Sedmý říjen roku 2023 byl přelomovým okamžikem nejen pro Izrael, ale i pro arabský svět. Hrůzný útok Hamásu se odehrál právě ve chvíli, kdy se zdálo, že v regionu vzniká nový řád. O tři roky dříve zahájili čtyři členové Ligy arabských států – Bahrajn, Maroko, Súdán a Spojené arabské emiráty – proces normalizace diplomatických vztahů s Izraelem. Když se blížilo léto 2023, vypadalo to, že nejdůležitější arabská země, která Izrael stále neuznávala, Saúdská Arábie, je připravena tak učinit také.
Útok Hamásu a následná ničivá vojenská operace Izraele v Gaze tento pochod k normalizaci omezily. Saúdská Arábie prohlásila, že nepřistoupí k normalizační dohodě, dokud Izrael nepodnikne jasné kroky k usnadnění vzniku palestinského státu. Jordánsko odvolalo svého velvyslance v Izraeli v listopadu 2023 a návštěva izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Maroku plánovaná na konec roku 2023 se nikdy neuskutečnila. Arabští představitelé ostražitě sledovali, jak se jejich občané hlasitě staví proti válce v Gaze. V mnoha arabských zemích přišly tisíce lidí protestovat proti izraelské válce a humanitární krizi, kterou vyvolala. Protestující v Jordánsku a Maroku také vyzvali k ukončení mírových smluv svých zemí s Izraelem a vyjádřili frustraci z toho, že jejich vlády nenaslouchají lidem.
Sedmý říjen se může stát přelomovým okamžikem i pro Spojené státy. Kvůli válce v Gaze se arabské veřejné mínění ostře obrátilo proti nejvěrnějšímu spojenci Izraele, Spojeným státům, což by mohlo zmařit snahy USA nejen pomoci vyřešit krizi v Gaze, ale také zadržet Írán a potlačit rostoucí vliv Číny na Blízkém východě.
Průzkumy nestranické výzkumné organizace Arab Barometer v pěti zemích na přelomu let 2023 a 2024 ukazují, že postavení Spojených států mezi arabskými občany dramaticky pokleslo. Průzkum v Tunisku provedený částečně před 7. říjnem a částečně po něm silně naznačuje, že k této změně došlo v reakci na události v Gaze. Možná ještě překvapivější je, že průzkumy také jasně ukázaly, že ztráta Spojených států byla ziskem Číny.
Od 7. října se veřejné mínění radikálně změnilo
Hněv arabských občanů na zahraniční politiku USA může mít pro Spojené státy také vážné přímé důsledky. Některá zjištění Arabského barometru však také ukazují, že rostoucí skepse Arabů vůči roli Spojených států na Blízkém východě není nezvratná. Rozdíly v názorech veřejnosti v zemích, s nimiž Spojené státy jednají odlišně, naznačují, že Spojené státy mohou změnit způsob, jakým jsou v arabském světě vnímány, změnou své politiky.
Každý průzkum Arabského barometru se týká více než 1 200 respondentů a provádí se osobně v místě bydliště respondenta. Tyto průzkumy se respondentů ptají na jejich názory na širokou škálu témat, včetně ekonomických a náboženských otázek, názorů na jejich vlády, politické účasti, práv žen, životního prostředí a mezinárodních záležitostí. Od 7. října dokončil Arabský barometr průzkumy v pěti různých arabských zemích: Jordánsku, Kuvajtu, Libanonu, Mauretánii a Maroku.
Vzhledem k tomu, že předchozí kolo průzkumů Arabského barometru v těchto zemích proběhlo v letech 2021-2022, mohly ke změnám veřejného mínění mezi tímto obdobím a současností přispět i jiné faktory než válka v Gaze. Jeden dodatečný průzkum však náhodou poskytl neocenitelné srovnání a umožnil nám odvodit, že k určitým klíčovým posunům v názorech došlo pravděpodobně mnohem později. Mezi 13. zářím a 4. listopadem 2023 jsme v Tunisku provedli plánovaný průzkum zahrnující 2 406 rozhovorů. Přibližně polovina těchto rozhovorů byla provedena před 7. říjnem a přibližně polovina po něm. Abychom pochopili, jak se názory Tunisanů změnily po 7. říjnu, vypočítali jsme průměrné odpovědi během tří týdnů před útokem Hamásu a poté jsme sledovali denní změny v následujících týdnech – zjistili jsme rychlý a prudký pokles procenta respondentů, kteří zastávali příznivé názory na Spojené státy. Výsledky ve většině ostatních zemí, které jsme zkoumali v letech 2021-22 a po 7. říjnu, měly podobný průběh: ve všech zemích kromě jedné se názory na Spojené státy rovněž výrazně snížily.
Navzdory hrůze, kterou útok Hamásu vyvolal, jen málo respondentů Arabského barometru souhlasilo s tím, že by měl být označen za “teroristický čin.” Naproti tomu naprostá většina souhlasila s tím, že by měla být klasifikována jako terorismus izraelská kampaň v Gaze. Arabští občané dotazovaní po 7. říjnu většinou hodnotili situaci v Gaze jako zoufalou. Na otázku, které ze sedmi slov, včetně “válka”, “nepřátelské akce”, “masakr” a “genocida”, nejlépe vystihuje probíhající události v Gaze, volili respondenti ve všech zemích kromě jedné nejčastěji výraz “genocida”. Pouze v Maroku označil podstatný počet respondentů – 24 % – tyto události za “válku”, což je přibližně stejné procento Maročanů, kteří je označili za “masakr.”
Z průzkumů Arabského barometru dále vyplynulo, že arabští občané nevěří, že se západní aktéři zastávají obyvatel Gazy. Náš průzkum se ptal: “Která z následujících stran se podle vás angažuje v obraně práv Palestinců?” a respondenti mohli vybrat všechny, které se na ně vztahují, ze seznamu deseti zemí, Evropské unie a Organizace spojených národů. S tím, že se OSN zasazuje o práva Palestinců, nesouhlasilo více než 17 % respondentů. Evropská unie dopadla hůře, ale nejnižší hodnocení získaly Spojené státy. V otázce ochrany Izraele se výsledky Spojených států od ostatních západních a globálních aktérů lišily ještě více. Na otázku, zda Spojené státy chrání práva Izraele, více než 60 procent respondentů ve všech pěti zemích souhlasilo, že tak činí. Tato procenta výrazně převyšují procenta respondentů, kteří souhlasili s tím, že Evropská unie nebo OSN chrání Izrael.
Zdá se, že toto vnímání vojenské kampaně Izraele v Gaze a přístupu Spojených států k ní má v arabském světě zásadní důsledky pro celkovou pověst Spojených států. V devíti z deseti zemí, v nichž se Arabský barometr v roce 2021 dotazoval na přízeň Spojených států, uvedla nejméně třetina všech respondentů, že mají na Spojené státy příznivý názor.
Ačkoli se názor Arabů na Spojené státy a Bidena po 7. říjnu snížil, názory na různé aspekty angažovanosti Spojených států na Blízkém východě neklesly u všech stejně. Naši respondenti stejně často souhlasili s tím, že americká zahraniční pomoc jejich zemi posiluje vzdělávací iniciativy nebo že posiluje občanskou společnost, jako tomu bylo před 7. říjnem. Ve skutečnosti respondenti v Jordánsku, Mauritánii a Maroku v našem průzkumu ze zimy 2023-24 o něco častěji souhlasili s tím, že americká zahraniční pomoc posiluje občanskou společnost více, než tomu bylo v letech 2021 a 2022.
Benefity na okraj
Navzdory omezené materiální a rétorické podpoře Gazy je Čína hlavním příjemcem zlepšující se reputace. Průzkum Arab Barometer z let 2021-22 prokázal, že podpora Číny ze strany Arabů klesá. V posledních měsících se však tento trend obrátil. Ve všech zemích, v nichž Arab Barometer provedl průzkum po 7. říjnu, nejméně polovina respondentů uvedla, že má na Čínu příznivý názor.
Na otázku, zda je pro bezpečnost jejich regionu lepší politika USA nebo Číny, odpověděli respondenti ve třech z pěti zemí, kterých jsme se po 7. říjnu dotazovali, že dávají přednost přístupu Číny. Skutečná přítomnost Číny v regionu byla ve skutečnosti minimální, její angažovanost se soustředila převážně na hospodářské dohody v rámci iniciativy Pásmo a cesta. Zdá se, že arabská veřejnost na Blízkém východě chápe, že Čína hrála v událostech v Gaze omezenou roli: pouze 14 % libanonských respondentů, 13 % Maročanů, 9 % Kuvajťanů, 7 % Jordánců a mizivá tři procenta Mauretánců souhlasila s tím, že se Čína angažuje v obraně práv Palestinců.
Je tedy pravděpodobné, že stále příznivější názory respondentů na Čínu odrážejí nespokojenost s politikou USA a Západu. Na otázku, zda si myslí, že čínská politika lépe “chrání svobody a práva”, americká politika je lepší, čínská a americká politika jsou stejně dobré, nebo čínská a americká politika jsou stejně špatné, odpověděla většina Kuvajťanů, Mauretánců a Maročanů, že americká politika je lepší než čínská. Respondenti ve dvou zemích, které sousedí s Izraelem, však měli opačný názor: v průzkumech Arabského barometru v Jordánsku a Libanonu po 7. říjnu podstatně více respondentů souhlasilo s tím, že čínská politika je v oblasti ochrany práv a svobod lepší než politika Spojených států.
Zpráva o menšině
Marocká vláda po desetiletí spravuje velkou část Západní Sahary, kde hnutí podporované Alžírskem usiluje o vytvoření nezávislého státu. Až do roku 2020 žádný členský stát OSN suverenitu Maroka neuznával. V tomto roce Spojené státy uznaly nárok Maroka na Západní Saharu výměnou za to, že Maroko formalizovalo diplomatické styky s Izraelem. Zejména v druhé polovině roku 2023 Bidenova administrativa tuto politiku důrazně potvrdila. Náš průzkum marockého veřejného mínění se časově shodoval se silně medializovanou návštěvou Joshuy Harrise, vysokého amerického diplomata, v Alžíru i Rabatu, která měla tento politický postoj zdůraznit.
Zdá se, že politika vůči Západní Sahaře Spojené státy do značné míry ochránila před poklesem podpory, který zaznamenala v jiných arabských zemích. Ostatní západní země, které nenásledovaly příkladu Spojených států a neuznaly svrchovanost Maroka nad Západní Saharou, si podporu marockého lidu neudržely. Od roku 2022 do zimy 2023-24 klesl podíl Maročanů, kteří uvedli, že mají příznivý názor na Spojené království, z 68 % na 30 %, což je větší pokles než u ostatních zemí, které jsme zkoumali. Názory Maročanů na Francii se také zhoršily, a to o deset procentních bodů.
V každé zemi, kde jsme se dotazovali, respondenti uvedli, že se domnívají, že se o ochranu práv Palestinců nejvíce zasazují státy na Blízkém východě a v severní Africe, a nikoli globální aktéři. Tento názor se však nepromítá do přání, aby Spojené státy zaujaly neutralitu nebo opustily Blízký východ. Navzdory svému hněvu na politiku Spojených států vůči Gaze dala arabská veřejnost jasně najevo, že si přeje, aby se Spojené státy zapojily do řešení izraelsko-palestinské krize.
Jedna z otázek průzkumu Arab Barometer se respondentů ptala, které téma by mělo být hlavním bodem agendy Bidenovy administrativy na Blízkém východě a v severní Africe, a nabídla sedm možností: hospodářský rozvoj, vzdělávání, lidská práva, infrastruktura, stabilita, boj proti terorismu a palestinská otázka. Ve třech ze čtyř zemí, kde byla tato otázka položena v průzkumech po 7. říjnu, se většina respondentů shodla na tom, že Biden by měl upřednostnit palestinskou otázku, a to i před jinými klíčovými problémy, kterým jejich země čelí. Ve skutečnosti se podíl arabských občanů, kteří odpověděli, že hlavní prioritou Bidenovy administrativy v regionu by měla být palestinská otázka, za poslední dva roky dramaticky zvýšil – v Jordánsku o 21 bodů, v Mauretánii a Maroku o 18 bodů a v Libanonu o 17 bodů. A naše tuniské údaje naznačují, že k tomuto nárůstu došlo téměř okamžitě po zahájení izraelské vojenské kampaně v Gaze.
Face lift
Spojené státy by mohly být stále schopny vytvořit koalici: pomoc, kterou Jordánsko poskytlo Izraeli při odražení íránského útoku dronem a raketami z 13. dubna, a rozhodnutí Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů poskytnout Spojeným státům zpravodajské informace před tímto útokem naznačují, že klíčoví arabští představitelé stále věří, že regionální přeskupení je v jejich zájmu. Průzkumy, které jsme provedli po 7. říjnu, ukázaly, že souhlas s Íránem je mezi arabskou veřejností stále nízký. Příznivý názor na Írán vyjádřilo 36 % Libanonců, 25 % Jordánců a pouze 15 % Kuvajťanů.
Úsilí o úplné vyrovnání však bude obtížné, dokud bude přetrvávat pokles regionální podpory Spojených států. Studené mírové dohody, jako jsou ty uzavřené mezi Izraelem a Egyptem a Jordánskem, jsou vždy vystaveny riziku rozpadu. Spojené státy jsou jako zprostředkovatel normalizačních dohod nenahraditelné. Egyptsko-izraelské a izraelsko-jordánské mírové dohody byly do značné míry udržovány díky obrovské pomoci, kterou Spojené státy poskytly oběma arabským zemím. Normalizační dohody v posledním půlstoletí závisely na slibech Spojených států, že budou řešit obavy arabských zemí, včetně uznání marocké svrchovanosti nad Západní Saharou, vyřazení Súdánu ze seznamu státních sponzorů terorismu a prodeje stíhaček F-35 Spojeným arabským emirátům.
Arabové příliš dlouho vnímali Spojené státy tak, že se snaží zajistit své vlastní zájmy a zájmy spřátelených arabských vůdců před zájmy běžných občanů – a to i v době, kdy arabští občané usilují o větší podporu demokratizačního a protikorupčního úsilí. Kromě toho by další íránsko-izraelská konfrontace nemusela být tak performativní jako ta, k níž došlo v dubnu 2024. Mohla by být zničující. Spojené státy se musí snažit získat důvěru arabské veřejnosti, aby Írán zadržely, a to nejen skrytě, ale i veřejnou, odvážnou a účinnou politikou.
Nebezpečí plynoucí z neřešení klesající podpory Spojených států ze strany arabských zemí přesahuje oblast Gazy. Bez výrazné změny podpory Izraele ze strany Spojených států a bez chytrých změn v politice USA, které by v dlouhodobém horizontu otupily rostoucí arabský anti-amerikanismus, se budou ostatní aktéři – včetně Číny – nadále snažit vytlačit Spojené státy z vedoucí role na Blízkém východě.
Zdroj: Foreign Affairs
