Jak přežívá nejbohatší prales světa na půdě chudé na živiny? Odpověď přilétá vzduchem z tisíce kilometrů vzdálené Sahary v podobě mračen prachu bohatého na fosfor.
Saharská poušť a amazonský deštný prales se zdají být dvěma zcela odlišnými světy. První z nich je obrovská rozloha suchého písku a křovin, která se táhne přes severní třetinu Afriky, zatímco druhá je hustá zelená masa vlhké džungle pokrývající severovýchod Jižní Ameriky. A přesto jsou propojeny: každý rok překračují Atlantický oceán miliony tun saharského prachu bohatého na živiny a přinášejí životně důležitý fosfor a další hnojiva do vyčerpaných amazonských půd.
Hnojivo na cestě přes Atlantik
Vědci poprvé získali přesný odhad toho, kolik fosforu tuto transatlantickou cestu absolvuje. Nová studie, přijatá k publikaci 24. února 2015 v časopise Geophysical Research Letters, uvádí číslo přibližně 22 000 tun ročně, což zhruba odpovídá množství, o které Amazonie přichází v důsledku dešťů a povodní.
Tento fosfor představuje pouhých 0,08 % z 27,7 milionu tun saharského prachu, který se každoročně usazuje v Amazonii. Tento poznatek je součástí širšího výzkumu zaměřeného na pochopení role prachu v životním prostředí a jeho vlivu na místní i globální klima.
„Víme, že prach je v mnoha ohledech velmi důležitý. Je nezbytnou součástí zemského systému. Prach ovlivňuje klima a zároveň klimatické změny ovlivňují prach,“ uvedl hlavní autor studie Hongbin Yu, vědecký pracovník v Earth System Science Interdisciplinary Center (ESSIC), společném centru Univerzity v Marylandu a Goddardova centra kosmických letů NASA.
Zvláštní zájem vzbuzuje prach pocházející z Bodlské kotliny v Čadu. Toto starobylé jezero obsahuje obrovská ložiska odumřelých mikroorganismů, které jsou bohaté na fosfor. Amazonské půdy naopak trpí nedostatkem fosforu a dalších důležitých živin, které jsou odplavovány častými a silnými srážkami v této oblasti. Celý amazonský ekosystém je tedy závislý na saharském prachu, který tyto ztráty doplňuje.
Tajemství výkyvů odhaluje satelit
Yu a jeho kolegové analyzovali odhady transportu prachu na základě dat shromážděných satelitem NASA Cloud-Aerosol Lidar and Infrared Pathfinder Satellite Observation (CALIPSO) v letech 2007 až 2013. Tým se zaměřil na saharský prach přenášený přes Atlantický oceán do Jižní Ameriky a dále do Karibského moře, protože se jedná o největší transport prachu na planetě.
Tým odhadl obsah fosforu v saharském prachu na základě analýzy vzorků z Bodlské kotliny a z pozemních stanic na Barbadosu a v Miami. Tento odhad poté využili k výpočtu množství fosforu, které se usazuje v povodí Amazonky. Ačkoli je sedmiletý záznam dat příliš krátký na to, aby bylo možné vyvodit závěry o dlouhodobých trendech, představuje důležitý krok k pochopení toho, jak se prach a jiné částice unášené větrem, neboli aerosoly, chovají při svém pohybu přes oceán.
„Potřebujeme záznamy měření, abychom pochopili, zda existuje poměrně robustní a konzistentní vzorec tohoto transportu aerosolů,“ uvedl Chip Trepte, projektový vědec programu CALIPSO v Langleyho výzkumném středisku NASA, který se na studii nepodílel.
Z roku na rok se tento vzorec značně liší. Mezi nejvyšším množstvím transportovaného prachu v roce 2007 a nejnižším v roce 2011 došlo ke změně o 86 procent. Yu a jeho kolegové se domnívají, že tato variabilita je způsobena podmínkami v Sahelu, dlouhém pásu polosuché země na jižní hranici Sahary. Po letech s vysokými srážkami v Sahelu obvykle následoval v následujícím roce nízký transport prachu.
Ačkoli mechanismus této korelace není znám, Yu a jeho tým mají několik teorií. Zvýšené srážky by mohly znamenat bohatší vegetaci, a tudíž menší část půdy vystavenou větrné erozi v Sahelu. Druhým, pravděpodobnějším vysvětlením je, že množství srážek souvisí s cirkulačními vzory větru, které unášejí prach jak ze Sahelu, tak ze Sahary do horních vrstev atmosféry, odkud podniká dlouhou cestu přes oceán.
„Svět je malý a všichni jsme spolu propojeni,“ řekl Yu.
(Podle webu SpaceNews a dalších zdrojů)
Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!








