V USA řeší skandál s falešnými průzkumy, jejichž cílem bylo ovlivnit primárky i volby do Kongresu

V USA řeší skandál s falešnými průzkumy, jejichž cílem bylo ovlivnit primárky i volby do Kongresu

Už dlouhodobě považuji průzkumy za hlavní způsob, jak manipulovat voliči. Pokud by žádné průzkumy neexistovaly, podle mého názoru by volby vypadaly úplně jinak, než jaká je konečná realita.

Nespravedlivý volební systém, jaký je zaveden třeba u nás (a nemá s demokracií nic společného), je pak dalším důležitým faktorem manipulací.

Lidé průzkumům bezmezně věří a i tehdy, kdy o nich mají pochybnosti, moc dobře ví, že většina voličů se jimi nakonec bude řídit.

Již před časem jste si zde mohli přečíst o přiznání, které učinili v EU, kde se průzkumy „falšují“ tak, aby byl vyvolán dojem, že většina Evropanů EU plně podporuje.

Tuto neutuchající podporu dokonce „zajišťovali“ zcela zmanipulovanými průzkumy, které provádí Eurobarometr mezi pečlivě vybranými respondenty, z nichž drtivá většina EU nepokrytě fandí.

U nás se pokusili manipulovat eurovolbami v roce 2024 v korporátních médiích, která zveřejňovala údajné interní průzkumy, podle nichž měl mít STAN potenciál až 34% (podobně jako ANO).

Průzkumy sice ukazovaly zisky kolem 13% – 14%, ale tehdy se voličům podprahově vnucovalo, že je tento výsledek silně podhodnocený.

Manipulace zřejmě nevyšla, protože STAN získal pouhých 8%, což je od oněch 34% potenciálu opravdu hodně daleko.

Lze dokonce předpokládat, že pokud by nevyšel manipulativní článek, který měl vyvolat dojem vysokého potenciálu dozimetrické mafie, dostal by STAN ještě méně.

Někteří voliči SPOLU nebo Pirtátů to mohli hodit STAN právě proto, že měli dojem, že volí potenciálně velmi silnou stranu.

Tak velký rozdíl nemohla být náhoda. Byl to záměr, který moc nevyšel.

To, že lze falešnými průzkumy podpořit vybranou stranu či kandidáta, si již vyzkoušeli i v USA, kde nyní dokonce i průzkumná agentura, od níž brala data i mainstreamová média, masivní manipulace sama přiznala.

A již předtím si manipulace dokonce vyzkoušeli „nanečisto.“

Loni v srpnu LA Times odhalily „krátkodobý sociální experiment“, který měl údajně zjistit, jak lze neověřené informace rozšířit mezi masy.

Společnost Median Strategies zveřejnila „průzkum“, který ukazoval, že v té době neoblíbená starostka LA Karen Bass vede před Nithyou Raman téměř o 12 procentních bodů.

Ale ještě výraznější bylo tvrzení, že obyvatelé Los Angeles, kteří v primárkách volili Spencera Pratta, přesouvají svou podporu k neoblíbené starostce LA.

„Průzkum“ byl zesílen deníkem California Post pod titulkem „Podle posledního průzkumu by voliči Spencera Pratta mohli být rozhodujícím faktorem v souboji starosty LA.“

Celé to bylo nesmyslné, nicméně nakonec to vedlo skutečně k tomu, že neoblíbená starostka, která totálně propadla během loňských masivních požárů ve městě, vyhrála.

Přesuňme se k demokratickým primárkám guvernéra ve Wisconsinu v roce 2026. „Průzkumná“ organizace Wedgewood zveřejnila „průzkum,“ který ukazoval, že Francesca Hong, členka Demokratických socialistů Ameriky (DSA), vede volby ve Wisconsinu.

Průzkum Wedgewood ukázal neoblíbenou Hongovou na 30 %, zatímco jiné průzkumy ji ukázaly s mnohem méně hlasy.

V Michiganu kandidovala Mallory McMorrow proti radikálnímu muslimovi Abdul El-Sayedovi v ostře vyhrocených demokratických primárkách do Senátu USA.

Wedgewood také zveřejnil „průzkum“ v tomto souboji, který ukazoval, že čísla do té doby vedoucí McMorrowové „klesla“ na pouhé jednociferné procento podpory.

Průzkumy Wedgewoodu byly všechny byly falešné. A podobně jako průzkum Median Strategies v Los Angeles, spotřebitelé falešného „sociálního experimentu“ to nevěděli.

Zatímco v prvním případě protěžovaná kandidátka Hongová jen těsně prohrála (o asi 0,5% – viz příspěvek níže), ve druhém případě se skutečně stal radikální muslim hlavním kandidátem demokratů do Senátu za Michigan.

V prvním případě tedy jen velmi těsně nepřinesla snaha o manipulaci kýžený výsledek, zatímco v tom druhém ano.

Wedgewood později zveřejnil veřejné prohlášení na sociálních sítích (na nyní smazaný účet), v němž přiznal falšování dat. 

Podle příspěvku na X od Maria Nawfala Wedgewood tvrdí, že provedl tento experiment, aby „demonstroval zranitelnosti, nedostatek dohledu a celkově nízkou vstupní bariéru v moderním průzkumném průmyslu.“

Prohlášení zní:

Přestože nemáme žádnou historii, formální kvalifikace ani skutečná data za drtivou většinou našich průzkumů, Wedgewood Polling byl přidán do hlavních agregátorů průzkumů, včetně The New York Times, FiftyPlusOne a VoteHub, a opakovaně považován za legitimní zdroj dat.

Naše vymyšlená čísla získala okamžitou důvěryhodnost na celostátních mediálních platformách, včetně citací v éteru a v reportážích médií jako MS NOW.

Snadnost, s jakou byly neověřené údaje vstřebány do hlavního politického proudu, poukazuje na systémový rozpad v mediálním ověřování a agregaci dat.

Externí obsah ze služby twitter.com je zablokovaný. Povolením zpřístupníte externí obsah třetích stran (např. YouTube, X, Rumble a další) na celém webu; volbu můžete kdykoli změnit v Nastavení cookies.

Experimentální „průzkumy“ se zdají sahat minimálně do července a pokrývají závody v Maine, Texasu, Ohiu, Iowě, Nebrasce, Kansasu, Georgii, Michiganu a Mississippi.

Dále jsou popisovány konkrétní manipulativní průzkumy, které přebírala i korporátní média. Často tak tyto „průzkumy“ ovlivnily voliče až natolik, že zvolili kandidáta, který se jinak jevil být spíš outsider.

Někde se podařilo manipulacemi pouze přilít hlasy, ale daný kandidát se neposunul dostatečně dopředu.

A zašlo to až tak daleko, že si na základě této zcela falešné průzkumné agentury „vymýšlely“ průzkumy i oficiální agentury. Pak tedy například ve Wisconsinu během guvernérských primárek ani jeden průzkum neodpovídal výsledku.

Někde silně nadhodnocená kandidátka nakonec propadla:

Externí obsah ze služby twitter.com je zablokovaný. Povolením zpřístupníte externí obsah třetích stran (např. YouTube, X, Rumble a další) na celém webu; volbu můžete kdykoli změnit v Nastavení cookies.

V USA se již v poslední době tyto falešné průzkumy přesunuly ze sféry primárek i na volby do Kongresu, takže aktuálně nikdo netuší, jak některé státy skutečně dopadnou.

Například – i přes odpor značné části Američanů k muslimům – se nyní výše zmíněný radikální muslim, který vyhrál demokratické primárky díky falešnému průzkumu, udává jako jasný vítěz ve volbách do amerického Senátu za Michigan.

A to přesto, že dokonce i někteří demokraté tvrdili, že budou raději volit poprvé v životě republikána, než aby to hodili politikovi napojenému na Muslimské bratrstvo.

Ale nakonec je možné, že tento kandidát nastrčený muslimy skutečně vyhraje. A to právě díky průzkumům.

Tyto kauzy jen potvrzují, že průzkumy by měly být zakázány úplně nebo alespoň nejméně půl roku před samotnými volbami.

Jenže to se nikdy nestane.

Pak by mohlo hrozit, že by lidé sáhli po někom, kdo není pro systém pohodlný.

Třeba jako v Rumunsku, kde ani manipulativní průzkumy, podle nichž byl Georgescu v prezidentských volbách outsider, nepomohly ovlivnit voliče, takže volby musely být nakonec anulovány.

To by tak hrálo, aby se kdekoli dostal na vysoký post někdo, kdo není nastrčenou loutkou elit!