Na rozdíl od bouřlivých reakcí evropského tisku se Donald Trump ukazuje jako poměrně mizerný fašista. Žádný Franco ani Mussolini by po pouhých volbách neztratil kontrolu nad svým zákonodárným sborem, a přesto přesně to udělal tento „kvazifašistický“, „kryptofašistický“ nebo, jak ho nazývá The Guardian, „fašismu blízký“ americký prezident.
Trumpova legislativní agenda skončila, přesto však nevidíme tanky valící se na Capitol Hill, zakázané noviny ani demokratické senátory lámat kámen v pracovních táborech. Evropští komentátoři, kteří jsou v extázi z voleb do Kongresu ze 3. listopadu, by se mohli na chvíli zamyslet nad tímto vynikajícím příkladem demokracie: Jediným hlasováním byla velká část moci odňata exekutivě a předána na opozici. Mohou se evropští občané pochlubit podobným demokratickým mechanismem omezení pravomocí výkonné moci EU?
Voliči bez moci
Zcela zjevně ne. Přes veškeré evropské chvástání o svých drahocenných demokratických principech trpí Evropa pod administrativním aparátem, který je záměrně imunní vůči hlasům lidu. Podle platných smluv Evropské unie nemůže demokracie uplatnit lidové veto nad vznikajícím evropským superstátem. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebyla zvolena Evropany, ale byla jmenována po zákulisní dohodě mezi Emmanuelem Macronem a Angelou Merkelovou. Nemusí se obávat ztráty legislativní iniciativy, protože tato pravomoc náleží výhradně Komisi, nikoli Evropskému parlamentu. Zvolený národní lídr má v Radě Evropské unie pouze jeden z 27 hlasů a většinu návrhů Komise může zablokovat pouze poté, co sestaví koalici alespoň čtyř států, které představují více než 35 % obyvatelstva EU. Evropští voliči nemohou odebrat pravomoci výkonnému orgánu EU ani vynutit zrušení neprozřetelných zákonů tím, že by svěřili moc opoziční straně.
Právo EU nad ústavou
Bližší pohled na nedávné kroky EU odhaluje shovívavost vůči nenápadnému autoritářství, které by Donald Trump mohl klidně závidět. Využití ozbrojených sil Donaldem Tuskem k převzetí kontroly nad polským Ústavním soudem nevyvolalo ze strany Bruselu žádné námitky, ačkoli snahy jeho předchůdce o snížení věkové hranice pro odchod soudců do důchodu vedly k formálnímu napomenutí a pozastavení čerpání fondů EU. Rozdíl mezi těmito dvěma případy spočívá v rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2021, podle něhož má polská ústava přednost před právem EU – což je zásada, kterou Komise nemůže připustit. Díky neúspěšným referendům z roku 2005 o navrhované ústavě EU nemá EU pro své zákony žádný ústavní základ. Brusel nicméně prosazuje právní nadřazenost nad ústavami svých členských států, a to na základě pouhého nejednoznačného znění Lisabonské smlouvy a sobeckých rozhodnutí Soudního dvora EU. Nezávislost soudnictví je dobrá věc, dokud není v rozporu s loajalitou vůči Komisi; v takovém případě mohou být soudci nejvyššího soudu bez dalšího odvoláni.
V Rumunsku byly výsledky prezidentských voleb zrušeny, když zvítězil euroskeptik, a to zjevně s tichým souhlasem Bruselu. Călin Georgescu byl zadržen a bylo mu zakázáno kandidovat v opakovaných volbách, i když v průzkumech veřejného mínění vedl. Stejně jako mnoho autoritářských režimů prosazuje i EU velkolepý ideologický program, který musí být uctíván a nikdy nesmí být ohrožen skeptickými politiky, jako je Georgescu. Namísto Francova hesla „Jedna, velká a svobodná“ máme dogmatický závazek k „stále užší unii“. Štědré dotace EU financují širokou škálu nevládních organizací a specialistů na „dezinformace“, jejichž úkolem je bránit posvátný evropský projekt a stoupence režimu před kritikou. A tak Evropská observatoř pro digitální média odhalila tajemný ruský plán využít TikTok na podporu Georgescu, i když bukurešťská vláda dosud nezveřejnila žádné důkazy na podporu tohoto obvinění. Demokratické volby jsou další skvělá věc, dokud nejsou v rozporu s „stále užší unií“.
Po většinu historie Evropské unie neviděli národní lídři žádný vnitřní rozpor mezi svými závazky vůči občanům a svou věrností velkému evropskému projektu. V mnoha případech šlo prostě o peníze: Evropa byla peněžním stromem, z něhož mohli pro svůj lid setřást peníze. Pro jiné to byl projekt, za který se vyplatilo zaplatit. EU byla pro Německo projektem národní spásy, a proto byli jeho představitelé ochotni podřídit jakékoli národní cíle evropskému konsensu. Francie vnímala Evropu jako užitečný multiplikátor svých vlastních zájmů. Hlavní marnivostí federalistů bylo přesvědčení, že národní sounáležitost bude postupně pohlcena obecnou evropskou identitou. Uvnitř bruselské bubliny se zdálo, že tento proces je v plném proudu. Noví lídři přicházeli na svá první zasedání Evropské rady nadšení, že tam mohou být, a dávali si pozor, aby nerozčílili žádného ze svých nových kolegů u evropského vrcholného stolu. Otravné nacionalistické výjimky jako Viktor Orbán nebo Mateusz Morawiecki bylo možné izolovat jako nesnesitelné hulváty.
Vzpoura v jádru Unie?
Tato pohodlná fikce, že národní lídři se nemusí rozhodovat mezi loajalitou ke svým voličům a věrností Evropě, brzy skončí. Příštím francouzským prezidentem bude pravděpodobně nacionalista z pravice nebo z levice. Ani Marine Le Penová, ani Jean-Luc Mélenchon neprojevují žádnou loajalitu k evropskému projektu a oba si přejí přesměrovat čistý příspěvek Francie do Bruselu na naléhavější domácí potřeby. Otevřeně vyjadřují své přání vrátit se k de Gaullově Evropě národů, v níž by Komise byla pevně podřízena členským státům obecně a potřebám Francie zvláště. Příští německá vládní koalice bude pravděpodobně zahrnovat euroskeptickou Alternativu pro Německo (AfD), má-li se vyhnout osudu svých křehkých a neschopných předchůdců. Žádná společná zahraniční politika ani rozšířený rozpočet EU nepřežijí nacionalistické oživení v těchto dvou největších členských státech. Ačkoli zastánci EU budou tuto situaci charakterizovat jako důkaz ruského vměšování nebo toxické kultury sociálních médií, národní populismus získal politickou sílu teprve po hlubokých selháních samotné EU při vládnutí.
Cena za bruselské omyly
EU zavedla společnou měnu bez nezbytné politické a fiskální unie, která by ji podpořila, což vedlo k hospodářské krizi v Řecku, masivním záchranným balíčkům a hrozícím úsporným opatřením ve Francii. Společná schengenská hranice se ukázala jako propustná pro miliony nelegálních migrantů a postrádá jakékoli účinné prostředky k navracení zločinců a neúspěšných žadatelů o azyl do jejich domovských zemí. Veřejný pořádek, který Evropané ještě před 15 lety považovali za samozřejmost, v mnoha městech ustoupil násilné kriminalitě páchané nově příchozími. Ceny energií, které jsou tlačeny nahoru environmentálními předpisy EU, brzdí průmyslový rozvoj a oslabují konkurenceschopnost. Uhlíkové kvóty vyžadují dotace na čistou energii, které ohrožují rozpočty na sociální zabezpečení. Silný hospodářský růst a dobré vyhlídky pro mladé Evropany by měly být charakteristickými úspěchy jednotného trhu, avšak obojí zůstává mimo možnosti EU, navzdory obrovskému množství strategických dokumentů a pracovních skupin, které se jim věnují. Demokratické volby nabízejí institucionalizovaný prostředek k nápravě politických selhání, ale EU nikdy nepředpokládala, že by obyčejní lidé mohli někdy potřebovat přehlasovat její velkolepé plány. Místo toho, aby EU přijala větší demokratickou kontrolu nad svými politikami, snaží se omezit veřejnou diskusi o nich. EU dává přednost povýšenosti před pokorou, když čelí veřejnému odporu.
Čas se rozhodnout
Aspirující evropští lídři nyní stojí před volbou, zda budou sloužit zájmům svých občanů, nebo diktátu Bruselu. Tyto dvě věci již nejsou bezproblémově slučitelné. Věrnost Bruselu znamená smířit se s důsledky politických omylů: více migrantů, větší úsporná opatření, deindustrializace směřující k nulovým emisím. Tyto neúspěchy na úrovni EU vedou k populistickému návratu k národním řešením, která podléhají demokratické kontrole. Brusel sice může ovládat obrovské objemy pomoci, ale politici jsou voleni voliči, kteří chtějí národní vůdce, nikoli provinční satrapy Komise.
Je čas se rozhodnout.
Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
