Prachové respirátory začali jako první používat za covidu v Německu. Později se zjistilo, že si na nich tehdejší ministr zdravotnictví Spahn spolu se svým přítelem vydělal miliony.
Stejný skandál se později objevil také v Rakousku, další ze tří zemí, které tyto nesmyslné pomůcky povinně nařizovaly od ledna až února 2021.
Třetí – a poslední – země, kde byly tyto respirátory dlouhodobě povinné, byla Česká republika. Předpokládám, že i u nás si na tom někdo pořádně vydělal, což se však – na rozdíl od obou zmíněných zemí – nijak nevyšetřovalo.
Nicméně naše vláda od Německa velmi slepě přebírala cokoli, takže to také mohl být jen projev lokajskosti.
Velmi dobře si pamatuji, že v době jejich zavedení mnozí upozorňovali na poměrně důležitý fakt: u prachových respirátorů bylo varování, že je nutné je každých 40 minut sundat a prodýchat se.
Toto upozornění se později odstranilo, neboť se vyžadovalo, aby je někteří lidé nosili nepřetržitě dlouhé hodiny, aniž by se prodýchali.
Nyní se objevila důležitá připomínka toho, jak se tyto prostředky proti prachu začaly využívat ke zcela jiným účelům, než k jakým jsou určeny. A to i přesto, že se vědělo, že jejich dlouhodobé nošení škodí zdraví.
Dne 15. ledna 2021 několik významných německých médií zveřejnilo text Německé tiskové agentury (dpa). Tento text obsahoval informace, které později vedly k pronásledování a cenzuře ze strany „ověřovatelů faktů“ nebo k výhrůžkám a urážkám od covidistů.
Sám Institut Roberta Kocha (RKI) varoval před používáním roušek FFP2. Odborníci vysvětlili, že jejich používání je zatěžující a riskantní a mělo by být omezeno pouze na dvě hodiny v kuse.
Uvedli, že přínos je minimální a jsou nebezpečné pro osoby s plicními onemocněními.
Mnoho kritiků má podezření, že povinné nošení roušek FFP2 mělo více společného se ziskovými motivy než se zdravím. Během pandemie COVID-19 měly různé země odlišná nařízení o nošení roušek.
Rakousko zavedlo povinné roušky v maloobchodních prodejnách již v dubnu 2020 a od 25. ledna 2021 z velké části vyžadovalo FFP2 v obchodech a ve veřejné dopravě.
Německo také zavedlo povinné nošení roušek v dubnu 2020, na začátku roku 2021 je zpřísnilo i pro lékařské roušky a vyžadovalo roušky FFP2 regionálně, zejména v Bavorsku.
Švýcarsko zavedlo povinné roušky ve veřejné dopravě od července 2020, ale od obecného požadavku FFP2 se upustilo. U nás byly FFP2 povinné od konce ledna 2021.
Je pozoruhodné, že o bavorském nařízení nošení roušek bylo rozhodnuto pouhé tři dny po varování Institutu Roberta Kocha (RKI) a předních odborníků.
Abychom pochopili význam této události, uvádíme klíčové body z tehdejší zprávy , která byla publikována i v deníku „Die Welt“:
Plánované povinné nošení roušek FFP2 v obchodech a ve veřejné dopravě v Bavorsku ostře kritizoval lékař Andreas Podbielski.
„Mně to zní jako pouhá symbolika,“ řekl ředitel Ústavu pro lékařskou mikrobiologii, virologii a hygienu na Univerzitě v Rostocku mnichovskému deníku Abendzeitung.
Podle jeho názoru jsou FFP2 zatěžující a nesou řadu rizik. Není bezdůvodné, že předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci stanoví přestávku po dvou hodinách nošení roušky.
Berlínský institut Roberta Kocha (RKI) rovněž vyjádřil výhrady k používání těchto speciálních roušek soukromými osobami a dokonce poukázal na potenciální zdravotní rizika.
Federální úřad na informační stránce vysvětluje, že laici používající roušky FFP2 nemusí mít nutně lepší osobní ochranu než při nošení standardní roušky.
„Při použití u osob například s poruchou funkce plic nebo u starších osob nelze vyloučit nepříznivé účinky na zdraví,“ píše RKI (Institut Roberta Kocha).
Zdravotnický úřad se také odvolává na doporučení pro použití od Federálního institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, podle kterého se roušky FFP2 a FFP3 obecně „nedoporučují“ pro soukromé použití.
Na rouškách FFP2 se v Evropě vydělaly miliardy dolarů. Vědělo se, že nejsou pro tento účel vhodné, přesto byly ve třech zemích vnucovány.
Ve dvou z nich na nich profitovali vládní politici či jejich příbuzní, což bylo prokázáno. Nevěřím, že u nás z nich nikdo nic neměl. To nedává smysl. Proč by nám je jinak také vnucovali, když v 90% Evropy povinné nebyly?
K nákupu roušek, převážně z Číny, byly použity pronajaté letouny z Ukrajiny a dále byly prodávány za přemrštěné ceny. Účet platili občané.
Při pohledu na varování vydaná v té době je jasné jedno: nikdy nešlo o ochranu zranitelných skupin; vždy šlo pouze o maximalizaci zisku.
Otázkou je, kdo si na respirátorech nahrabal u nás?
