Dnešní článek bych chtěl otevřít citátem Tomáše Garrigue Masaryka: "Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty." Je totiž nádherně ilustrativní v tom, co nám v dnešní době zoufale chybí. Opravdoví demokraté…
Mnoho lidí se totiž dnes v EU zaklíná tím, že to, či ono bylo demokraticky odhlasováno, proto bychom to měli akceptovat a plnit. Jenže zapomínají na to, že demokracie není diktát, ale diskuze. Že musíme snést názor jiného. Že o některých věcech se prostě nehlasuje.
Tak vzniká demokratický deficit, kdy o většině věcech rozhoduje komise. Parlament jen plní funkci žvanírny. Základem jsou totiž netransparentní jednání trialogu. Po schválení směrnice pak následuje povinná implementace v členských státech. O tom, že by ji mohly dmítnout, nemůže být ani řeč. No a nelze nezmínit třeba takové lahůdky jako nový jednací řád, který umožňuje nejednat o pozměňovacích návrzích.
