn sekerou duševně nemocným Villumem Gundersenem. Stal se tak poslední obětí finnmarských čarodějnických procesů.
Misionář Thomas von Westen nechal osobně shromáždit asi 100 bubnů a poslat je do Kodaně. Při velkém požáru města v roce 1728 jich ale 70 shořelo. Dodnes se na celém světě dochovalo pouze 71 originálních sámských bubnů.
Zdroj obrázku Picryl a Flickr
