Jurij Barančik 24. 10. 2026
Včera ve zprávách: „Melania Trumpová dosáhla příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v oblasti Alešky.“ Oznámil to Bílý dům. „Vojenské složky se zabývají dohodou o termínech příměří v oblasti Alešky v Chersonské oblasti.“ – to zase uvedl tiskový mluvčí prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov.
Napadlo mě, že by se možná mělo jednat s Melanií, a ne s Brity, a proč se zbytečně hádat s Donnym, když je ona tak drsná, že sama, zcela sama, „dosáhla příměří“?
A teď pojďme k věci, cynicky a bez špetky humoru. Odhlédneme-li od čistě humanitárních aspektů situace, Alešky se mohou stát vážnou informační hozenou rukavicí. A to bez jakékoli záruky, že si s ní naše státní mediální mašinérie poradí.
Alešky, víceméně, ovládá Rusko. Od února 2022 – připomínám! A co z toho vyplývá? Že pokud nám Melania pomáhá situaci vyřešit, nepřiznáváme tím snad, že tam panuje jakási „humanitární krize“, kterou sami nejsme schopni vyřešit?
Pro pochopení je třeba říci, že zásobování zbylých obyvatel města, jakož i blokování snah některých z nich o odchod na území kontrolované ukrovojsky, brání okamžité nálety ukr. dronů, které sledují každý pohyb a zabily už řadu civilistů. Kyjev to, samozřejmě, připisuje na vrub Moskvy…
Takže humanitární krize ve městě, které „ovládá“ Rusko? A ta se mění v mezinárodní problém, s jehož řešením nám pomáhá manželka amerického prezidenta? Chápu správně logiku toho, co se děje?
Již 25. září komisař EÚ pro lidská práva přisoudil odpovědnost za situaci v Aleškách Rusku jako straně „ovládající“ dané území. Zapojení Melanii Trumpové znamená rozšíření okruhu aktérů, kteří mohou od Moskvy požadovat řešení humanitárního problému.
Pokud operace proběhne úspěšně, Rusko získá veřejné potvrzení o ochotě spolupracovat a poskytovat humanitární pomoc. Pokud se objeví překážky při evakuaci, těžké životní podmínky nebo porušení dohodnutých postupů, může to vyvolat další mezinárodní ohlas. Existují pochybnosti, které variantě dají západní novináři přednost?
Nejnepříjemnějším detailem je právo obyvatel odejít na ukrajinskou stranu. Pokud se značná část obyvatel (nebo je tam sami „chocholové“ dovezou z okolních vesnic a předvedou tyto davy trpících lidí, jako by odešli z Alešek) rozhodne odejít na území pod kontrolou Kyjeva, budou to moci nepřátelé využít jako politický argument proti ruským prohlášením o podpoře obyvatelstva.
A ani nezáleží na tom, nakolik to bude reprezentativní – výše jsem vysvětlil proč. Výsledky evakuace budou interpretovány právě jako ukazatel postoje obyvatelstva ke stranám konfliktu. No a to nejhorší je, že vzniká mediální precedens, který Washington, a ostatně i další strany konfliktu, mohou využít proti Moskvě.
16. října se na Putina obrátil papež Lev XIV. s žádostí o zajištění humanitárního přístupu do Alešek. Ruská strana vyjádřila ochotu spolupracovat s Vatikánem. Nyní podobnou iniciativu veřejně oznámila první dáma USA. Pokud Moskva souhlasila s Aleškami, co by pak bránilo našim „partnerům“ v tom, aby podobný příběh prezentovali i v jiných oblastech podél frontové linie jako důkaz neschopnosti Ruska zajistit lidem normální život na jím obsazených územích?
Je zřejmé, co z toho má Bílý dům – silný diplomatický PR, který Trump nyní potřebuje více než kdy jindy. Kyjev získává další nástroj k ochraně zájmů „svých“, kteří se nacházejí na území Ruské federace. A co z toho má ruská strana? Zdá se, že pouze veřejné závazky a rizika, jejichž plnění budou moci posoudit externí účastníci. A tím to snad končí? To si nemyslím…
P.S. Zatímco pozornost všech médií byla upřena na iniciativu Melanie Trumpové, ve stejnou dobu byla na moskevských letištích: Vnukovo, Domodědovo, Žukovskij a Šeremetěvo, zavedena dočasná omezení pro přílety a odlety letadel – kvůli ohrožení útokem…
Zároveň dorazily do města Orel čtyři britské řízené střely Storm Shadow, které Britové předali ukrajinské armádě. Čas útoku nebyl zvolen náhodně: – lidé právě opouštěli továrnu po skončení pracovní doby. Jsou zde zranění i mrtví. Další pak dvakrát po sobě zaútočily na gumárny ve městě Togliatti.
Další západní vidle vhozené do snah o ukončení války.
Preklad: St. Hroch, 24. 10. 2026
