Povalující se mladíci zde vypadají poněkud vyjetě, leč ve skutečnosti jde o vyobrazení slavného (a dosti hrůzného) středověkého příběhu o krutém trestu, bratrské vzpouře a zázračném vykoupení, který se váže k benediktinskému opatství Jumièges v Normandii.
Příběh legendy známém jako Énervés de Jumièges (doslova odnervení/apatičtí z Jumièges) se odehrává v 7. století a vypráví o dvou synech franského krále Chlodvíka II. a jeho manželky svaté Bathildy. Před rokem 660 se prý Chlodvík vydal na pouť do Svaté země. Během své nepřítomnosti svěřil vládu svému nejstaršímu synovi, pod regentstvím jeho matky Bathildy (626-680). Ale tehdy se jeho syn postavil proti matce a připojil se k jednomu ze svých mladších bratrů, aby se společně vzbouřili proti rodičům. Chlodvík se však o vzpouře dozví a rychle se vrací do Francie. Zde se obě znesvářená vojska střetnou, ale král nakonec nad povstalci zvítězí. Oba zrádce se rozhodne popravit, ale jeho žena Bathilda navrhuje, aby je raději potrestal tím, že jim nechá jen přeřezat šlachy na rukou i nohou, aby už nikdy nemohli držet zbraň ani chodit. „Soudím, že síla a moc jejich těla musí být oslabena, protože se je odvážili použít proti králi, svému otci.“ Zmrzačení princové byli následně položeni na člun bez vesel a kormidla a puštěni po proudu řeky Seiny. Odevzdáni do vůle Boží, dopluli až k branám kláštera v Jumièges. Zdejší mniši v čele se svatým Filibertem se jich ujali, vyléčili je a princové dožili své dny v klášteře jako mniši.
Nyní si ale musíme uvést historická fakta. Král Chlodvík II. sice skutečně existoval, ale zemřel velmi mladý roku 657 (ve 22 letech). Jeho synové byli v době jeho smrti (prý šílenstvím) dětmi, takže se proti němu fyzicky vzbouřit nemohli. Legenda vznikla pravděpodobně až ve 12. či 13. století a sloužila k posílení prestiže opatství Jumièges jako místa spojeného s královským rodem Merovejců. Dodnes můžete v troskách opatství navštívit místo, kde byla podle tradice uložena jejich těla. Legenda se stala symbolem středověké brutality smíšené s náboženským mysticismem. Z manželství Bathilda (snad anglosaského původu) s Chlodvíkem vzešli tři synové, kteří se po smrti Chlodvíka stali králi. Nejstarší syn Chlothar III. zdědil po smrti otce trůn v Neustrii. Druhého nejstaršího syna Childericha II. dosadil majordomus Ebroin v roce 662 na austrasiánský trůn. Nejmladší syn Theuderich III. vystřídal Childericha v Neustrii a nakonec se stal jediným králem Franské říše.
Nejslavnějším zobrazením oné legendy je obraz Évarista Luminaise z roku 1880, který zachycuje dva bledé prince bezvládně ležící na člunu.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
