A pokud někdo v Evropě pořád věří, že USA jsou naši přátelé, měl by se podívat na seznam zemí, které byly jejich „spojenci“ před dvaceti lety a dneska se zmítají v troskách. To je ta pravá Amerika.
Autor: Žarko Raptor Jovanovič
Projev prezidenta Trumpa v Kongresu v kostce pro neameričany
Jsem americký prezident a zajímají mě američtí voliči a jejich problémy.
V zahraničí mě zajímá severoamerický kontinent, co je za oceánem mě v zásadě nezajímá, pokud nás to nepoškozuje a nestojí peníze.
Lepší svět nás nezajímá, budeme se řídit selským rozumem, aby se na světě Američanům žilo lépe.
Jestli po nás někdo něco chce, ať si připraví odpověď, co z toho budeme mít my, nebudeme už charita.
Všechny mám rád, nejvíc ty, co mě volili, zbytek ať mlčí a jde mi z cesty nebo mu pomůžu.
Amerika na prvním místě a kde jsme my?
Tohle shrnuté podle Žarka je naprosto přesné. Když si to čte Američan, musí být nadšený – konečně prezident, který se stará o USA a na ostatní kašle, pokud mu nelezou do cesty. A v tomhle Trumpa obdivuji. Dělá přesně to, co by měl dělat každý normální státník: hájí zájmy své země, ne cizí. Žádná falešná solidarita, žádné politické hry na spasitele světa. Amerika přestává být charitou a konečně si klade jednoduchou otázku: Co z toho budeme mít my? A to je naprosto správně.
Jenže když se podívám dál, tak proč bych měla obdivovat samotné USA? To, že si teď myjou ruce a říkají „dělejte si, co chcete“, je pěkné, ale předtím všechno rozvrtali, rozbili a zničili. Po desetiletí se tvářili jako zachránci světa, přitom za nimi zůstávaly jen války, puče a chaos. Evropa jim měla věčně děkovat, že ji chrání, zatímco oni jí mezitím vymývali mozky a rozvraceli ji zevnitř. Roky cpali Evropanům do hlav, že jsou náš velký bratr, ochránce a vzor. A jak to dopadlo? V EU nám vládnou jejich Aspenem vyšlechtění poskoci, Sorošovy děti, kariérní patolízalové a morálně zkažená cháska, která by za americký úsměv prodala i vlastní babičku.
Ať už se podíváme na Ukrajinu, Blízký východ nebo Balkán, vždycky tam najdeme americkou stopu. A výsledek? Hromady mrtvých, zničené státy a generace lidí, kterým USA „pomohly“ tak, že by tu pomoc raději nikdy nepoznali. Jenže když je hotovo, najednou je Amerika strašně pragmatická – umyje si ruce, otočí se na podpatku a dělá, že se jí to netýká. My teď máme svoje problémy, starejte se sami.
Nemůžu obdivovat zemi, která staletí ničila všechno, kam vstoupila bota jejich vojáka. Amerika nikdy nebyla charitativní organizace, vždycky si brala a nikdy nic nedávala. A co se slovanských národů týče? Ty brali vždycky jen jako nástroj nebo potravu pro děla. Pro nás nejsou dobrým partnerem, nikdy nebyli a nikdy nebudou. Jde s nimi tak akorát obchodovat a jinak je držet co nejdál od těla – ideálně za velkou louží, kam patří. A pokud někdo v Evropě pořád věří, že USA jsou naši přátelé, měl by se podívat na seznam zemí, které byly jejich „spojenci“ před dvaceti lety a dneska se zmítají v troskách. To je ta pravá Amerika.
