Pana profesora Antonína Holého možná ani neznáte, ale 1 z 200 obyvatel téhle planety se léčí jeho léky. Se svým týmem vyvinul lék potlačující virus HIV, hepatitidu typu B a další virová onemocnění. Je též autorem či spoluautorem více než 900 vědeckých publikací a držitelem 60 patentů. Právě za jeho patenty získal Ústav organické chemie a biochemie AV ČR několik desítek miliard Kč. Přesto tento skromný chemik s vytříbeným smyslem pro humor dojížděl každý den ze svého domklu na okraji Prahy do práce veřejnou dopravou.
Antonína Holého (1936-2012) měla k chemii přivést kniha, kterou jako malý kluk objevil doma na půdě. Stará učebnice přírodozpytu a lučby (chemie) zdobená krásnými mědirytinami malého Antonína doslova očarovala. Záliba v žíravých a třaskavých chemikáliích by mohla u mnoha rodičů narazit. Antonín Holý se naštěstí setkal s podporou. Jeho otec pracoval jako zámečník v ČKD a byl pověstný všeuměl. Synovi zařídil v kůlně malou laboratoř a malý chemik v ní trávil veškerý volný čas pokusy. Láska k chemii doprovázela Antonína Holého i na jedenáctiletém gymnáziu v Karlíně. Oplýval už takovými znalostmi, že údajně zaskakoval za učitele. Po absolvování gymnázia vystudoval Holý s červeným diplomem chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1960 byl přijat do Ústavu organické chemie a biochemie, který vedl vědec František Šorm. Právě zde se rychle přeorientoval na biochemii a vývoj léků a ve svém oboru si rychle budoval pověst odborníka světového formátu. Mluvil plynně rusky, anglicky a německy a byl pro roli vyslance české chemie ideální figurou. Nejčastěji jezdil na stáže do institutu v Göttingenu a s jeho pracovníky ho po celý život pojilo profesní i osobní přátelství.
Žil stále velmi skromně. Za ženu si vzal svou dětskou lásku Ludmilu. Společně se dvěma dcerami s ní trávil volný čas v domě v Horních Počernicích a na chalupě, kde rád pěstoval zeleninu a kaktusy. Byl také vášnivým fotografem a miloval cestování a turistiku. Nachodil stovky kilometrů po českých i zahraničních horách a dokázal vystoupat i na nejvyšší vrchol Kavkazu Elbrus. Jediným luxusem, který si dopřál, byla koupě italského automobilu. S manželkou a dcerami v něm v uvolněné atmosféře konce 60. let procestoval Evropu a v Norsku dojel až k polárnímu kruhu.
Těžkou ránu pro českou vědu znamenal roku 1968. Profesor Šorm byl vyhozen z čela Ústavu a řada předních kapacit emigrovala. Holý, přestože měl k odchodu do zahraničí příležitost i kontakty, se rozhodl zůstat. Nechtěl opouštět rodiče a v ústraní své laboratoře mohl víceméně nerušeně pracovat bez přílišné politické angažovanosti. Prestiž Ústavu organické chemie a biochemie proto ani v období normalizace neutrpěla. Navíc profesor Holý dosahoval výsledků, které zbytek světa ohromovaly. Podle svědectví svých kolegů dokázal v hlavě sestavit strukturu molekuly s určitými vlastnostmi a pak ji v laboratoři syntetizovat.
Vytváření molekul látek s potenciálními léčivými účinky je ale jen začátek procesu výroby skutečných léků. Pražský institut neměl ani dost prostředků, ani vybavení na jejich testování a vývoj praktických aplikací. Koncem 70. let ale Antonín Holý navázal spolupráci s Erikem De Clercqem, která jeho výzkum posunula směrem k praktickému využití. Netrvalo dlouho a výsledkem spolupráce byly molekuly, které v lécích dodnes bojují proti neštovicím, pásovým oparům, hepatitidám a daly lidstvu první účinný nástroj v boji proti onemocnění AIDS. Ani účinná molekula ale není finálním krokem vývoje léků. Po mnoha peripetiích Holého molekula upoutala mladého chemika Johna Martina, který s několika kolegy založil malou firmu Gilead Sciences a od svého bývalého zaměstnavatele odkoupil práva na Holého molekulu. V roce 2023 dosáhla Gilead Sciences obratu 23 miliard dolarů (471,6 mld Kč).
Trojice Holý, De Clercq, Martin přinášela doslova neuvěřitelné výsledky. Trvala přes 30 let, vzešlo z ní skoro 700 zásadních vědeckých prací, několik knih a především 60 patentovaných léků, které způsobily průlom v boji proti virovým onemocněním. Na trhu je dnes zhruba desítka účinných léků používaných proti viru HIV. Tři čtvrtiny z nich vděčí za existenci práci Antonína Holého a jeho kolegů.
Přes obrovské úspěchy Antonína Holého neopustila ani v závěru kariéry jeho příslovečná skromnost. Patenty a licence přinesly Ústavu miliardové zisky. Pro něj samotného byly peníze důležité jen proto, že jeho laboratoře mohly získat špičkové vybavení a věnovat se dalšímu výzkumu.
Antonín Holý zemřel 16. července 2012. Jeho pracovna i s osobními předměty byla 3. května 2017 zpřístupněna veřejnosti jako jeho pamětní síň. Dejvické divadlo připravilo inscenaci s názvem Elegance molekuly. Vznik této hry finančně podpořil Nadační fond Neuron na podporu vědy. Byla po něm dokonce pojmenována planetka 6692 Antonínholý.
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
