Pět dlouhých let se ve straně pěstoval ten nejhorší nešvar současné politiky – slepé modlářství a kult jediné osoby.
Všechno se podřídilo jednomu jménu, jedné tváři, jako by osud pracujících a celé levice závisel výhradně na Kateřině Konečné.
Řadoví členové i voliči makali, schytávali rány a věřili, že tenhle marketingový cirkus slouží boji za spravedlivější společnost.
A výsledek?
Jakmile zavoněla bruselská křesla a vliv v salónech evropské pravice, spadla maska. Bez zaváhání, s lehkostí politického obchodníka, přeběhla k Patriotům. Tedy do spolku nacionalistických populistů a pravicových miliardářů, kteří bez mrknutí oka schvalují dušení Kuby a přihlížejí genocidě Palestinců. Taková je tedy ta nová „levicová“ politika – podat ruku těm, proti kterým jsme měli stát, a hodit přes palubu veškerou solidaritu.
A když se zezdola, od lidí, kteří ještě nezapomněli na základní hodnoty a páteř, ozval spravedlivý hněv a oprávněná kritika? Politička zvyklá na potlesk neunesla jediné slovo pravdy. Místo aby se postavila čelem k vlastní členské základně, urazila se jako dotčená celebrita, začala křičet o lynči a po jednadvaceti letech zbaběle práskla dveřmi.
To nejabsurdnější divadlo ale sledujeme teď
Místo aby vedení strany tento zrádný obrat odsoudilo a zastalo se vlastního programu, část ustrašených a servilních funkcionářů se před ní dál hrbí. Děkují jí za spolupráci a podlézají, jako by jim neplivla přímo do tváře.
Nám, voličům levice, zůstává jen hořká pachuť. My jsme nepodporovali budování osobní značky v Bruselu ani paktování s pravicí. Chceme rovnou, nekompromisní politiku. A té se nedočkáme ani od přeběhlíků, ani od těch, kteří jim dál tleskají.
Pozn. Naší Pravdy: Text „Z pohledu voliče“ je veřejný příspěvek, který publikoval hudebník a bývalý kandidát hnutí STAČILO! Jozef Kupčík na sociální síti Facebook dne 11. listopadu 2026. V textu ostře kritizuje poměry na české levici a vymezuje se vůči europoslankyni Kateřině Konečné.
Jozef Kupčík:
Proč mi tolik vadí vstup Kateřiny k Patriotům?
Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ) v roce 1956 zakládali bývalí vysocí členové NSDAP a důstojníci SS. Strana vznikla jako nástupnická organizace Svazu nezávislých (VdU) a jejím cílem bylo integrovat bývalé rakouské nacisty a německé nacionalisty zpět do poválečného politického života.
Mezi hlavní zakladatele a první představitele strany patřili:
- Anton Reinthaller (první předseda v letech 1956-1958): Zakladatel Svobodné strany Rakouska (FPÖ) byl dlouholetým členem NSDAP (od roku 1928), poslancem nacistického Říšského sněmu, ministrem zemědělství ve vládě po anšlusu Rakouska a držitelem vysoké hodnosti SS-Brigadeführer. Po druhé světové válce byl lidovým soudem odsouzen za velezradu, ale v roce 1953 mu byla udělena milost.
- Friedrich Peter (druhý předseda v letech 1958-1978): Po Reinthallerově smrti převzal vedení strany další bývalý důstojník SS. Peter sloužil během války v jednotkách Waffen-SS v hodnosti Obersturmführer. Jeho působení v 1. pěší brigádě SS, která se na východní frontě podílela na masovém vyvražďování civilistů, vyvolalo v 70. letech v Rakousku velký politický skandál, na nějž upozornil lovec nacistů Simon Wiesenthal.
- Členská základna: Podle historických studií, jako je například analýza publikovaná v databázi Project MUSE, tvořili bývalí členové NSDAP v době vzniku FPÖ podstatnou část její členské základny a funkcionářského aparátu, mnohem vyšší než v tehdejších hlavních stranách (ÖVP a SPÖ).
Pokud se komunistka přidá k pohrobkům nacistů, je to konečná. Můj děda bojoval v SNP, bylo mu tenkrát 19 let. Mám dalších tisíc důvodů být rozezlen, ale nebudu je psát všechny najednou.
Hezký den
Jozef Kupčík:
„Pragmatismus“ Kateřiny Konečné
V diskusích posledních dnů, kolem bývalé předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné se jako hlavní argument pro její obhajobu velmi často objevuje slovo „pragmatismus“.
Její příznivci ji prezentují jako realistickou političku, která se dívá na věci prakticky a umí dosahovat výsledků. Já mám jiný názor. Po 30 letech v manažerských pozicích to vidím jinak. Pokud se podíváme na její kariéru čistě analyticky, jen skrze tvrdá data, slovo pragmatismus dostává trochu jiný rozměr.
Když zanalyzujeme bilanci jejího více než dvacetiletého působení ve vrcholné politice, narazíme na dva zásadní a protichůdné trendy:
- Osobní finanční bilance: Za více než 20 let aktivní politické kariéry inkasovala Kateřina Konečná na platech a náhradách z veřejných rozpočtů (především jako poslankyně a europoslankyně) podle AI v souhrnu zhruba 65 miliónů korun. Z hlediska osobní kariéry a finančního zajištění jde nepochybně o vysoce pragmatický a úspěšný výsledek.
- Organizační bilance strany: Zcela opačný vývoj však vidíme u organizace, kterou vedla. Za posledních pět let, kdy byla zodpovědná za chod strany, přišla KSČM o zhruba 11 000 členů. Členská základna se pod jejím vedením dramaticky smrskla a strana ztratila své pozice v klíčových domácích institucích.
Z manažerského a politologického hlediska se proto nabízí zásadní otázka: Co je vlastně na tomto stylu politiky pragmatického pro samotnou stranu a její voliče?
Pragmatismus v politice by měl znamenat posilování vlivu organizace, stabilizaci členské základny a reálné prosazování programu. Pokud je však výsledkem více než dvacetileté činnosti osobní prosperita lídra na straně jedné a masivní úbytek tisíců členů na straně druhé, nejde o pragmatismus, ale o politiku orientovanou na úzkou skupinu jednotlivců. Skutečná data ukazují, že tento „pragmatismus“ fungoval bohužel pouze jednosměrně.
Jozef Kupčík hudbou i básní
Jozef Kupčík se narodil 18. srpna 1971 v Ružomberku v tehdejším Československu. V roce 1996 se přestěhoval do Žatce, kde bydlel 19 let. Protože v současné době pracuje v Praze, tak bydlí na Kladně. Představuje se především jako písničkář. Ale je také autor hudby a svých textů. Hlavně také skvělý muzikant.
Vystudoval střední školu textilní s uměleckým zaměřením módní návrhář. Za 35 let na hudební scéně uskutečnil více než 1000 vystoupení v Čechách, na Slovensku a v Německu. V devadesátých letech se živil a vystupoval jako pouliční muzikant v zahraničí s repertoárem skupiny Beatles. Od roku 2013 do roku 2019 působil jako zpěvák a kytarista v bigbeatové legendě Brutus, se kterou absolvoval 120 vystoupení ročně. Z prvního manželství má dvě děti, které jsou obě hudebně nadané a činné.
V současné době vystupuje se svou druhou ženou Evou se svým hudebním projektem LOVEBEAT. Na tomto výrazném projektu se podílely špičky české hudební scény. Kupčíkem vydané CD „Cesta k tobě“ bylo příznivě přijato publikem i hodnoceno kritikou (ROCK A POP 2018).
V jeho textech můžeme nalézt i tvrdou kritiku současného kapitalistického systému.
Vydané CD LOVEBEAT se prostřednictvím Supraphonu prodává ve více než 200 internetových obchodech na celém světě.
Jeho zpěv je možné slyšet také ve filmu Dvě nevěsty a jedna svatba.
FRANTIŠEK SARNA (ZDROJ)
Veřejné a politické působení: Jozef Kupčík je písničkář a bývalý zpěvák a kytarista skupiny Brutus, který žije na Kladně. V roce 2025 oznámil svou kandidaturu za hnutí STAČILO! v Praze na základě oslovení Petrou Prokšanovou.
Veřejné postoje: Na svém profilu na Facebooku dlouhodobě sdílí levicové a protiválečné názory. Kritizuje mimo jiné zbrojní výdaje, Českou televizi a politiku prezidenta Petra Pavla.
Jozef Kupčík: Dětský pláč
