Pepe Escobar 18. listopadu 2026

Historie vždy záhadnými způsoby zajišťuje spravedlnost.
ŠEN-ČEN – Dějiny vždy přinášejí poetickou spravedlnost tajemnými způsoby. Zesnulý Malý kormidelník Teng Siao-pching možná ve svém nebeském příbytku přemítá o tom, jak příznačné je, že se právě v Šen-čenu, čínském hlavním městě umělé inteligence, koná summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v roce 2026 – včetně summitu Číny, Ruska a USA, který probíhá v jeho rámci.
Pro Šen-čen se hodí celá řada superlativů: z malé rybářské vesnice se během pouhých čtyř desetiletí proměnil v obrovskou futuristickou metropoli a technologickou krajinu – vše je zde pečlivě naplánováno, čisté a mimořádně efektivní z hlediska využívání špičkových technologií.
Dovolte mi krátkou osobní vzpomínku. Poprvé jsem se se Šen-čenem setkal během jedné epické cesty s batohem na zádech napříč Asií, v zimě roku 1992. Bylo to jen několik dní poté, co Teng podnikl svou zásadní cestu na jih, kde osobně dodal obrovský impuls úsilí o „reformu a otevření se světu“, jehož cílem bylo modernizovat Čínu v rekordním čase.
Dnes dosahuje nominální HDP provincie Kuang-tung, včetně Šen-čenu, 47 % HDP Japonska; při přepočtu podle parity kupní síly se blíží 60 % (4,29 bilionu dolarů oproti 7,26 bilionu dolarů Japonska).
Počínaje Tengovými reformami vzrostl HDP na obyvatele v Šen-čenu v nominálním vyjádření neuvěřitelných 190krát a ve skutečném vyjádření 26krát, a to navzdory tomu, že počet obyvatel vzrostl na 19 milionů – a stále roste. Dnes je HDP na obyvatele v Šen-čenu dvojnásobkem čínského průměru.
Celá asijsko-pacifická oblast je zde – a hledí v úžasu („Indo-Pacifik“ neexistuje: jde o mizerný výmysl Pentagonu). Putin, který přiletěl svým speciálním letadlem, byl přivítán Cchaj Čchim, významným členem stálého výboru politbyra. Trumpa přivítal osobně Si Ťin-pching – oplatil tak diplomatickou zdvořilost, kterou mu Trump prokázal během své nedávné návštěvy USA.
Bilaterální jednání mají svůj význam. Klíčovým bilaterálním setkáním prvního dne bylo jednání Putina se Si Ťin-pchingem (Si jej označil za „symbolické“). Uskutečnilo se ještě předtím, než se oba setkali s Trumpem. Putin se zaměřil na dva body.
- Západní sankce Rusko nezlomily; Rusko se naopak proměnilo v největší ekonomiku Evropy.
- Putin přímo pochválil Šen-čen jako „jednu z nejmodernějších a nejdynamičtějších metropolí“ a spojil jej s investicemi nejvyšší kvality v celé asijsko-pacifické oblasti.
Hlavní projev Si Ťin-pchinga v první den summitu APEC byl ještě odvážnější. Obsahoval řadu zastřených vzkazů adresovaných americkému sociopatovi v čele státu.
- Žádné další války: diplomacie by měla mít vždy přednost.
- Žádný protekcionismus: žádná další cla, obchodní překážky, sekundární sankce ani oddělování ekonomik či přerušování dodavatelských řetězců.
- Spolupracujme v oblasti umělé inteligence a technologií. Technologická spolupráce by měla být normou.
- Přijeďte investovat do Číny – zejména do nových průmyslových odvětví: robotiky, umělé inteligence, nové energetiky a autonomního řízení.
- Čína bude pokračovat v dalším „otevírání se světu“, v Tengově duchu.
Vítejte v globalizaci 3.0
A pak je tu napínavé očekávání: trojstranné setkání Si–Putin–Trump. To rozhodně není (zvýraznění je moje) Jalta 2.0. Na Jaltě v únoru 1945 na Krymu – která se nyní opět pravidelně dostává na titulní stránky novin v souvislosti s pečlivě naplánovaným útokem z dílny NATO na Kerčský most – byl svět překreslen vítězi druhé světové války, a to včetně sfér vlivu. Ti, kteří nebyli přizváni k jednacímu stolu, museli rozhodnutí přijmout a sklonit hlavu.
Nyní jde o úplně jinou hru. Peking již důrazně prohlásil, že cílem není vytváření sfér vlivu. Stručně řečeno, jde především o to, aby se tři největší jaderné mocnosti pokusily dohodnout na zásadních parametrech mezinárodních vztahů.
Přesto každý ví, kdo u jednacího stolu nebude: euroodpad, který se rozhodl spáchat politickou sebevraždu. O Ukrajině – neboli zemi 404 – se jednat nebude (jak potvrdil Putinův poradce Ušakov), protože se tak děje na jiném fóru: poslední kolo se uskutečnilo v Abú Zabí a následovala návštěva Tweedleduma a Tweedledeeho v Moskvě.
V Šen-čenu je důležité, že se strategické partnerství Ruska a Číny setkalo osobně ještě předtím, než se každá z obou stran setkala s Trumpem. Ze všech praktických hledisek platí následující: stejně jako je NATO strategicky poráženo na Ukrajině, jsou Spojené státy strategicky poráženy v Íránu – který má plnou podporu Ruska a Číny.
Je pravděpodobné, že strategické partnerství Ruska a Číny připraví pro Trumpa poslední příležitost k záchraně: pokud se rozhodnete pro diplomacii, abyste se dostali z potíží, do nichž jste se sami v Íránu dostali, podpoříme vás. Jinak v tom zůstanete sami – a budete směřovat k katastrofálnímu výsledku.
Klíčový obraz, který se nabízí: oslabený sociopat v čele státu přijíždí do Šen-čenu a je nucen uznat Rusko a Čínu jako rovnocenné konkurenty i supervelmoci: jako ztělesnění té nejhorší noční můry Mackindera, Mahana a Brzezinského. Jde o jejich první setkání v tomto novém formátu. Bylo by proto samozřejmě nereálné očekávat průlom – zvláště s ohledem na dezorientovaný stav POTUS, tedy prezidenta Spojených států.
Americké vládnoucí vrstvy, stojící nad samotným POTUS, nepřijmou nový mnohouzlový, multipolární svět. Mohly by přistoupit na povrchní diskuse o jaderných zbraních, bezpečnosti, obchodu, energetice a technologiích. Přesto je opět nejdůležitější to, jak celá událost působí navenek. Toto není New York, Brusel, Ženeva – ani Island. Toto je Šen-čen – samotné srdce čínských technologií.
Dějiny si tuto událost zaznamenají jako definitivní obrazový symbol upevnění století Asie – a Eurasie. Žádný „Západ“ – ať už roztříštěný, či nikoli – u jednacího stolu: zcela a naprosto ignorovaný a odsunutý na okraj.
V závislosti na praktických výsledcích trojstranného jednání můžeme být svědky politického zemětřesení – nového uspořádání pravidel mezinárodní bezpečnosti. Anebo místo velkého třesku přijde jen tiché zakňučení.
Přesto se již první den v Šen-čenu odehrálo něco skutečně přelomového.
Ve svém hlavním projevu Si prosazoval nic menšího než vzájemné propojení a obohacování tří předních oblastí zálivů – Kuang-tungu, Sanfranciského zálivu a Tokijského zálivu – s patnáctým čínským pětiletým plánem.
Si prohlásil, že Čína podporuje vytvoření „Světové aliance pro hospodářskou spolupráci oblastí zálivů“, která by přímo propojila oblast Velkého zálivu Kuang-tung–Hongkong–Macao–Ču-chaj, Sanfranciskou zátoku a Tokijský záliv.
A poté definoval současný pětiletý plán jako investiční ráj pro globální podniky – zejména v oblastech vozidel využívajících nové zdroje energie, chytrých domácností a stříbrné ekonomiky.
Čínští podnikatelští představitelé se zaměřují na řešení problému „izolace dat mezi jednotlivými zeměmi“. Podstatou je investovat do „místních kapitálově náročných aktiv“, která budou propojena s exportem zahrnujícím celý průmyslový řetězec. Li Tung-šeng, zakladatel společnosti TCL, vyhlásil konec „globalizace 1.0“ – tedy prodeje čínských výrobků do celého světa – a uvítal „globalizaci 3.0“: zakládání nezávislých společností přímo v jednotlivých zemích, budování místních výzkumných a vývojových kapacit a dodavatelských řetězců a přesun celého průmyslového ekosystému do těchto zemí – s pomocí robotiky.
Jaký to výrazný kontrast vůči hegemonovi, jehož záměrem je zničit západní Asii: produktivní kapitalismus versus válka.
A tak bylo opět na Šen-čenu, aby udával nový směr: „umělá inteligence ve fyzickém světě“. To rozhodně překonává pravděpodobnost, že by se jaderná trojice, uzavřená v jednací místnosti, dokázala na čemkoli dohodnout.
Překlad ChatGPT




