Igor Levitas 7. 10. 2026
Rád bych se vrátil k včerejšímu příspěvku. Pokud jde o osobu Kašpirovského, svůj názor jsem si nechal pro sebe. A budu si ho nechávat i nadále. I když se o něm možná níže zmíním. Ach ano, musím se pozorným čtenářům omluvit – Kašpirovský skutečně vodu nenabíjel – spletl jsem se. Nabíjel ji Allan Čumak. Ale ani pro můj předchozí příspěvek, ani pro tento to nemá žádný význam. Upřímně řečeno, doufal jsem ve větší počet komentářů, ale i za ty, které přišly – všem moc děkuji. Po přečtení komentářů jsem pochopil, že je na místě hovořit nikoli o osobnostech, ale o jevu. A ani ne o hypnóze, ale o sugesci.
Hypnóza je přece jen změněný stav vědomí s hlubokým soustředěním pozornosti, zatímco sugesce je metoda působení na psychiku, při níž člověk přijímá informace bez kritické analýzy a proměňuje je v hotový postoj či přesvědčení. Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že hypnóza představuje stav, zatímco sugesce je nástroj nebo proces předávání informací. Současné výzkumy skutečně považují hypnózu za existující psychoterapeutický nástroj, i když její možnosti jsou omezené. Sugesce je sice schopna měnit subjektivní vnímání a plnit určité úkoly, to však neznamená, že by hypnózou bylo možné léčit organická onemocnění. Proto mohly slavné televizní seance u některých lidí vyvolávat zcela reálný pocit zlepšení.
Proč to zdůrazňuji? Protože rozvoj televize, pronikání sociálních sítí do života lidí a nyní i nástup umělé inteligence – to vše v lidech vyvolává víru v to, co jim je vštěpováno. Celá žurnalistika je postavena na sugesci.
Tehdy, na konci 80. let, to vypadalo takto:
Kašpirovský: „Mohu na vás působit přes obrazovku.“
Čumak: „Mohu vám předat léčivou energii prostřednictvím televize.“
Divák nemusí dělat nic jiného, než se posadit před televizi a uvěřit. A co se změnilo? Prakticky nic. Lidé se stejně posadí před televizní obrazovku nebo monitor počítače a poslouchají. Sugesce – to je to, co dnes hýbe veřejným míněním. Hlavním prvkem sugesce je obejití kritického filtru: informace je člověkem přijímána jako samozřejmost, bez ověření její věrohodnosti a logiky; člověk neověřuje pravdivost slov, ale slepě jim věří. Přitom dochází k oslovení podvědomí – vliv se opírá o emocionální a obrazovou sféru, nikoli o argumentaci. A zatímco ještě nedávno se to vše týkalo hlavně reklamy, dnes je na tom postaven celý politický život planety.
A příkladů je spousta. Od globálních až po soukromé. Mezi globální bych zařadil především zakořeněnou judaofobii a rychle se rozvíjející rusofobii. Z vědeckého hlediska je však podle mého názoru nejzajímavějším příkladem Ukrajina. Jediným podobným případem tak silného vštěpování určitých myšlenek masám byl nacismus v Německu v minulém století. V některých ohledech, řekl bych dokonce v mnoha ohledech, však ukrajinský nacismus německý předčil. Stalo se tak ze dvou důvodů: prvním a hlavním je obrovský rozvoj hromadých sdělovacích prostředků (ve Třetí říši existovaly pouze noviny a rozhlas TV byla v začátcích) a druhým je míra sugestibility. Již dávno bylo prokázáno, že čím nižší je intelekt jedince, tím snáze se mu dá něco vštípit. Takový člověk nevnímá přijímané informace kriticky, jeho mozek je jako čistý list papíru, na který lze napsat cokoli. A co je velmi důležité, tito lidé nepřijímají žádné důkazy, fakta, analýzy ani logické a vědecké argumenty. Čím příšernější je lež, tím rychleji jí uvěří. Pro mozek je obtížné ověřovat složité informace.
Jednoduchá, poutavá a absurdní myšlenka se přijímá rychleji než pravda, která vyžaduje přemýšlení. Kromě toho zde působí efekt davu: pokud tomu věří ostatní, je pro člověka snazší potlačit pochybnosti a připojit se k většině.
Právě to spojuje bezmeznou víru v Kašpirovského, Čumaka, Džunu Davitašvilli, Longa a další manipulátory veřejného mínění z konce minulého století s antisemitskou a rusofobní propagandou dnešní doby. A jak se ukázalo – laťka intelektuálního rozvoje těch, kteří věří v jakoukoli lež aktivně šířenou prostřednictvím masových sdělovacích prostředků, se posunula výš. Zatímco dříve tvořila hlavní masu konzumentů všech těchto nesmyslů málo gramotná část obyvatelstva – lumpenproletariát, nízkopříjmoví pracovníci, rolníci a obyvatelé vesniček, osad, sociálně slabé vrstvy obyvatelstva, svobodné matky, ženy s nešťastným osudem, které v sobě rozvinuly dar hysterie, a důchodci, kteří prakticky upadli do demence, dnes je vše jinak. Prakticky bez výjimky celá střední třída Evropanů a Američanů, západní inteligence, vědci, pedagogové, lékaři, inženýři, studenti prestižních západních vysokých škol – to je hlavní publikum těch, kterým se to vštěpuje, to je hlavní masa rusofobů a judaofobů. A nikdy nebudete moci dokázat, ani s čísly a fakty v ruce (jak se o to snaží ruská diplomacie, zejména Lavrov), že Buča je inscenace, že Ukrajina útočí raketami a drony na civilní obyvatelstvo, že začátek války byl preventivním úderem a nebýt jeho, již v březnu 2022 by Ukrajina zaútočila na Belgorodskou a Kurskou oblast. Stejně tak jako účastníci propalestinských akcí na amerických univerzitách a mnozí z vás, normálních Rusů, nevěříte, že přesně před třemi lety jsem, když jsem vyšel na ranní procházku ve stejnou dobu, v jakou teď píšu tento text, jsem zaslechl to mi tak dobře známé hučení padajících bomb, a to navzdory tomu, že jsem se nacházel ve vzdálenosti 80 kilometrů od místa útoku ozbrojených oddílů obyvatel Gazy na izraelské mírové vesnice. Taková je síla sugesce.
Nejparadoxnější však je, že právě díky technologickému pokroku můžeme právě teď během jedné sekundy najít jakoukoli informaci, která nás zajímá, a to včetně protichůdných názorů na jakýkoli fakt. Právě jsem napsal tuto větu a uvědomil si, že klíčovým slovem v ní je „zajímá“. Vždyť nikoho nezajímá pravda! Lepší je žvýkat tu slovní žvýkačku, kterou nám servírují naše oblíbená média. Existují jen dva názory: ten, který se mi líbí, protože ho slyším každý den, a ten opačný. Ale abych se dozvěděl ten opačný, abych porovnal, abych analyzoval, abych si utvořil vlastní názor – k tomu je třeba zapojit mozek. Ale to je nudné a namáhavé.
Takže si půjdu naplnit láhev vodou a sednu si s ní k televizi…😊
A tady je ještě fotka k mým příspěvkům. Rok 2014. Poznáte je? Čumak, Kašpirovskij a… Gordon, ukrajinský propagandista.
A tady jsou oni spolu sе zpěvačkou a muzikantkou T. Gverdciteli. Ale to už je později.
