Představte si tuhle noční můru. Vaše matka má již pár let vážné problémy s pamětí. Když někam jede, ztrácí orientaci. Dokola vám opakuje tu samou otázku. Neumí zpracovat nové informace. Nedokáže rozumně dokončit větu. CT vyšetření odhalí diagnózu počínající Alzheimerovy choroby; lékař vám dá nějaký recept, ale nezastírá, že šance jsou bídné.
Hrozná představa, že?
Určitou naději naštěstí přináší program UCLA a Institutu Beryl Buckové pro výzkum stárnutí. V první studii svého druhu vědci prokázali, že přirozená terapie může nejen zpomalit postup demence, ale může jej dokonce i zvrátit.
V textu nazvaném Postup úbytku kognitivních schopností zvrácen: nový terapeutický program popsal dr. Dale Bredesen, jakým způsobem se devět z deseti osob s diagnostikovanou demencí vrátilo do víceméně normálního stavu.
Dr. Bredesen je profesor neurologie v centru pro výzkum Alzheimerovy choroby Kalifornské univerzity v Los Angeles a zároveň profesor na Buck Institute, ústavu zaměřeném na výzkum stárnutí. Studii podpořilo vícero subjektů včetně amerického Národního ústavu zdraví.
(dr. Bredesen)
Demence představuje čím dál větší problém
Úbytek kognitivních funkcí je jedním z důvodů vážných obav spojených se stárnutím. Podle Alzheimerovy asociace je demence „obecný termín pro ztrátu paměti a dalších duševních schopností, která je natolik závažná, že narušuje každodenní život“. Alzheimerova choroba je jen jednou z forem demence, třebaže nejčastější – zodpovídá za 60 až 80 % případů závažného úbytku kognitivních schopností; v USA jí trpí 5,4 milionu osob, celosvětově pak 30 milionů lidí. Očekává se, že do roku2050 na celém světě Alzheimerova choroba postihne na 160 milionů lidí, což je opravdu vysoké číslo. Bohužel na tuto obávanou nemoc neexistuje žádný skutečně účinný lék; ve Spojených státech je již nyní třetí nejčastější příčinou úmrtí.
Revoluční přístup k léčbě demence
Dr. Bredesen se domnívá, že na rozvoj demence a Alzheimerovy choroby má vliv více faktorů. V jedné malé studii tedy navrhl se svými kolegy individuální, komplexní protokoly, které měly zvrátit ztrátu paměti u 10 pacientů.
Výsledky byly pozoruhodné. U devíti z deseti účastníků došlo ke zlepšení paměti během tří až šesti měsíců od zahájení programu.
Šest pacientů muselo předtím, než se zapojili do studie, přestat pracovat nebo měli v zaměstnání problémy kvůli zhoršeným kognitivním schopnostem. Díky programu dr. Bredesena se VŠICHNI mohli vrátit do práce nebo v ní pokračovat se zlepšenou výkonností.
Mezi subjekty bylo pět pacientů se ztrátou paměti způsobenou Alzheimerovou chorobou. Ostatní měli mírnou amnestickou kognitivní poruchu a subjektivní kognitivní poruchu.
Pouze u jednoho pacienta s diagnózou Alzheimerovy choroby v pozdním stadiu se stav nezlepšil.
Systemický přístup k léčbě
Lékaři při léčbě pacientů použili celosystémový přístup. Vypracovali komplexní 36bodový léčebný program, který zahrnoval komplexní změny ve stravování, stimulaci mozku, cvičení, optimalizaci spánku, specifické léky a vitaminy a řadu dalších kroků, které ovlivňují chemii mozku.
Dr. Bredesen v tiskové zprávě uvedl:
„Stávající léky na Alzheimerovu chorobu působí vždy na jeden konkrétní cíl, ale Alzheimerova choroba je složitější. Představte si, že máte ve střeše 36 děr a lékem velmi dobře zalepíte jednu z nich – dobrá, lék zabral, jedna ‚díra‘ byla opravena, ale pořád jich tam máte ještě 35, tudíž nemusí být celý proces nijak zvlášť ovlivněn.“
Přístup doktora Bredesena je vycházel z rozsáhlého testování každého pacienta, jehož účelem bylo zjistit, co přesně tomuto konkrétnímu pacientovi ovlivňuje signální síť v mozku. Tím pádem byl každý jednotlivý protokol šit na míru danému pacientovi. Vzorový protokol pro jednoho z jeho pacientů, kteří se účastnili studie, vypadal takto:
- vyloučit všechen přidaný cukr
- vyloučit lepek a ultrazpracované potraviny
- zvýšit konzumaci zeleniny, ovoce a ulovených (ne farmových) ryb
- redukovat stres jógou a meditací
- každý večer užívat melatonin
- délku nočního spánku zvýšit ze 4-5 hodina na 7-8 hodin
- denně užívat methylkobalamin (vitamin B12), vitamin D, koenzymQ10 a rybí olej
- optimalizovat ústní hygienu pomocí elektrického zubního kartáčku a ultrazvukového odstraňovače zubního plaku
- hormonální substituční terapie
- mezi večeří a snídaní min. 12 hodin bez jídla
- před spaním min. 3 hodiny bez jídla
- 4-6 dnů týdně cvičit min. 30 minut
Přestože nevýhodou programu je jeho složitost a nutnost výrazně změnit životosprávu, dr. Bredesen poznamenal, že „jediným vedlejším účinkem protokolu je zlepšení zdraví a indexu tělesné hmotnosti, což je v ostrém kontrastu s vedlejšími účinky mnoha léčiv“.
Sedm zdravotních problémů, které se mohou projevovat jako demence
Přirozený, systemický přístup k demenci propaguje i organizace Sharp Again Naturally, která doporučuje, abyste v případě stanovení diagnózy demence (vč. Alzheimerovy) nejprve prověřili, zda se skutečně jedná o demenci, a ne o projev některého z následujících stavů; ty lze totiž podstatně snáze napravit:
1. Výživové nedostatky. Deficit omega-3 mastných kyselin, vitaminu B12, vitaminu C, magnesia, selenu, probiotik a jiných nutričních látek se může projevit i symptomy připomínajícími demenci.
Studie navíc ukazují, že nízká hladina vitaminu D souvisí s větší pravděpodobností propuknutí Alzheimerovy choroby. Úbytek kognitivních schopností se může projevit i v důsledku nedostatku folátu (vitaminu B9).
Kokosový olej může zachránit mozek před demencí. A potvrdilo se, že kurkuma zlepší krátkodobou paměť už po jediné dávce.
2. Umělá barviva, ochucovadla a aromata. Umělé přídatné potravinářské látky všeho druhu mohou vyvolávat symptomy demence, zvlášť při nadměrné konzumaci.
Studie potvrzují, že umělé sladidlo aspartam zhoršuje kognitivní funkce a vede ke ztrátě paměti.
3. Vedlejší účinky léčiv na předpis. Farmaka, zejména ta na bolest a také psychofarmaka, mohou vážně narušovat kognitivní funkce.
Zvlášť škodlivé jsou statiny. Podle jedné studie z UCLA v San Diegu 90% osob, které přestaly brát statiny, zaznamenalo v řádu týdnů zlepšení kognitivních funkcí. Některým lidem se dokonce vyléčila diagnostikovaná demence či Alzheimerova choroba.
Jiná studie ukázala, že seniorům zvyšuje riziko demence užívání prášků na spaní Ambien.
4. Zánět způsobený mírnou dlouhodobou infekcí, plísněmi, alergiemi na potraviny a lymskou boreliózou. Pomocí zánětu se tělo snaží zbavit toxických látek či mikroorganismů, tudíž jej nasazuje v nejrůznějších situacích – způsobit jej mohou „mrtvé“ zuby s vyplněnými kanálky i infekce močových cest.
Z různých studií vyplývá, že psychické poruchy mají původ v neurologickém zánětu.
5. Stres a chronická tělesná neaktivita. Stres zvyšuje hladinu kortizolu, což vede k zánětu a následně k hormonální nerovnováze, kognitivním poruchám, zvýšené hladině cukru v krvi, hypertenzi, pomalému hojení ran a náchylnosti k nemocem. Samoúzdravné mechanismy těla jsou závislé na nerušeném proudění lymfy, krve a dalších tekutin, čemuž prospívá cvičení. Nečinnost naopak vede k útlumu činnosti buněk, zatěžuje celý organismus a narušuje hojení těla na všech úrovních.
Jedna studie ukázala, že celým 41 % osob mladších 65 let bývá diagnóza demence stanovena nesprávně. S chybnou diagnózou se častěji setkávali pacienti s depresí či alkoholici.
6. Poruchy štítné žlázy a jiné typy hormonální nerovnováhy. Mnoho lidí s diagnózou Alzheimerovy choroby nebo demence má jednoduše nízkou hladinu hormonu štítné žlázy T3. Standardní testy štítné žlázy však hladinu T3 zcela vynechávají a Synthroid (T4) nepomáhá. Odhaduje se, že 10 až 15 % všech obyvatel pečovatelských domů tam možná bylo umístěno právě kvůli nízké hladině hormonu T3.
7. Otrava rtutí a jinými těžkými kovy. Tzv. amalgámové plomby obsahují 50 % rtuti, která není ani stabilní, ani inertní. Odpařuje se, proniká přes hematoencefalickou bariéru a ničí neurony i bez přímého kontaktu. Nebezpečné je bohužel i odstranění těchto zubní výplní, pokud se neprovádí podle protokolů upravujících bezpečnou manipulaci se rtutí.
Závěr
Rostoucí počet výzkumů věnovaným reverzibilním příčinám demence dává naději milionům lidí postižených úbytkem kognitivních funkcí. Zdá se, že díky změnám takových základních faktorů, jako je výživa, životní prostředí a životní styl je možné nejen zpomalit postup demence, ale případně i zvrátit její průběh. Ačkoli je k definitivnímu ověření tohoto přístupu zapotřebí další výzkum, slibné výsledky studie Dr. Bredesena a poznatky organizací, jako je Sharp Again Naturally, naznačují, že by celostnější, personalizovaný přístup k léčbě demence mohl způsobit revoluci v našem chápání kognitivních funkcí a ve způsobu, jímž léčíme jejich úbytek.
