Eutanazie. Právo na pomoc ukončit utrpení |

Eutanazie. Právo na pomoc ukončit utrpení |


MICHAL MALÝ

Švýcarsko umožňuje asistovanou sebevraždu od roku 1942. Česko za ni trestá až třemi lety vězení. Výsledek: dvacet Čechů ročně platí přes 300 tisíc za smrt mimo domov. Přitom 73 % společnosti si podle CVVM přeje mít možnost volby.

Jak by mohl vypadat zákon, který vyloučí zneužití?

Ve Švýcarsku je asistovaná sebevražda legální 84 let. V Česku za ni hrozí až tříleté vězení. Lidé v konečném stadiu nevyléčitelné nemoci, kteří chtějí odejít důstojně a bez utrpení, proto musí cestovat do zahraničí. Zaplatí ale kolem deseti tisíc švýcarských franků za to, aby mohli zemřít.

Nejde o to, že by tam lékař sám podal smrtící látku. Ve Švýcarsku je povolena výhradně asistovaná sebevražda. Podle čl. 115 švýcarského trestního zákoníku je přípustná jen z nesobeckých pohnutek. Pacient musí dávku barbiturátů užít sám. V Česku je trestná i pouhá pomoc. Proto lidé s nevyléčitelnou chorobou odjíždějí za důstojnou smrtí do ciziny.

Každoročně odjede z Česka do Švýcarska zhruba dvacet lidí do organizací Dignitas nebo Exit. Neziskovky poskytnou prostředky a dohled, finální krok musí udělat pacient sám. Podmínkou je svéprávnost, vážná či nevyléčitelná diagnóza a doložení svobodné vůle bez nátlaku. Pomáhají i cizincům, proces je ale finančně náročný a včetně cesty a úředních nákladů přesahuje 300 000 Kč.

73 % Čechů chce podle CVVM 2024 možnost volby. STEM dlouhodobě ukazuje 70 %, u lidí do 35 let 80 %. Sněmovna přesto nikdy neprošla ani první čtení. Většině politiků se do tématu nechce. Není divu, je citlivé a složité.

Často se plete eutanazie s asistovanou sebevraždou, i ta má přísné limity. Návrh míří na jediné: dekriminalizaci asistované sebevraždy – pomoc k důstojné smrti – podle §144 trestního zákoníku jen v naprosto přesně definovaném případě, s pojistkami vylučujícími zneužití a s absolutním zákazem u nesvéprávných.

  1. Současný stav: Co hrozí za pomoc

České právo patří k nejpřísnějším v Evropě.

  • 144 Účast na sebevraždě: „Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá, bude potrestán odnětím svobody až na 3 roky, nebo zákazem činnosti.“ Lékař, který na opakovanou, svobodnou a příčetnou žádost připraví dávku, kterou si pacient sám vezme, je trestný. Stejně sestra podávající skleničku nebo rodina shánějící léky.
  • 140 Vražda: Pokud lékař sám aplikuje injekci, je to vražda, 10-18 let. §141 Zabití v silném rozrušení a §143 Usmrcení z nedbalosti se ocitají v šedé zóně paliativní sedace, kdy lékař přidá morfium navíc.
  • 36 zákona o zdravotních službách – Dříve vyslovené přání: Funguje od 2012. Pacient může odmítnout léčbu, ale v praxi nefunguje. Není centrální registr, nemocnice ho nehledají, lékaři se bojí žalob. Podle Cesty domů ho má sepsáno méně než 1 %.

Etický kodex ČLK: Lékař nesmí usmrtit ani na přání, ani se podílet na sebevraždě.

Provádí se eutanazie potají? V roce 2001 psala Mladá fronta Dnes o jednání České lékařské akademie. Podle deníku, jehož zprávu převzala ČTK a později americký Baptist Press, se jeden řečník zeptal, zda někdo chce tvrdit, že se v Česku eutanazie neprovádí, a nikdo z lékařů údajně nezvedl ruku. Informace se vrací v debatách, její výpovědní hodnota je sporná – jde o zprostředkovanou zprávu z jednoho jednání, nikoliv data.

  1. Co povolit a co ne – čtyři pojmy

Abychom předešli manipulacím, musíme rozlišit čtyři pojmy, které média pletou:

  1. a) Aktivní eutanazie – lékař sám aplikuje látku, pacient je pasivní. V ČR trestná podle §140. Legální v Nizozemsku od 2002, Belgii, Lucembursku 2009, Španělsku 2021, Portugalsku 2023. V Česku vražda.
  2. b) Asistovaná sebevražda / Pomoc při umírání / Pomoc k důstojné smrti – lékař připraví prostředek, vysvětlí, je přítomen, ale pacient si ho musí sám, dobrovolně, příčetně, vlastnoručně vzít. Sám vypít roztok, sám zmáčknout pumpičku. Není-li fyzicky schopen, pomoc je vyloučena. Tím je zajištěna nejtvrdší pojistka dobrovolnosti. Jeho čin, jeho ruka. Model Švýcarsko od 1942, Rakousko od 2022, Německo od 2023 po nálezu Ústavního soudu, 11 států USA včetně Oregonu od 1997.
  3. c) To, co se nepřesně označuje jako pasivní eutanazie, je už dnes legální – právo odmítnout léčbu, dříve vyslovené přání, nezahajování marné léčby. Co je v ČR legální: 1. Odmítnutí léčby na žádost podle §33 zákona 372/2011 Sb. – svéprávný pacient může kdykoliv odmítnout jakýkoliv zákrok včetně odpojení. Musí být informované a zapsané. 2. Dříve vyslovené přání podle §36 – člověk předem sepíše, jakou péči si nepřeje, typicky DNR – neresuscitovat. 3. Ukončení marné léčby podle doporučení ČLK a §36 odst. 5 – lékař nemusí zahajovat léčbu, která je marná a jen prodlužuje umírání. Nejde o eutanazii.
  4. d) Paliativní sedace – cílené snížení vědomí v terminální fázi sedativy, aby se zmírnilo nesnesitelné utrpení jinak nezvládnutelné. Kdy je legální: indikace – terminální stadium, refrakterní symptomy (bolest, dušnost, delirium) nezvládnutelné jinak. Musí s ní souhlasit pacient nebo rodina, musí být zdokumentována. Rozdíl od eutanazie: Cílem není smrt, ale úleva. Smrt nastává v důsledku základního onemocnění – princip dvojího účinku. Lékař nesmí podat dávku s úmyslem zabít.

Pro článek používám dva termíny: asistovaná sebevražda pro právo a pomoc k důstojné smrti / pomoc při umírání pro veřejnou debatu, používá je i Cesta domů a paliativci.

  1. Zahraničí: tři modely

Model A: Švýcarsko – 80 let praxe, nezištnost, stabilní čísla. Asistovaná sebevražda legální od 1942 podle čl. 115. Podmínka nezištnosti, příčetnosti, vlastní poslední úkon. Dignitas a Exit pomáhají ročně cca 1500 Švýcarům. Počet 80 let stabilní, žádná šikmá plocha. I zhruba 20 Čechů ročně zaplatí kolem 10 000 CHF za důstojnou smrt v Curychu. Model ukazuje, že jasná pravidla se nezneužívají.

Model B: Benelux – nejdál, pro nás varování, proto ho nechceme. Nizozemsko od 2002 první, dnes 8500 případů ročně, 5 % úmrtí. Belgie i pro nezletilé za přísných podmínek se souhlasem rodičů při nesnesitelném utrpení. Lucembursko 2009. Podmínky: nesnesitelné utrpení, opakovaná žádost, dva lékaři, komise. Téměř polovina v roce 2025 doma, třetina v nemocnicích, pětina v domovech seniorů. Pro Česko příliš liberální, nekopírujeme.

Model C: Rakousko 2022, Německo 2023, Španělsko 2021, USA – nejblíž nám, proto ho kopírujeme. Rakouský Ústavní soud v prosinci 2020 řekl, že absolutní zákaz je protiústavní, protože představuje „obzvlášť intenzivní formu zásahu do práva jednotlivce na důstojnou smrt a na realizaci vlastního rozhodnutí ukončit život zvolenými prostředky s pomocí ochotné třetí strany“. Od 1.1.2022 zákon: 12 týdnů lhůta, závěť u notáře nebo dvou svědků, dva lékaři, centrální registr, hlášení. Německo: Spolkový ústavní soud 2020 zrušil §217. Od té doby debata s povinným poradenstvím. Španělsko 2021, Portugalsko 2023, 11 států USA včetně Oregonu od 1997 – recept na dávku, pacient si ji vezme doma s rodinou.

  1. České pokusy

2008 Věra Procházková (ČSSD) – první návrh včetně aktivní eutanazie, spadl pod stůl. Argument KDU-ČSL: zabíjení. 2016-2019 Jiří VEPŘEK a Cesta domů – návrh na paliativní péči a dříve vyslovená přání už bez eutanazie, přesto zablokován. Vláda: „V obecné rovině vláda nepovažuje za vhodné spojování právní úpravy paliativní péče s asistovanou sebevraždou nebo eutanázií, neboť jejich účel je zcela odlišný.“ 2020 Senát: prof. Jan Pirk, Lumír Kantor, Václav Chaloupek a další – návrh na dekriminalizaci §144 za přísných podmínek inspirovaný Rakouskem. Podpořili právníci Adam Doležal a David Černý z ÚSP AV ČR, spoluautoři návrhu o paliativní péči. Nepustila KDU-ČSL, část ANO a ČLK. 2023-2024 Piráti, Lukáš Bartoň – nový návrh o paliativní péči a asistovaném umírání. V debatě: „Eutanazie je prosaditelná, česká společnost je na ni připravena, i já bych chtěl s nevyléčitelnou nemocí tuto možnost mít.“ Proti Vlastimil Válek z TOP 09: „Nechápu, proč lékaři mají zabíjet, bolest umíme léčit, je to porušení Hippokratovy přísahy.“ Blokují dodnes KDU-ČSL, SPD, část ANO, ČLK.

  1. Data a průzkumy

CVVM 2024: 73 % souhlasí s možností lékaře pomoci ukončit život na vlastní žádost nevyléčitelně nemocného. 68 % souhlasí s asistovanou sebevraždou. STEM dlouhodobě 70 %, u mladých do 35 let 80 %. Milan Hamerský ze Spolku pro uzákonění eutanazie, kandidoval v evropských volbách 2024: „Díky pokračující diskuzi a podpoře prezidenta očekáváme, že se podpora brzy přiblíží k 80 procentům.“ Spolek: „Eutanazie je lidské právo, které by mělo být dostupné každému trpícímu v ČR i EU.“ U lékařů obráceně. ČLK 55 % proti, paliativci 60 % pro za přísných podmínek. V Nizozemsku nemá 90 % lékařů morální problém pomáhat. Odhad pro Česko podle Rakouska: 100-200 lidí ročně by využilo legální cestu. Dnes 20 odjíždí do Švýcarska a stovky trpí doma. Náklady na lůžkový hospic jsou 350-700 Kč denně spoluúčast klienta za stravu a ubytování, péči hradí pojišťovna – ne 2300-2500 Kč, jak se někde uvádí. Náklady na asistovanou smrt jsou zlomkové, ale o peníze nejde. Jde o důstojnost.

  1. Čtyři pojistky proti zneužití

Pojistka 1: Jediný důvod je zdravotní. Tedy nevyléčitelná nemoc v konečném stadiu, kdy není jak zastavit a konec je neodvratný a pacient prokazatelně trpí. Musí být splněny všechny kumulativně, jinak zamítnuto: a) Nevyléčitelná nemoc – nejčastěji onkologické onemocnění v konečném stadiu, karcinom pankreatu, plic, generalizované metastázy, ALS, terminální selhání srdce, plic, ledvin. Potvrzují minimálně dva nezávislí specialisté – onkolog/paliatr + ošetřující. b) Konečné stadium – podle současných poznatků medicíny už neexistuje způsob, jak nemoc zastavit nebo zvrátit. Léčba vyčerpána, kurativní možnosti vyčerpány. Smrt nevyhnutelná v řádu týdnů až měsíců, nikoliv let. Prognóza potvrzena. c) Prokazatelné, nesnesitelné utrpení – fyzické bolesti, dušnost, strádání, úzkost, nezvládnutelné ani maximální paliativou včetně opiátů, anxiolytik a paliativní sedace. Posuzuje paliatr. d) JINÝ DŮVOD NE – ABSOLUTNĚ VYLOUČENO: Deprese, psychické onemocnění jako jediný důvod, stáří samo o sobě, samota, postižení, chudoba, pocit být na obtíž, ekonomické, sociální důvody. Tím se lišíme od Kanady, kde MAiD sklouzl k pomoci chudým nebo depresivním. U nás nikdy.

Pojistka 2: U nesvéprávných nikdy. a) Jen svéprávná, plně příčetná osoba 18+. b) Povinně vyšetření psychiatrem a klinickým psychologem, kteří vyloučí depresi, psychózu, demenci, Alzheimer, vliv léků a nátlak rodiny kvůli dědictví. c) U osob nesvéprávných, s demencí, Alzheimerem, mentálním postižením, v psychóze, pod vlivem návykových látek, pod opatrovnictvím – NEPOVOLOVAT NIKDY. Žádné dříve vyslovené přání pro tento účel, žádné rozhodnutí opatrovníka, rodiny nebo soudu. Rozhodnout musí sám pacient, když je ještě příčetný. Pokud už příčetný není, stát ho chrání, i kdyby dříve chtěl jinak. Žádné eutanazie dětí jako v Belgii.

Pojistka 3: Vícenásobná kontrola s lhůtou. a) Dvě opakované žádosti s odstupem 14-21 dní, písemně, před dvěma svědky nebo u notáře. b) Lhůta na rozmyšlenou minimálně 30 dní od první žádosti – v Rakousku 12 týdnů, navrhujeme měsíc jako minimum. c) Možnost kdykoliv odvolat bez důvodu, i na poslední chvíli. d) Dva nezávislí lékaři potvrzují diagnózu a prognózu. e) Psychiatr vylučuje depresi a nátlak. f) Každý případ povinně hlášen anonymizovaně do registru při MZ, zpětná kontrola komisí složenou z právníka, paliatra, etika a psychiatra.

Pojistka 4: Lékař nikdy nesmí aplikovat, pacient musí poslední úkon udělat sám. Lékař pouze předepíše a připraví, pacient si lék musí sám vzít, vypít, zmáčknout pumpu, otočit kolečkem infuze. Není-li fyzicky schopen, pomoc vyloučena. Tím je zajištěn poslední svobodný akt, ne vražda. A lékař má vždy právo odmítnout z důvodu svědomí – výhrada svědomí jako u potratů.

  1. Argumenty pro a proti

PRO: Právo na důstojnost a autonomii – Listina čl. 7 nedotknutelnost osoby a čl. 10 lidská důstojnost. Už dnes se to děje potají na JIP – přidávání morfia navíc, vypínání přístrojů – nebylo prokázáno. Paliativní péče nestíhá – dostupná jen pro 30 % umírajících, zbytek v LDN nebo na internách bez specialisty. Pes ano, člověk ne – pokrytectví: člověk rozhoduje za zvíře, nelze srovnávat. Ekonomicky: hospic 350-700 Kč denně, asistovaná smrt zlomek, ale o peníze nejde – další demagogie.

PROTI: Nátlak na seniory kvůli dědictví, šetření pojišťoven – argument KDU-ČSL a Marka Váchy. Šikmá plocha – Kanada MAiD už i pro chudé a depresivní, Belgie pro děti. Lékař má léčit, ne zabíjet – Hippokratova přísaha, argument Válka. Zlepšit paliativu místo eutanazie – argument Cesty domů a Ondřeje Slámy: „Paliativní medicína a eutanazie nesmějí být stavěny proti sobě.“ Eutanazie není soukromá věc, má dopad na celou společnost.

  1. Jak by mohl znít zákon

Změna §144 – přidat odstavec 3: „Čin není trestný, pokud jde o pomoc k důstojné smrti nevyléčitelně nemocné osoby v terminálním stadiu, která prokazatelně trpí nesnesitelným utrpením, o to opakovaně a svobodně požádala jako svéprávná a příčetná osoba starší 18 let, za podmínek stanovených zvláštním zákonem. U osob nesvéprávných se pomoc nepovoluje nikdy.“ Zvláštní zákon definuje podmínky z bodu 6.

  1. Stanoviska organizací a kapacit

Česká lékařská komora: Dlouhodobě proti aktivní eutanazii, odkazuje na Etický kodex §2 odst. 7 – eutanazie a asistované suicidium jsou nepřípustné. Česká společnost paliativní medicíny: Proti legalizaci eutanazie, argumentuje rozvojem paliativní péče. Hnutí pro život / Liga proti eutanazii: Zásadně proti, argument důstojnosti a zneužitelnosti. Spolek pro uzákonění eutanazie / Cesta domů (část odborníků): Podmíněně pro, za přísných pravidel, argument autonomie. Dignitas / Exit (Švýcarsko): Pro asistovanou sebevraždu jako právo na sebeurčení.

Právníci: Adam Doležal, Ph.D., LL.M. – ÚSP AV ČR. Zastává, že právo musí rozlišit eutanazii, asistovanou sebevraždu a marnou léčbu. Spoluautor návrhu umožňujícího eutanazii za přísných podmínek a posilujícího paliativu. Analyzuje de lege ferenda. Tomáš Doležal, Ph.D. – ÚSP AV ČR. Klade důraz na hranici marné léčby – ukončit marnou léčbu není eutanazie a je legální. Upozorňuje na právní nejistotu lékařů. David Černý, Ph.D. – ÚSP AV ČR, etik. Kriticky rozebírá argumenty pro eutanazii z pohledu autonomie, varuje před sociálním tlakem na zranitelné. Milan Hamerský – Spolek pro uzákonění eutanazie: „Eutanazie je lidské právo.“ Usiluje o legalizaci podle belgického modelu.

Lékaři: Ondřej Sláma, Ph.D. – MOU Brno, místopředseda ČSPM: „Vzhledem k nedostupnosti kvalitní paliativní péče považuje ČSPM legalizaci eutanázie v ČR v současné době za nezodpovědnou.“ / „Legalizovat ji v roce 2024 je předčasné.“ Vlastimil Válek, CSc. – ministr zdravotnictví: „Nechápu, proč lékaři mají zabíjet, bolest umíme léčit.“ Odmítá eutanazii jako součást role lékaře. Marek Vácha, Ph.D. – 3. LF UK, bioetik a kněz: Eutanazie interferuje do přirozeného řádu, narušuje vztah lékař-pacient, řešení je paliativa. Ondřej Kopecký – primář Kliniky paliativní medicíny: Zastánce paliativy, účastník debaty „Protože už nechci žít“ – většina žádostí pramení z nezvládnuté bolesti, strachu a osamění, ne z racionální volby. Mahulena Exnerová – místopředsedkyně ČSPM: Nejprve zajistit dostupnou paliativu pro všechny, pak debatu o eutanazii.

Filozofie: Tomáš Hříbek, Ph.D. – Filosofický ústav AV ČR – kritik tradiční etiky eutanazie. Nejvýraznější filozof PRO eutanazii v ČR, hájí autonomii, kritizuje argumenty o posvátnosti života. P. Jan Polák – kněz olomoucké arcidiecéze: Z katolické perspektivy život je dar, který člověk nemá právo ukončit, eutanazie morálně nepřípustná, alternativou doprovázení.

  1. Závěrem

Otázka nestojí, zda eutanazii uzákonit. Otázka stojí, zda stát má právo nutit člověka s rakovinou v konečném stadiu, který prokazatelně trpí a jehož konec je nevyhnutelný, aby trpěl o týden déle, jen protože zákon z roku 2009 nezná jinou možnost než tři roky vězení za pomoc.

Můj osobní názor: právo svéprávného, dospělého, příčetného člověka v terminálním stadiu nevyléčitelné nemoci, který prokazatelně trpí, by mělo být požádat o pomoc odejít důstojně, doma, obklopen rodinou, s lhůtou na rozmyšlenou, s psychiatrem a dvěma lékaři, vlastní rukou. A u nesvéprávných nikdy.

Má člověk, který umírá v bolestech a jehož nemoc je nevyléčitelná v konečném stadiu, právo na důstojný konec bez utrpení? A pokud ano, za jakých podmínek, aby to nikdy nemohlo být zneužito?

Česká Párty