31. července 1944 se na svou základnu na Korsice nevrátil americký dvoumotorový letoun Lockheed P-38 Lightning ve fotoprůzkumné verzi F-5, ze skupiny Groupe de reconnaissance II/32 letectva De Gaullových Svobodných Francouzů. Za řízením seděl Antoine de Saint-Exupéry.
Foto: Antoine de Saint-Exupéry | Wikimedia Commons / Public domain
Světoznámý spisovatel, ale také letec se narodil 29. června 1900 v Lyonu jako Antoine Marie Jean-Baptiste Roger, hrabě de Saint Exupéry, do početné rodiny pojišťovacího agenta Jeana de Saint-Exupéryho a Marie de Fonscolombe. Manželům se postupně narodilo 5 dětí, i když poslední dcery Gabriely se tatínek nedožil. I přes ztrátu otce prožil Antoine hezké dětství, které částečně strávil např. na zámku Saint-Maurice-de-Rémens.
Již od mládí mu učarovali létající stroje. Antoine studoval gymnázium, ale později spolu s bratrem Françoisem přestoupili na Mezinárodní školu Villa Saint-Jean ve švýcarském Fribourgu. To již ale zuřila 1. světová válka. Jeho maminka tou dobou působila jako dobrovolná ošetřovatelka. Antoine Exupéry v roce 1917 úspěšně odmaturoval a následně se pokusil o studium Námořní akademie v Paříži, ale neuspěl. Naštěstí Velká válka končí a nadějný mladík, který se již od dětství věnoval poezii, zkusil na počátku 20. let další obor – architekturu. Jenže neuspěl ani zde.
Ve 20. letech se blíže seznámil se spisovatelskou komunitou. Toto „sbližování“ načas přerušila povinná vojenská služba. Ještě před ní se však stihl zasnoubit se slečnou Louisou Vilmorinovou. Roku 1921 oblékl Antoine Exupéry poprvé vojenskou uniformu. Na vlastní žádost se stal příslušníkem letectva, sloužil jako letecký mechanik. Antoina to ale táhlo do vzduchu, a proto následně podstoupil pilotní výcvik. Zde byl již úspěšný, ale nedlouho poté, v roce 1923, se těžce zranil při nehodě. Kromě toho, že musel na nějakou dobu přestat létat, přišel i o svou snoubenku, která se s ním rozešla.
Po působení jako obchodní zástupce firmy Saurer začal v roce 1926 opět létat. Stal se kurýrním pilotem na lince mezi francouzským Toulouse a senegalským Dakarem. V témže roce mu vyšla první povídka nazvaná Letec. Antoine Exupéry na sebe upozornil svědomitou službou a byl za to „odměněn“ postem vedoucího poštovní pobočky v Jubě na západním pobřeží Afriky. Za více než rok, který zde strávil, se mu podařilo výrazně zlepšit vztahy se španělskými „konkurenty“, ale co víc – našel zde inspiraci pro své další dílo Kurýr na jih. Hledání ztraceného přítele Henriho Guillaumeta v argentinských Andách vedlo ke vzniku díla Noční let. To se již psal rok 1931, během kterého byl Antoine Exupéry jmenován Rytířem Čestné legie, ale hlavně se oženil s Consuelou Suncín de Sandoval.
Během 30. neměl slavný spisovatel příliš šťastné období, zejména v jejich druhé polovině. V roce 1935 havaroval v pouštích Sahary, během pokusu o rekordní let z Paříže do vietnamského Saigonu. Možná někdy v této době začal v souvislosti se zážitky, které právě vstřebal v dunách Egypta, psát své nejslavnější dílo Malého prince. Exupéry trpěl častými finančními problémy. Byl nucen přivydělávat si jako novinář, mj. v roce 1936 psal reportáže z občanskou válkou zmítaného Španělska a utrpěl další těžká zranění při nehodě v Guatemale během dálkového letu New York – Ohňová země (na jihu Argentiny).
Po vypuknutí 2. světové války se opět dobrovolně hlásil k letectvu. Pro svůj věk a hlavně předchozí utrpěná mnohočetná zranění, byl nadřízenými prohlášen za neschopného bojových letů. Přesto dosáhl svého a byl přiřazen k průzkumnému útvaru II/33. Exupéry byl velmi odvážný, na letounu Bloch 174 často podnikal velmi nebezpečné kousky. Po porážce Francie, i přesto, že nesouhlasil s generálem De Gaullem, vůdcem Svobodných Francouzů, se rozhodl pokračovat v odporu proti okupantům. Odjel do Spojených států a do Kanady, kde se snažil přimět místní představitele k větší podpoře francouzského odboje. Možná právě proto, že se zcela neztotožňoval s gaullisty, byl mnohými označován z náklonnosti k Němcům a režimu ve Vichy, proti kterým bojoval. Antoine Exupéry to vše nesl velmi těžce.
Od dubna 1943 začal opět bojově létat. Jako příslušník Groupe de reconnaissance 2/32 prováděl průzkumné lety. Jenže hned při třetí misi na letounu Lockheed F-5 znovu havaroval. Následoval zákaz dalších operačních letů. Po krátkém odpočinku v Alžíru, kde pracoval na dokončení díla Citadela, ale dostal svolení k dalším operacím. K jeho poslední operaci odstartoval měsíc a dva dny po 44. narozeninách, a to 31. července 1944. Jeho úkolem bylo fotografovat pozice německých jednotek v údolí řeky Rhôny. Jenže tam jeho letoun nikdy nedoletěl. Místo toho velkou rychlostí nalétl jižně od Marseille do mořských vln.
Tento fakt však vyšel najevo až v roce 2000, kdy byly objeveny trosky stroje, identifikovaného jako Exupéryho. Co se onoho 31. července 1944 ale přesně odehrálo, se asi již nikdy nedozvíme. Jednoznačně však bylo prokázáno, že stroj nebyl sestřelen. Tvrzení stíhacího pilota Luftwaffe Horsta Ripperta o tom, že sestřelil dvoumotorový P-38, na který by ale nikdy nestřílel, kdyby věděl, že za jeho řízením sedí jeho oblíbený autor, tedy není pravdivé. Nejenže vrak nenesl známky poškození kulometnými a kanonovými projektily, proti Rippertovi hovoří i německé záznamy, které potvrzují to, že k žádném vzdušném boji, ba ani bojovému vzletu stíhaček Luftwaffe v této oblasti nedošlo. Stála tedy za smrtí Antoineho de Saint-Exupéryho nehoda, či technické problémy letounu? Nalétl slavný spisovatel, sužovaný depresemi do vln dobrovolně? Nebo se přihodilo něco jiného?
Zdroj: britannica
