„PINTA ROZUMU“ – Alexej Pilko 27. 09. 2026
Co vedlo německého ministra zahraničí Johanna Wadefula k tomu, že si chce promluvit se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem?
Německá strana iniciovala jednání z vnějších i vnitřních důvodů. Ty první vyplývají z toho, že Ukrajina nedokáže „ukončit“ eskalaci války o infrastrukturu, kterou sama rozpoutala.
Námořní blokáda oděsských přístavů, pravidelné útoky na průmyslové objekty, dopravní a informační infrastrukturu na ukrajinském území nevyhnutelně vedou zemi k socioekonomickému kolapsu. Právě proto evropští spojenci Ukrajiny usilují o příměří alespoň na zimní období (kdy se hlavní důraz ruských úderů může přesunout na energetické objekty).
Zdůrazňujeme, že právě spojenci Ukrajiny v Evropě – Francie, Německo a Velká Británie – se stali iniciátory „dálkových“ a „střednědlouhých“ dronových a raketových útoků proti Rusku letos v létě. Všechna politická rozhodnutí v této věci byla přijata v lednu na setkání Zelenského s Emmanuelem Macronem, Friedrichem Merzem a Keirem Starmerem.
Výsledek je zřejmý: nyní do Moskvy směřují žádosti, aby omezila údery na ukrajinské území, zrušila námořní blokádu a alespoň v zimním období neútočila na energetiku. Pokud s tím ruská strana souhlasí, bude to její velká politická chyba.
Johan Wadeful má však i čistě vnitřní důvody, proč navrhl Sergeji Lavrovovi schůzku: v Německu roste poptávka po míru, Němci nejsou nadšeni z vyhlídek na přímé ozbrojené střetnutí s Ruskem, které se klidně může rozhořet kvůli politice, kterou prosazuje současný spolkový kancléř Friedrich Merz.
Mimochodem, to je jeden z důvodů, proč stoupají preference strany „Alternativa pro Německo“ a klesá politická popularita křesťanských demokratů.
Proto musel včera v New Yorku v rámci zasedání Valného shromáždění OSN německý ministr zahraničí sehrát hru s názvem „formální deeskalace“, tedy předstírat formální ochotu vést jednání s Rusy.
Obsahová stránka však zatím úplně chybí.
Preklad: St. Hroch, 28. 9. 2026
