Tisíce Rakušanů prodávají ojeté autodíly přes willhaben. S novým nařízením EU 2026/1738 se to brzy stane nelegálním. To, co nám Evropská komise prodává jako oběhové hospodářství, zvýší náklady na opravy ojetých vozů a výrazně omezí svobodu majitelů automobilů při likvidaci jejich dílů.
Znáte mechanika, který vám levně prodá použitý náhradní díl? Nebo máte v garáži auto, které sešrotujete a prodáváte díly na willhabenu, stejně jako tisíce dalších Rakušanů? To vše se podle EU brzy stane nelegálním. Nařízení EU 2026/1738 o „požadavcích na cirkulární design vozidel a nakládání s vozidly s ukončenou životností“, přijaté 8. července 2026, nahradí od 1. září 2028 stávající směrnice o vozidlech s ukončenou životností. Oficiálně si klade za cíl podporovat opětovné použití dílů a zabránit nelegální demontáži. V praxi však donutí soukromé majitele automobilů a malé automobilové podniky k přísně regulovanému systému, který z trhu vytlačí cenově dostupná řešení oprav.
Každý, kdo rozebere vozidlo na jednotlivé díly nebo je odstraní za účelem opětovného použití, jej automaticky promění v vozidlo s ukončenou životností podle přílohy I, části A, písmene a nařízení. To platí bez ohledu na to, zda je vozidlo stále způsobilé k provozu, nebo zda je určeno pouze jako dárcovské vozidlo. Článek 24 pak ukládá majiteli povinnost neprodleně předat vozidlo schválenému zpracovatelskému zařízení nebo sběrnému místu. Tím se fakticky ukončuje možnost soukromé likvidace ojetého vozidla. Každý, kdo tak učiní, riskuje potíže s úřady. Vozidla klasifikovaná pojišťovnou jako totálně havarovaná nebo jejichž oprava je na papíře považována za neekonomickou, také spadají pod definici vozidla s ukončenou životností a nesmí být již volně prodávána jako ojeté vozy, ale musí být neprodleně předána „schválenému zpracovatelskému zařízení“.
Podle Evropské komise je toto nařízení příspěvkem k oběhovému hospodářství a Zelené dohodě. V praxi však EU ztěžuje a prodražuje opravy a další prodej ojetých vozů. To nepodporuje oběhové hospodářství, ale spíše nutí více lidí kupovat si nová auta – pokud si je mohou dovolit. Nařízení tak dosahuje pravého opaku toho, co slibuje podporovat. To je poměrně známý vzorec v oblasti právních předpisů a předpisů EU.
V Rakousku to ovlivní mnoho lidí, kteří se spoléhají na dostupné opravy. Nezávislé autoservisy a soukromí prodejci přijdou o důležitý dodavatelský kanál. Nařízení však přinejmenším vytváří další byrokracii, a tím zajišťuje pracovní místa pro více veřejných zaměstnanců financovaných z daní poplatníků. A nabízí vhled do toho, jak vedení EU hodnotí svobodu občanů spravovat svůj majetek podle svého uvážení – ve skutečnosti jako ekonomicky rozumnou. V EU má pouze Evropská komise právo zasahovat do života všech občanů a ztěžovat jim život.
Zde je užitečná rada pro náročné čtenáře: Věděli jste, že pro volnou tržní ekonomiku potřebujeme jen EHP (Evropský hospodářský prostor)? Stále více expanzivní EU je jak zbytečná, tak škodlivá pro budoucnost ekonomiky a svobody. Pryč s tím! Pryč s tím!
Komentář Chrise Vebera
