V západní Evropě dochází přesně k tomu, co se dalo očekávat, když se v roce 2015 Evropa otevřela nepřetržité invazi (která nyní pokračuje přes Španělsko).
Západoevropané již na vlastní kůži zakouší, jak vypadá multikulturní obohacování a s tím, jak přibývá občanů, kteří mají osobní zkušenost, ubývá i voličů progresivistických stran.
Tyto voliče sice částečně nahradí nově dovezené obyvatelstvo, ale nejde to takovou rychlostí, jaká by se očekávala.
V zoufalství z úbytku voličů u stran jako německá CDU, která poprvé v historii neprošla do jednoho ze zemských parlamentů, přišli tito politici se slibem že budou provádět deportace do Rwandy.
Německo, Rakousko, Dánsko, Řecko a Nizozemsko v pondělí ve Vídni společně s rwandským ministrem vnitra Vincentem Birutou představily „návratový uzel.“
Jenže má to pár háčků. V prvé řadě je počet míst omezený, takže na každou z uvedených zemí zbývá 20 míst. Reálně to tak zemím, které „obohacují“ miliony muslimů, nijak nepomůže.
Zasláni do Rwandy budou pouze odmítnutí žadatelé o azyl s vymahatelným příkazem k návratu, avšak nezletilí jsou vyloučeni.
Každá vláda stanovuje vlastní kritéria: Nizozemsko se zaměří na dospělé muže ze zemí v regionu Rwandy, zatímco Německo bude cílit na migranty, kteří odmítají pomoci s budováním své identity a pocházejí ze zemí, které se zdráhají své občany přijmout zpět.
Pět zemí pokryje všechny náklady na deportaci a ubytování. Migranti budou mít v Rwandě volný pohyb, dokonce mají povoleno tam pracovat.
Tolik tedy ve stručnosti k tak oslavované akci, která je silně přeceňovaná. To podstatné se totiž zamlčuje: rozsudek ESLP.
Velká Británie totiž během tolik opěvovaného programu stěhování do Rwandy do této africké země deportovala pouze 4 (slovy čtyři!) migranty. A to jen proto, že tam chtěli dobrovolně.
Nedobrovolné deportace zakázal Evropský soud pro lidská práva poté, co deportace zažalovaly promigrační neziskovky.
Tehdejší premiér Sunak sice vyhrožoval, že Velká Británie z ESLP vystoupí, ale to už jeho neslavná vláda končila a nastupující labouristé mají na výměnu obyvatel konzistentní názor: otevřeně ji podporují.
Takže program, který stál asi 700 milionů liber a byl odmítnut ESLP, labouristé zrušili a už nefungoval ani na dobrovolné bázi.
Jak si myslíte, že to dopadne s oněmi pěti evropskými zeměmi, které jsou také členy ESLP? Každý myslící člověk ví, co bude následovat.
Totéž, co ve Velké Británii. Všech 5 zemí tak možná pár Afričanů (nikdo jiný do Afriky nechce) do Rwandy pošle, ale to jen proto, že jim za to něco zaplatí a oni se k tomu nakonec odhodlají zcela dobrovolně.
Pokud se pokusí o nucené deportace, nastane kvikot neziskovek, tedy parazitů, kteří z migrantů žijí. A zdaleka nepůjde odpor jen odtud, ale i z některých zemí EU.
Již nyní se totiž zvedají hlasy proti této dohodě s Rwandou. Zásadně je proti ní třeba Španělsko. Sánchez prohlásil, že je to porušování lidských práv. Podobně hovořil i Macron.
A agentura OSN pro uprchlíky uvedla, že vede „konstruktivní diskuse“ se všemi pěti zeměmi o tom, zda proces odpovídá mezinárodnímu právu v oblasti lidských práv.
Nakonec bude mít každopádně slovo ESLP a již nyní víme, jak jeho rozsudek dopadne.
Celá tato šaráda kolem Rwandy tedy není nic jiného, než divadlo pro voliče od politiků, kteří u nich ztrácí podporu.





