Právo na potraviny, které je v mezinárodním právu zakotveno jako jedno ze základních lidských práv, je již dlouho klíčovým prvkem politiky Organizace spojených národů (OSN).
Lidské právo na potraviny bylo formálně uznáno ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948 a v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR) z roku 1966. Vlády se kdysi spojily, aby zajistily právo na přiměřenou životní úroveň, včetně dostatku potravin, a požadovaly, aby státy přijaly opatření k zajištění tohoto práva.
Dnes však OSN a další mezivládní orgány přijímají politiky, které ohrožují zemědělské činnosti, ztěžují pěstování potravin a zároveň omezují přístup ke kulturně vhodným potravinám a zvyšují cenu některých potravin, které nejsou v očích elit „udržitelné.“
Původní humanitární záměry OSN jsou nahrazovány nekalými klimatickými plány
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) byla založena v roce 1945, aby zajistila celosvětovou potravinovou bezpečnost, a její motto „Fiat panis“ (Ať je chléb) odráží její poslání. FAO, která sídlí v Římě a sdružuje 195 členských států, hraje klíčovou roli při prosazování zemědělských postupů a řešení problémů s nedostatkem potravin.
Klíčová role FAO v zelené revoluci 60. a 70. let 20. století významně zvýšila celosvětovou produkci potravin, zejména v Asii a Latinské Americe. Environmentální dopady této éry, jako je znečištění půdy a výskyt odolných škůdců, však poukazují na složité kompromisy v procesu zajišťování potravinové bezpečnosti.
Organizace spojených národů (OSN), která se v minulosti zaměřovala na zmírnění nedostatku potravin v zemích s nízkými a středními příjmy, nyní systematicky ničí právo na potraviny přijímáním politik v oblasti změny klimatu, které ohrožují produkci potravin, hnojiv a energie po celém světě. Z těchto důvodů má dnešní OSN za cíl ztížit dostupnost potravin a zároveň pomalu zabíjet obyvatelstvo hladem a podvýživou.
Agenda OSN týkající se změny klimatu ohrožuje potravinovou bezpečnost na celém světě
Klimatická agenda OSN, zejména po přijetí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v roce 1992, stále více ovlivňuje potravinovou politiku a zvyšuje náklady na energii, hnojiva, maso a v konečném důsledku i ceny potravin. Důraz na monokultury a snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství vedl k politikám, které omezují rozmanitost a dostupnost potravin, což má dopad zejména na tradiční způsoby stravování.
Kontroverznějším aspektem potravinové politiky OSN je podpora „udržitelné zdravé výživy“ ze strany FAO a WHO. Tyto pokyny, které jsou vedeny agendou globální změny klimatu, prosazují určité druhy rostlinné stravy a zároveň odrazují od konzumace masa, mléčných výrobků a dalších živočišných produktů.
FAO a WHO upřednostňují výživová doporučení, která snižují emise CO2 z výroby potravin. Tento přístup odráží určitou formu kulturního kolonialismu a vnucuje programy v oblasti změny klimatu různým světovým populacím, které mají zavedené dlouholeté stravovací tradice. Tyto politiky v oblasti změny klimatu podkopávají místní stravovací zvyklosti a právo na kulturně vhodnou stravu.
Vnucování těchto směrnic nebere ohled na historický a kulturní význam tradiční stravy a nezohledňuje nutriční přínosy potravin živočišného původu. Aby toho nebylo málo, rostlinná strava, která je vnucována různým kulturám světa, je často založena na monokulturních zemědělských postupech a nezohledňuje biologickou rozmanitost a výživové hodnoty původních rostlin.
Agenda OSN a Světového ekonomického fóra týkající se změny klimatu také připravuje půdu pro rozvoj syntetického masa a potravinářského průmyslu, který do potravinářských výrobků přidává hmyz.
Podvody s PCR testy a tyranie výluk zhoršily hlad a podvýživu po celém světě
FAO spolu s dalšími subjekty OSN monitoruje potravinovou bezpečnost prostřednictvím zpráv, jako je například Zpráva o stavu potravinové bezpečnosti a výživy ve světě (SOFI). Navzdory pozoruhodnému pokroku ve snižování celosvětového hladu před desítkami let vedla centralizace vlády a všeobecné přijímání tyranských návrhů k novým výzvám.
Jednou z nejnovějších výzev jsou předem naplánované „pandemie“, které se ještě zhoršují podvody s PCR testy. Hromadné používání PCR testů na koronaviry se stalo základem pro výluky a další omezení během skandálu COVID-19. Tyto výluky nakonec přiškrtily potravinářský průmysl a ohrozily možnosti obživy a dostupnosti potravin pro lidi.
Výluky a omezení shromažďování a autonomie orgánů poukázaly na křehkost globálních potravinových systémů, což vedlo k rozsáhlým ztrátám pracovních míst a snížení příjmů a zároveň uvrhlo miliony lidí do extrémní chudoby a hladu. Přístup generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese byl totalitní, potlačoval lidskou aktivitu, kontroloval pohyb a chování a diskriminoval „neočkované“ ve společnosti. To mělo za následek nenapravitelné ekonomické potíže a ztrátu možnosti obživy pro miliony lidí.
Podle předběžných odhadů se počet lidí, kteří trpí podvýživou na celém světě, v důsledku výluk zvýšil o 83 až 132 milionů. Navzdory těmto závažným dopadům se OSN a její agentury, včetně FAO, často kriticky nezabývaly úlohou, kterou výluky sehrály při prohlubování nedostatku potravin a podvýživy, což vedlo k závažným onemocněním.
Tyto výluky a omezení budou pokračovat pod záminkou „záchrany planety“ před změnou klimatu. Z těchto důvodů budou další miliony lidí hladovět a trpět podvýživou v rámci totalitní politiky OSN, která pod záminkou „záchrany planety“ vyvolává celosvětový hladomor a nedostatek potravin.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
