RACHEL ROBERTS

Muž s francouzskou vlajkou prochází kolem ohně v Marseille 17. října 2026.
Francie zahájí rozsáhlou bezpečnostní operaci a během plánovaných víkendových protestů nasadí vojáky na podporu policie. Vláda zároveň přiznala pochybení při zásazích proti nedávným nepokojům.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu v úterý poslancům Národního shromáždění sdělil, že bezprostřední prioritou je obnovení pořádku po nepokojích a rabování v Paříži, Marseille, Lyonu a dalších městech.
Ministr vnitra Laurent Nuñez poslancům oznámil, že vojáci převezmou některé úkoly spojené se střežením pevných stanovišť, aby se policisté mohli soustředit na zvládání nepokojů. Vláda rovněž přislíbila změnu taktiky po rozsáhlé kritice, že centra měst zůstala nedostatečně chráněna.
Lecornu připsal odpovědnost za násilnosti během protestů krajně levicovým skupinám.
„Někteří násilníci z radikální a krajní levice se rozhodli postupovat v početných, pohyblivých skupinách a systematicky šířit násilí s pomocí digitálních nástrojů,“ prohlásil.
Levicoví poslanci obvinili vládu, že neřeší rostoucí nespokojenost se zhoršujícími se veřejnými službami a vysokými životními náklady.
Hlavní francouzský studentský svaz UNEF vyzval k dalším protestům v sobotu a slíbil pokračovat v tlaku na vládu prezidenta Emmanuela Macrona kvůli podle něj nedostatečně financovanému a zhoršujícímu se vzdělávacímu systému.
K protestům proti rostoucím cenám pohonných hmot vyzvaly také skupiny označující se za „žluté vesty“ (Gilets Jaunes).
Hnutí žlutých vest, které bylo v posledních letech převážně neaktivní, vzniklo v roce 2018 během Macronova prvního prezidentského období v reakci na plánované zvýšení daní z pohonných hmot. Po několika měsících silničních blokád tehdy vládu přimělo k ústupkům.
Volba mezi násilím a republikou
Premiér označil současnou krizi za volbu „mezi násilím a republikou“. Zemí otřásl nejen rozsah nepokojů, ale také zjevná neschopnost policie dostat situaci pod kontrolu.
Napětí začalo narůstat koncem září, kdy studenti blokovali střední školy v departementu Seine-Saint-Denis severně od Paříže, kde žije početná přistěhovalecká populace. Protesty se následně rozšířily po celé zemi.

Francii příští rok čekají prezidentské volby. Zavedené politické strany čelí rostoucí podpoře představitelky pravicového Národního sdružení Marine Le Penové a krajně levicového kandidáta Jeana-Luca Mélenchona. Podle nedávného průzkumu společnosti Ifop-Fiducial, který zveřejnila francouzská televize
TF1, má Le Penová ve volebních preferencích výrazný náskok.
Po zavedení zákazů nočního vycházení v několika oblastech zasažených nepokoji se situace ve Francii relativně uklidnila. Vláda uvedla, že tato opatření pomohla obnovit kontrolu nad situací. Podle policie byly místní zákazy nočního vycházení, z nichž některé se vztahovaly na děti a mladistvé do 18 let, prodlouženy i na úterní noc.
Selhání při přípravě bezpečnostních opatření
Lecornu připustil, že při reakci na násilnosti z minulého víkendu došlo k selháním při získávání a vyhodnocování zpravodajských informací. Policie nebyla nasazena dostatečně rychle a úřady navíc okamžitě nezrušily dovolené policistů.
„Hluboce lituji toho, co se stalo. Přijímám svůj díl odpovědnosti,“ prohlásil ministr vnitra Nuñez.
Prezident Macron v pondělí odmítl přijmout jeho nabídku rezignace.

Parlament připravuje vyšetřování příčin nepokojů, zatímco úřady pověřily 200 vyšetřovatelů identifikací osob zapojených do násilností a pátráním po nich.

Podle ministerstva vnitra se demonstrací po celé Francii zúčastnilo přibližně 550 000 lidí, z toho 110 000 v Paříži.
Vláda odhaduje, že nejméně 3 000 podniků bylo poškozeno nebo vyrabováno. Úřady oznámily přibližně 2 400 zadržených. Zranění utrpělo 997 policistů, četníků a hasičů, z toho sedm vážná.
Terčem útoků se staly také veřejné budovy a obchody. Policie v úterý zadržela muže podezřelého ze založení požáru, který během nepokojů těžce poškodil radnici ve městě Limoges ve střední Francii. Podle úřadů byl spojován s krajně levicovou skupinou a veden v bezpečnostní evidenci.






