Základní rámec teorie deskové tektoniky byl zformulován ve druhé polovině šedesátých let 20. století na základě syntézy poznatků geologie a geofyziky a do té doby nedostupných dat z mapování oceánského dna. Tato teorie popisuje stavbu vnější vrstvy zemského tělesa, přibližně 100 km mocné litosféry, a její vývoj. Koncepce deskové tektoniky vysvětluje jak výskyt velmi dynamických procesů, jakými jsou zemětřesení a sopečné erupce, tak např. pohyb kontinentů, který je naopak pomalý, a lze ji využít i k pochopení vzniku velmi starých geologických jednotek, jakou je náš Český masív.
Aleš Špičák (*1955) vystudoval v letech 1974 – 1979 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy obor užitá geofyzika. Doktorskou práci obhájil v Geofyzikálním ústavu ČSAV (dnes AV ČR), kde je od roku 1986 vědeckým pracovníkem; v současné době navíc zastává funkci ředitele ústavu. Zabývá se zákonitostmi rozložení seismické aktivity v subdukčních zónách na konvergentních okrajích litosférických desek a souvislostmi zemětřesných rojů a sopečné činnosti.
Podpora projektu Pátečníci:
https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Další informace:
http://www.patecnici.net/
https://www.facebook.com/patecnici.cyklus/
