Může být pravověrný katolík zároveň šiřitelem antisemitských bludů? Vzestup popularity podcasterky Candace Owensové, která kombinuje miliony zhlédnutí s popíráním holokaustu, vyvolává vážné otázky. Je na čase připomenout, že antisemitismus není jen společenská rakovina, ale především těžký hřích.
Podle online Encyclopedia Britannica byl sir Moses Montefiore (1784–1885) „podnikatel italského původu, který se proslavil svou filantropií a podporou židovských práv“.
V Anglii, kam byl jako dítě přivezen, se stal tak geniálním investorem, že ve čtyřiceti letech odešel z investičního byznysu a věnoval se i se svým bohatstvím jiným podnikům, mimo jiné navazování přátelství s panovníky, které poté přesvědčoval, aby se ke svým náboženským bratřím chovali spravedlivěji. V roce 1840 dosáhl u egyptského sultána propuštění damašských Židů, kteří byli falešně obviněni z krvavé pomluvy, a ve stejném roce přesvědčil osmanského sultána, aby Židům ve svých zemích přiznal stejná práva jako ostatním nemuslimům. V roce 1844 se mu dokonce podařilo přimět reakčního cara Mikuláše I., aby zmírnil pronásledování ruských Židů. Ve všem tomhle Montefiore ztělesňoval zásadu, že velké bohatství s sebou nese velkou odpovědnost.
Sir Moses byl také mužem s výrazným talentem pro trefné hlášky. Jeho potomek, významný britský historik Simon Sebag Montefiore, to zdůraznil v srpnovém článku v londýnském časopise Spectator:
Obdivuji, jak se Moses vypořádal s antisemitismem. Při královské večeři ho jeden fanatik napadl: „Právě jsem navštívil Japonsko, které se mi moc líbilo, protože v Japonsku nejsou žádní Židé ani prasata!“ „Tak bychom měli jet do Japonska společně,“ odpověděl Montefiore. „To by tam měli od každého jednoho.“
Na sira Mosese jsem si nedávno vzpomněl, když jsem uvažoval o případu Candace Owensové, jedné z nejvlivnějších amerických podcasterek současnosti, jejíž pořad má v průměru asi 3,5 milionu stažení a zhlédnutí na epizodu. Tuto popularitu zpeněžila do té míry, že odhady jejího měsíčního příjmu se pohybují od 200 000 do 450 000 dolarů, částečně díky honorářům za přednášky, které se šplhají od padesáti tisíc až po 100 000 dolarů. Dne 22. dubna 2024 oznámila, že byla přijata do plného společenství s katolickou církví velmi ctihodným Julianem Largem, proboštem londýnského Brompton Oratory.
Což vyvolává závažnou otázku: Jaký druh katecheze se odehrává v Oratoriu, které kdysi vedl velký autor duchovních písní otec Frederick Faber?
Candace Owensová je totiž propagátorkou konspiračních teorií, jejíž nejzuřivější tirády jsou antisemitské jak tónem, tak obsahem. Oddává se různým formám popírání holokaustu; šíří fámu, že Židé byli zodpovědní za transatlantický obchod s otroky; a propaguje zcela zdiskreditovanou knihu z 19. století The Talmudic Jew, která tvrdí, že Talmud je tajný kód pro židovské ovládnutí světa – což by byl pro 0,2 procenta světové populace docela husarský kousek.
Candace Owensová se oddává nejrůznějším dalším bláznovinám, včetně svého tvrzení, že Brigitte Macronová, manželka francouzského prezidenta, je ve skutečnosti muž, a že rozšíření NATO může za invazi Vladimira Putina na Ukrajinu v roce 2022. To, co šéfredaktor časopisu National Review Rich Lowry trefně popsal jako její „zlovolnou genialitu“, má zjevně značnou přitažlivost. Mezi ty, kteří ji shledávají přitažlivou, přesvědčivou nebo dokonce zábavnou, by však neměli patřit katolíci.
Mor antisemitismu, který je vždy jistým znakem kulturního úpadku, se v západním světě opět šíří. A tváří v tvář této grotesknosti je třeba si uvědomit, že nenávist vůči Židům a jejich pronásledování jsou ze své podstaty protikřesťanské.
Každý katechetický program, který si zaslouží toto jméno, ať už v Brompton Oratory nebo jinde, musí proto zajistit, aby ti, kteří mají být pokřtěni nebo přijati do plného společenství s katolickou církví, byli poučeni, chápali a potvrzovali, že Ježíš se narodil v židovské rodině, žil jako věrný Žid, věřil, že je naplněním mesiášských nadějí izraelského národa, a zemřel s modlitbou k Bohu Abrahama, Izáka a Jákoba – přičemž všechny tyto pravdy potvrzuje zjevené slovo Boží. Ti, kteří mají být pokřtěni nebo přijati do plného společenství s církví, musí jako božské zjevení (Řím 9–11) potvrdit, že Boží smluvní sliby dané židovskému národu nebyly zrušeny. Ti, kteří mají být pokřtěni nebo přijati do plného společenství, musí potvrdit učení Druhého vatikánského koncilu, že katolická církev je stále živena Starým zákonem a jeho duchovním dědictvím, „tím dobře pěstovaným olivovníkem, na který byly naroubovány divoké výhonky, pohany“. A konečně ti, kteří mají být pokřtěni nebo přijati do plného společenství, musí potvrdit a slíbit, že budou žít v souladu s odsudkem koncilu vůči „nenávisti, pronásledování [a] projevům antisemitismu namířeným proti Židům kdykoli a kýmkoli“.
Co se týče nás ostatních, máme duchovní a morální povinnost vyzývat k pokání a obrácení katolické „vlivné osobnosti“, které šíří antisemitismus, jenž je nejen společenskou rakovinou, ale i těžkým hříchem.
Publikováno v magazínu First Things
Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
