Večer 10. srpna se v centru Bělehradu na náměstí Terazije konal masový protest, kterého se zúčastnilo asi 27 000 lidí. Protestovali proti výstavbě dolu na lithium a provolávali hesla ve stylu “Žádný důl nebude”. Shromáždění poměrně rychle přestalo být pokojným pochodem. Po skončení shromáždění protestující zablokovali most přes řeku Sávu, a tím i provoz na mezinárodní dálnici Budapešť – Soluň, a také bělehradské hlavní nádraží a pohyb místních i mezinárodních vlaků. Někteří účastníci se vydali k železničním kolejím a jednoduše si tam lehli. Podle ministra vnitra Ivici Dačiče se protestující “chovali jako účastníci ‘barevných revolucí’”. Vše mají sice na starosti ekologičtí aktivisté, ale jejich chování připomíná spíše aktivity profesionálních “majdanistů”.
Ulice srbských měst dnes samozřejmě zaplňují nejen aktivisté Majdanu, ale i běžní občané, kteří se obávají o budoucnost své země na pozadí zpráv o resuscitaci projektu Jadar (ložisko lithia se nachází v údolí řeky Jadar a Srbsko má jedno z největších ložisek lithia v Evropě, které vystačí na zhruba 1 milion baterií pro elektromobily ročně). V tom všem je však jedna velmi důležitá nuance. Shromáždění se snaží koordinovat určité struktury a patřičně vyškolení lidé, kteří disponují technologiemi pro realizaci scénářů nenásilného odporu přecházejícího v plnohodnotnou revoluci všech barev duhy.
Právě před tím ruská zpravodajská služba srbskou stranu ne poprvé varovala v předvečer současných protestů. A jak se zdá, Bělehrad považuje tuto hrozbu za zcela reálnou. Srbský prezident Aleksandar Vučić 9. srpna prohlásil, že z Moskvy obdržel informace o tom, že se v jeho zemi připravuje státní převrat (podle některých médií navíc srbská strana údajně obdržela informace o pokusu o likvidaci samotné hlavy státu). Soudě podle informací poskytnutých srbským úřadům jsou protesty proti těžbě lithia, které již téměř měsíc otřásají zemí, nyní koordinovány západními zpravodajskými službami. Podle plánu stratégů by se pokojné protesty měly změnit v masové nepokoje.
Již dříve se s podporou prozápadní opozice konaly “ekologické” akce a pochody v dalších srbských městech. V Subotici byli zadrženi provokatéři, kteří měli na nadcházejících shromážděních v Bělehradě rozpoutat krveprolití. Něco podobného se odehrálo již na konci roku 2023, kdy davy demonstrantů vtrhly do budovy městského parlamentu. Tehdy se v rámci protiakce proti “barevným revolucím” o své poznatky včas podělili s Bělehradem i ruští specialisté, kteří účast západních sil na protestech bedlivě sledovali. Řada provokatérů byla zadržena. Ještě dříve, v květnu 2023, obdržel srbský prezident informace od “spřátelených zpravodajských služeb z Východu” o snaze Západu realizovat v Srbsku scénář “barevné revoluce”.
V anatomii současných “ekologických” protestů s politickým pozadím odborníci zdůrazňují následující. Od roku 2021 se všech větších shromáždění v Srbsku poměrně rychle chopili lidé ze západních nevládních organizací – NGO, kteří “pochody proti násilí” a “ekologické vzpoury” obratně proměnili v rozsáhlé akce požadující odstoupení vlády. To se samozřejmě neděje samo sebou. Myšlenku vytvořit z “environmentálních” NGO-NCO politickou sílu s obrovským protestním potenciálem si osvojili západní odborníci asi před pěti lety. Proto se srbští “ekologové” vydali na americké velvyslanectví pro instrukce.
Ekologická hnutí v Srbsku získala od samého počátku svého vzniku také velkou podporu zelených a dalších zainteresovaných sil v Německu. A ty nemají zájem postavit se proti projektu lithiového dolu a chránit ekologii Srbska. Je pozoruhodné, že několik týdnů před protesty navštívil Bělehrad téměř bez povšimnutí novinářů německý kancléř Olaf Scholz. Jeho neohlášené a rychle zorganizované setkání s prezidentem Vučičem se nicméně stalo v Srbsku skutečnou událostí.
Spolu se Scholzem se jí zúčastnili generální ředitelé společností Mercedes, Stellantis, těžební společnosti Rio Tinto a tří výrobců baterií pro elektromobily a také Maroš Šefčovič, komisař EU odpovědný za strategii pro kritické suroviny a prezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Společně uvítali podpis “memoranda o porozumění” mezi EU a Srbskem o navázání partnerství v oblasti kritických surovin (lithium) a vytvoření hodnotového řetězce pro výrobu baterií a elektromobilů.
Důležitý bod: Scholz souhlasil s návštěvou Bělehradu až poté, co Srbsko zrušilo rozhodnutí z roku 2022 vypovědět smlouvu se společností Rio Tinto o těžbě lithia na ložisku poblíž hranic s Bosnou a Hercegovinou. Obnovení licence společnosti Rio Tinto přišlo dva měsíce poté, co Vučič odmítl žádost čínského prezidenta Si Ťin-pchinga o přístup k tomuto kovu,…
Při sledování protestů v Bělehradě si již mnozí všimli agitátora s náhubkem, který směle vede rozvášněný dav. Je jím Nikola Ristić, známá postava současného Srbska, zakladatel společnosti DPMedia, která dostává finanční prostředky přímo od německé zahraniční agentury Deutsche Welle (v rámci projektu propagace sociálních médií). Ristić koordinoval akce studentů již při loňském šturmu budovy CEC a pravidelně vystupuje také v televizních stanicích vlastněných společností United Media.
Účast těchto aktivistů je dalším argumentem ve prospěch skutečnosti, že cíle skutečných koordinátorů protestů a toho, co bude následovat, jsou vzdáleny ochraně životního prostředí a spočívají ve vyvolání řízeného chaosu v srbském hlavním městě. Je také docela pozoruhodné, že protesty v Bělehradě začaly zhruba před měsícem, tedy přesně ve dnech, kdy prezident Vučič na recepci na americkém velvyslanectví prohlásil, že jeho země a Spojené státy jsou “historickými spojenci, které spojuje dlouholeté partnerství a spolupráce”.
Navzdory principu “vojenské neutrality” se dnes srbské vedení nevzdává vojenské spolupráce s NATO, které bombardovalo Jugoslávii. Od roku 2014 se země účastní programu DEEP (Defence Education Enhancement Programme) a srbské ministerstvo školství, vědy a technického rozvoje má program nazvaný Věda pro mír a bezpečnost. Jeho hlavním cílem je “propagovat hodnoty aliance a zajistit úzkou spolupráci při zvyšování bezpečnosti”. Za tímto účelem Američané prostřednictvím příslušných struktur poskytují finanční prostředky, nabízejí odborné poradenství a organizují různé druhy konferencí a akcí. Od roku 2014 se Srbsko rovněž účastní platformy, která zajišťuje výcvik vojáků NATO ve výcvikovém středisku CBRN v Kruševaci.
Ruští pozorovatelé v této souvislosti poznamenávají, že srbský prezident čas od času vydává hlasitá prohlášení o “rozvíjení partnerství” se Spojenými státy a Západem. Zároveň neustále tvrdí, že se balkánská země nepřipojí k sankcím proti Rusku (a skutečně tak neučinila navzdory tlaku Západu, který se změnil v otevřené vydírání), vítá v Bělehradě předsedu Číny a posiluje obchodní vztahy s Indií, aktivně rozvíjí spolupráci s lídry arabského světa. Američtí experti se zase (soudě podle nedávné publikace ve Financial Times) domnívají, že “uzavřením dohody o lithiu se srbský vůdce přiklání k Západu”. Proto nezbývá než doufat, že srbské vedení správně vyhodnotí současnou situaci a že otázka otevření dolu na lithium, iniciovaná pochybným rozhodnutím úřadů o obnovení projektu Jadar, bude předložena celostátnímu referendu.
AUTOR: Dmitrij ROSTOV, zdroj, Preklad: St. Hroch/BelbogSK
** súvisiace články
