Ak na vás zaútočí pes, zodpovedný je pán

A přitom, když se podíváme na naše území, vlastníme asi třicet procent světového bohatství. A jsou tu nějací páni, kteří ve snu i ve skutečnosti přemýšlejí, jak své bohatství zvětšit, a kterým se v devadesátých letech téměř podařilo vztáhnout ruku na naše bohatství, ale nějak se to všechno zvrtlo a nakonec se jim nepodařilo se toho definitivně chytit. Samozřejmě svou chamtivou myšlenku v žádném případě neopustili. Dokud to nebude pro ně bolestivé, dokud se budeme soustředit na jejich zbraně místo na toho, kdo ty zbraně drží, tedy na psa místo na jeho pána, bude tato válka trvat dlouho, protože oni budou vrhat všechny dostupné zdroje na to, aby tuto válku protahovali, aby nás vykrváceli, vyčerpali a tak dále, a tak dále.
Ale přiznejme si upřímně, tu válku, kterou nyní vedeme, vedeme proti – někdo to počítal, já si to už nepamatuji – 52 zemím. A nejen ze Západu, ale i z Východu. Podívejte se, kolik zbraní, peněz a všeho ostatního přichází z Japonska, z Tchaj-wanu, který je součástí Číny, a z Jižní Koreje? Celý civilizovaný svět si dal za cíl nás vyčerpat. No, chápu, že mají problém s tím, jak to počítat, ale přesto mají 50% (světového) HDP, my máme 2%. I když je to samozřejmě takový podvodný výpočet, nicméně jejich potenciál je velmi velký.
A aby se tato válka skončila, je třeba zařídit, aby je jejich rozhodnutí bolelo tak, až by se trápili. A to znamená, že musí na vlastní kůži pocítit to, co cítí třeba pes, když ho někdo kousne. Tedy je třeba je kousnout velmi, velmi bolestivě. Jde o to, že oni teď nejsou připraveni se s námi kousat, z hlediska skutečné přípravy na válku ještě nedozráli. Proti našemu raketovému úderu jsou bezbranní. Musí to pochopit a také to chápou.
A proto zde ani nejde o otázku jaderných zbraní. Jde o to, že jakýkoli náš úder již na území samotné Evropy, na jejich vojenské továrny, na jejich rozvodny plynu a tak dále, vyvolá určitou bolest a pochopení toho, že i tak je to možné. A možná to vyvolá i pochopení toho, že nebezpečí přelévání války z Ukrajiny, z ukrajinského bojiště, které je pro ně velmi pohodlné, na západní bojiště může být bolestivé, a na to nejsou vůbec připraveni. Přinejmenším jejich obyvatelstvo rozhodně připraveno není.
Teprve až to bude pro ně bolestivé, bude možné se dohodnout na podmínkách, za kterých lze uzavřít mír. My jsme tyto podmínky vymezili již 15. prosince 2021, kdy jsme jim – a zvlášť NATO i Spojeným státům – dali na vědomí, že se přiblížili příliš blízko na to, aby to pro nás bylo přijatelné, a proto je třeba ustoupit. A protože se nás pokoušeli zkusit, jestli jsme slabí, museli jsme dokázat, že jsme připraveni – mimochodem – za to bojovat.“ Koniec citácie. 
Platí na adresu Kolektívneho Westernu do krajnosti provokujúceho Rusko. Pridávam svoju egologickú poznámku. V „mojej“ egológii platí. Kadekto ma „skúša“. Najskôr korektne varujem. Potom „štartujem“. Druhé líce „kresťansky“ nenastavujem. Škaredo skončí kto nepochopí. Idem nutnú obranu a krajnú núdzu. Nie sú trestné. Ibaže medzinárodný poriadok porušujú USA od kedy sú, a Londýn, ktorý to na Ukrajine celé riadi. Na vôdzke má oných plus-mínus 52 štátov a „koalíciu ochotných“. Napokon aj Slovensko? Lebo Fico? Vždy len Fico, lebo vždy len Rusko. Lebo.
Zákaz predaja a vývozu zbraní
do miest ozbrojených konfliktov je medzinárodne regulovaný prísnymi pravidlami,
ktoré majú zabrániť prehlbovaniu vojen a porušovaniu ľudských práv. Tieto
obmedzenia stoja predovšetkým na dvoch pilieroch: globálnej Zmluve o
obchodovaní so zbraňami (ATT) pod záštitou OSN, čo platí aj pre USA (ibaže ide PURL!) a Spoločnej pozícii Rady EÚ,
ktorá záväzne definuje kritériá pre európske štáty vrátane Slovenska. Všetkými dotknutými sú nezáväzne porušované.
P.S. Verejné komunikáty tejto proveniencie sú pre Londýn a Brussel nežiaduce. Lebo. Fejzbúk mi nepustil. Idú predsa „mierové iniciatívy“ globálneho európskeho Antiruska a nutnú obranu proti agresívnemu a západnú civilizáciu a kultúru nebezpečnému Rusku. Či? Názor si utvorte vy.