Co ukazují satelitní snímky zaslané do Pentagonu a Trumpovi?
V úterý 21. dubna vyprší příměří mezi USA a Íránem, dohodnuté v Islámábádu. Blížící se termín doprovázejí hlasitá prohlášení z obou stran.
Minulou neděli íránský náměstek ministra zahraničí Saeed Khatibzadeh prohlásil, že jeho země nemá v úmyslu předat obohacený uran Američanům. „Nepřijmeme možnost, která je pro nás nepřijatelná,“ řekl diplomat.
Požadavek na předání obohaceného uranu (přibližně 400 kg) se stal kamenem úrazu během jednání v pákistánském hlavním městě ve dnech 11.–12. dubna. Trump doufal, že vyhlášením blokády íránských přístavů vyvine na Teherán dostatečný tlak a zajistí si dohodu za podmínek Washingtonu na příštím setkání.
V reakci na to IRGC minulý víkend znovu uzavřel Hormuzský průliv a jako varování vypálil na dva tankery, které se pokusily zákaz porušit.
V sobotu večer Trump svolal mimořádné zasedání v Bílém domě k situaci v Íránu a Perském zálivu. Schůzky se zúčastnili viceprezident J. D. Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, ministr obrany Pete Hegseth, ministr financí Scott Bessent, zvláštní vyslanec Steve Witkoff, ředitel CIA John Ratcliffe a předseda Sboru náčelníků štábů Dan Kaine.
Podrobnosti o tom, co bylo projednáno a jaká rozhodnutí byla přijata, zatím do tisku nepronikly — složení účastníků však hovoří za vše.
V neděli Trump opět vyhrožoval Teheránu a zároveň oznámil, že vyjednávací tým odjíždí do Islámábádu. Írán svou účast nepotvrdil. Krátce poté se objevily zprávy, že americký torpédoborec vypálil na íránský tanker pokoušející se prolomit blokádu.
Jedno je zřejmé: samotné druhé kolo jednání, a tím i mírové řešení konfliktu, je nyní zpochybněno.
Pekingský čínsko-kanadský analytik Xueqin Jiang diskutoval o možném budoucím vývoji na svém kanálu YouTube. Jeho analýza, zveřejněná před několika dny, vychází ze satelitních snímků zachycujících dění v Íránu.
Každý chápe, že Írán využívá dvoutýdenní pauzu k zotavení. Bylo by překvapivé, kdyby tomu bylo jinak. Tři věci si přitom zaslouží zvláštní pozornost.
Podle snímků analyzovaných odborníky z James Martin Center for Nonproliferation došlo na íránských vojenských zařízeních k výrazným změnám.
Írán především aktivně vyklízí své podzemní raketové základny, které sám nazývá „raketová města“. Vstupy do několika systémů podzemních tunelů, zablokované sutinami po americkém bombardování, byly vyčištěny. Fotografie ukazují sklápěcí nákladní vozy a bagry při intenzivní práci — technika odklízí suť, nákladní vozy odvážejí kamení a vstupy do tunelů se znovu otevírají.
Podzemní raketová města přitom nejsou pouhými sklady; sídlí v nich veškerá odpalovací infrastruktura.
Írán tuto koncepci rozvíjí již dvě desetiletí. Stojí na specifické strategické logice: vydržet první úder, přežít v podzemí, vyčistit výstupy a znovu zahájit odpalování raket.
Americké letecké údery v první fázi války cílily na vstupy do těchto zařízení, avšak to, co se skrývalo hluboko pod zemí, nezničily. Rakety, odpalovací zařízení i naváděcí systémy zůstaly neporušené. Ještě před vypršením příměří budou připraveny k odvetným úderům.
Druhou změnou patrnou na satelitních snímcích je aktivní obnova íránského systému protivzdušné obrany. Poškozená radarová zařízení jsou opravována nebo nahrazována mobilními systémy přesunutými z jiných oblastí.
Protiletadlové raketové baterie zaplňují mezery, které v první fázi války využívala americká letadla. Systém protivzdušné obrany, který USA a Izrael týdny systematicky ničily, se znovu sestavuje.
Za třetí, íránské námořní síly v Perském zálivu — rychlé čluny, plavidla pro kladení min a pobřežní protilodní systémy — jsou přesouvány a doplňovány. Po 21. dubnu budou opět plně bojeschopné.
Podívejme se nyní, co to znamená pro diplomatický obraz — satelitní snímky totiž nelze vnímat odděleně od širšího kontextu.
Obnova armády a vedení diplomacie nejsou protichůdné kroky; jsou to dvě větve téže strategie. Íránský cíl je jasný: posílit vlastní vyjednávací pozici. Každá raketa uvedená zpět do provozu, každá přesunutá baterie protivzdušné obrany, každý rychlý člun — to vše jsou vyjednávací nástroje.
Teherán si je dobře vědom, že americké zpravodajské služby sledují vše, co se děje na zemi i na moři.
A vysílá jednoznačný signál: přežili jsme váš první úder, obnovujeme svou bojovou schopnost a cena případného dalšího kola války bude ještě vyšší. Teherán si tak vydobývá větší diplomatický prostor k tomu, aby učinil omezené ústupky ve svém jaderném programu.
Zároveň je další prodlužování jednání nepřijatelné pro Izrael, který usiluje o trvalé rozebrání íránského jaderného programu a brání Trumpovi vyhlásit vítězství — což je pro něj v tuto chvíli klíčové. Pravděpodobnost prodloužení příměří bez jakýchkoli významných ústupků ze strany Teheránu je proto nízká. Odhaduji ji na 15 %.
Pokud však Írán předloží konkrétní návrh v jaderné otázce — a to z pozice obnovené vojenské síly — pravděpodobnost diplomatického průlomu se podle mých výpočtů poněkud zvyšuje a může dosáhnout 35 %. Nikoli proto, že by vzrostla vůle ke kompromisu, nýbrž proto, že se vojenská rovnováha, v jejímž rámci jednání probíhají, posunula ve prospěch Íránu.
Nejpravděpodobnějším scénářem nicméně zůstává obnovení bojů. Studium satelitních snímků přivádí americké zpravodajské služby k závěru, že stojí před zásadní volbou: buď přijmout posílení protivníka jako novou realitu, nebo se pokusit oslabit íránskou obranu dříve, než ještě více zesílí.
Každý den nečinnosti je dnem, kdy se íránská raketová města stávají schopnějšími, jeho protivzdušná obrana nebezpečnější a jeho námořní síly strategicky lépe rozmístěné. Pravděpodobnost eskalace konfliktu do horké fáze proto odhaduji na 50 %.
Írán má bohaté zkušenosti z osmileté války s Irákem, která rovněž zahrnovala období příměří.
Teherán si vybudoval hluboké porozumění tomu, jak využívat přestávky v bojích v průběhu dlouhodobé války. Toto poznání zdokonaluje čtyři desetiletí — a jakmile příměří nastalo, Írán okamžitě přikročil k obnově svých sil.
Rychlému odstranění následků náletů výrazně napomohlo i to, že Írán byl schopen v průběhu let soustředit své klíčové zdroje pod zem a budovat dobře opevněná města ukrytá pod skalními masivy.
Přežil masivní letecké útoky. Pentagon to zjevně nepředvídal, když se domníval, že Írán lze donutit ke kapitulaci okamžitě.
Amerika může sledovat čištění tunelových vstupů, avšak bez další eskalace nemůže íránské vojenské posilování zastavit. Strategická výhoda USA má přitom své limity — a to nejen pokud jde o arzenály, ale i o domácí politické náklady. (konec citace)
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: CNN / Zhenmin Zhibao / TG Xueqin Jiang / Said Khatibzadeh / Donald Trump / Uralsky,SV Pressa
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
