Jak již víte, tak v podstatě od včerejšího večera řeším situaci mojí matky, která uvízla na půdě v domě v Jeseníkách, kde je stávající povodňová situace zdaleka nejhorší. Až dosud jsme řešili její evakuaci, ke které nedošlo – a podle všeho už ani nedojde.
Je zarážející, že třeba jen pro hlášení lidí, kteří jsou v podobných problémech, zde neexistuje žádná spolehlivá linka. Jedna nouzová povodňová linka zde v minulosti existovala, ale když na ni zavoláte nyní, ozve se vám „služba motoristům v nouzi.“
Na nouzové linky v daných obcích a jejich okolí se prakticky nedovoláte. A pokud ano, nic moc se nedozvíte.
Každopádně s mojí matkou jsem naposledy mluvila dnes kolem 6. hodiny ráno, pak jí přestal fungovat mobil. V obci samozřejmě nefunguje elektřina a mobil tak není kde nabíjet, ale údajně jsou tam i problémy se signálem.
Mezitím můj bratr volal v 5 ráno hasiče – klasicky 150, aby nahlásil nutnost evakuace. Tam mu doslova vynadali, že je situace v Jeseníkách nezajímá, že je zajímá, jen co se děje v Praze (mimochodem, bratr bydlí v Brně).
Nicméně on se nedal a nahlásil údaje a požadoval, aby se něco ve věci dělo. Po dvou hodinách, tedy v 7 ráno, volal na tuto linku znovu, aby se připomenul a opět se dozvěděl, že nikdo nic neví.
Mezitím jsme vyzkoušeli mnoho „nouzových linek“ z dané oblasti, na které jsme narazili na různých internetových stránkách. Opět bez úspěchu.
Kolem 10. hodiny jsem se rozhodla zkusit 112, kde byla docela příjemná paní či slečna, která mi byla ochotna nějak pomoci. Vzala si ode mne všechny potřebné údaje, aby je zanesla do požadavků na evakuaci.
Od ní jsem se dozvěděla, že nutnost evakuovat moji matku byla nahlášena už v 7 hodin. To bylo ono bratrovo druhé hlášení (upomínka) telefonátu na 150.
Ovšem při volání v 5 hodin ráno údajně ještě nikdo nic nezaznamenal. Tedy po onom telefonátu, kdy bylo bratrovi řečeno, že problémy někde na severu Moravy neřeší, skutečně matku na seznam evakuovaných nezapsali.
K tomu došlo až o dvě hodiny později, kdy již bratr volal notně naštvaný – a zřejmě také hovořil s někým jiným než poprvé. To jen ukazuje nekompetenci s jakou se u nás podobné situace řeší.
Postupně se mi podařilo zjistit, že v domech ve vesnici zůstalo zřejmě více lidí. Matka mi ještě dnes brzy ráno, když se jí naposledy dalo dovolat, sdělila, že její sousedé se také neevakuovali – a celkově je takových lidí v obci víc.
Ani o nich se jejich příbuzní nemají šanci nic dozvědět.
Evakuace měla začít v pátek, kdy někdo z obce obešel všechny domy, ohlásil lidem, že by se měli evakuovat, přičemž mnozí – zejména důchodci – to odmítli. Zřejmě nečekali, že situace bude taková, jaká je nyní.
Chápu, že si za to mohou v prvé řadě sami. Prostě hodně starších lidí jen stěží opouští domov, což může být v podobné situaci fatální.
Aktuálně je situace taková, že se již v obci neevakuuje a je otázka, kolik dalších lidí zůstává v zaplavených domovech netušíc, že se jim nikdo nechystá pomoci.
Nyní tedy matka zůstává na půdě domku, který je naštěstí po rekonstrukci, takže očekáváme, že pokud se voda nedostane až na půdu, odnese si tuto situaci maximálně nachlazením.
Naštěstí si do podkroví nanosila jídlo a pití na celý týden, nicméně v úterý by již měla voda opadnout natolik, že by se mělo dát do jejího domku dostat.
Nejhorší je ta nejistota, nemožnost ji jakkoli kontaktovat a vědomí, že do úterý už nemůžeme dělat nic. Matka je naštěstí velmi vitální a i přes svůj věk nebere žádné léky a k lékaři chodí tak jedině pro potvrzení, že ještě může řídit.
To dává naději, že v mládí protřelá „čundračka,“ která byla často zvyklá spát pod širákem či ve stanu bez výdobytků civilizace, těch pár dní v pohodě přečká.
Starší generace je na podobné situace možná lépe prakticky vybavena než dnešní mládež.
Každopádně jsem si dnes sama prověřila, že na podobné situace není tento stát nijak připraven.
Neexistuje spolehlivá linka, která by sloužila nejen výhradně k hlášení nutnosti evakuací, ale třeba i pro informace o tom, kdo a kam již byl evakuován, kdo ne a jaká je kde situace.
Existující linky v postižených oblastech z 90% nefungují (nikdo je nebere nebo jsou přetížené) a ty celostátní (150, 112) vám také příliš nepomohou, maximálně – máte-li to štěstí – zanesou poškozeného do systému, ale co se s těmito údaji dál děje, se již nedozvíte.
Až po mnoha hodinách a bezpočtu zbytečných telefonátů na většinou nefunkční telefonní čísla nebo na linky, kde se s námi nikdo nechtěl bavit, jsme se dozvěděli, že k žádné evakuaci už v dané oblasti nedojde.
To nám ovšem při samotném hlášení nikdo neřekl, protože na nouzových linkách tyto informace nikdo nezná a linky, které by na to byly zařízeny, zde jednoduše neexistují.
Ukazuje se tedy, že koordinace je v tomto směru mizerná, informovanost příbuzných nulová a nakonec tedy nezbývá než čekat na to, jak vše dopadne…
[Celkem: 4 Průměrně: 5]
