Původní pohádce o dovážených tlumočnících už samozřejmě nikdo myslící nevěří. Ihned na začátku tohoto dovozu Afghánců se podařilo zjistit švédským investigativcům, že ve skutečnosti to bylo tak, že tlumočníky si najaly čtyři země, přítomné v Afghánistánu a tyto tlumočníky – v drtivé většině tlumočící v angličtině – si pak půjčovaly všechny ostatní. Většina zemí tak v Afghánistánu žádné vlastní tlumočníky neměla. Mimo Německa je tam měly mít už jen USA, Francie a Nizozemsko.
Všechny ostatní země, které svým občanům tvrdily, že dováží vlastní tlumočníky, tak účelově lhaly. Mohly tam mít maximálně pár spolupracovníků v rámci ambasád, nic víc.
Tvrzení zemí, že přiváží tlumočníky, tak bylo v mnoha případech naprosto lživé, ovšem občan je již naučen vládě a systémovým médiím slepě věřit, takže podobně jako mnoha jiným lžím i této většina lidí uvěřila. A to se vlády, které Afghánce dovezly, zapomněly zmínit o tom, že podle nových regulí EU musí být dovezeným Afgháncům postupně umožněno si přivézt nejen nejbližší, ale dokonce i širší rodinu. To, že taková širší rodina je třeba celá vesnice, snad připomínat nemusím. Při porodnosti 6 – 7 dětí na jednu Afghánku je to běžné.
Německo tam skutečně vlastní tlumočníky mělo. To již bylo potvrzeno. Ale rozhodně jich tam nemělo tisíce, ale maximálně tak desítky, pokud je i půjčovalo, tak možná nějakou stovku. Ale víc jistě ne. K tomu možná nějaké spolupracovníky. Těch mohlo být možná několik stovek. Jenže počty Afghánců, které vláda dováží, jsou již tak vysoké, že by počty spolupracovníků musely několikanásobně přečíslit počty přítomných zaměstnanců Bundeswehru.
Německo se tedy nakonec poněkud „utrhlo ze řetězu“ a zatímco mnohé jiné země se v dovozu Afghánců držely při zemi a dovezly řádově stovky Afghánců (z nichž pak budou po sloučení rodin tisíce), do Německa se stěhuje snad půlka Afghánistánu. To je samozřejmě nadsázka, ale do statisíců to již nejspíš brzy půjde, neboť dovoz Afghánců neustává…
Německý Bundeswehr musel loni po dlouhých letech vyklidit své pozice v Afghánistánu a opustit zemi. Zůstali Afghánci, kteří v tomto období pracovali pro německé státní organizace. Pro tyto lidi spolková vláda kdysi zahájila program odchodu do Německa.
Po vágních a vyhýbavých odpovědích o tom, kolik lidí bylo skutečně přepraveno do Německa, se dva členové AfD z Bundestagu Dietmar Friedhoff a Stefan Keuter v červenci vydali na oficiální cestu do Pákistánu, aby se na místě dozvěděli více o těchto skutečnostech.
Podle oficiálních informací bylo pod tímto titulem od května 2021 do konce května letošního roku do Německa přepraveno 2000 místních pracovníků – včetně rodinných příslušníků to mělo činit celkem asi 9000 lidí. To by bylo asi jedno letadlo týdně. Tato čísla však nejsou správná. Protože, jak zjistili poslanci, je to prý nyní celkem 17 tisíc lidí. A každý týden přibývají další a další.
Podle politika AfD Friedhoffa odlétá z letiště Islámábád (Pákistán) do Německa pět až šest letadel týdně, každé s přibližně 200 cestujícími. Jde o velké množství lidí, které již nelze přiřadit k bývalým místním silám. Dlouhý seznam těch, kteří chtějí zemi opustit, se již zvýšil na téměř 50 000 lidí. A tento seznam se dále rozšiřuje. Jde o Afghánce, kteří tvrdí, že pracovali pro různé neziskovky nebo jsou jinak údajně „zvláště ohroženi“.
V souhrnu lze říci, že pro současnou „vládu semaforu“ se údajný program pomoci pro lidi, kteří kdysi sloužili německému státu, stal státem organizovaným vstupním programem pro všechny Afghánce, kteří chtějí zemi opustit.
Mimochodem, nebylo by dobré zjistit, zda také u nás nedochází k podobným dovozům? Minulá vláda přivezla asi 150 Afghánců (po sloučení rodin už jich je nejspíš mnohem víc) a podle informací zde téměř všichni zůstali, pouze tři měli odejít do Německa. Pak by nebylo nic podivného, kdyby se k nim začali dovážet další jejich známí, jako je tomu v Německu.
Ostatně, dnes to již nikdo nesleduje, takže je pravděpodobné, že by si podobných dovozů (třeba přes Německo) ani nikdo nevšiml…
Ohodnoťte tento příspěvek!
