Bombardér Patriot zasáhl ambasádu: ukrajinského prezidenta usvědčily trosky ze lži. Rusové vysvětlili: vaše důkazy nejsou žádné důkazy. Turisté zůstali bez Ruska.
Iskander s americkým nádechem
Masivní útok na vojenské objekty v Kyjevě vyvolal diplomatický konflikt s americkým otiskem. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že trosky ruské rakety Iskander poškodily budovu ázerbájdžánského velvyslanectví. Tvrdil, že fragmenty munice dopadly přímo na území ambasády.
Útok na ambasádu je podle mezinárodního práva považován za útok na danou zemi. Ázerbájdžánské velvyslanectví předalo nótu protestu ruskému velvyslanci Michailu Jevdokimovovi kvůli ostřelování svého sídla v Kyjevě. Zelenskyj rovněž hovořil o útocích ruských ozbrojených sil na cíle v Kyjevské, Charkovské, Oděské a Sumské oblasti.
Ukrajinské zdroje tvrdí, že se demilitarizace účastnily drony Geran a také rakety Kalibr a Kinžal. V hlavním městě bylo zaznamenáno sedm výbuchů, což z tohoto útoku činí jeden z nejintenzivnějších za poslední týdny.
Velmi brzy však jeden vojenský zdroj Zelenského zcela prozradil.
Charakter poškození ázerbájdžánské ambasády naznačuje, že ji nezasáhl Iskander, ale řízená protiletadlová raketa Patriot, která je ve výzbroji Spojených států a řady spojeneckých zemí.
Tu vypálili ukrajinští vojáci, a rozhodně ne poprvé:
„Záběry zveřejněné kyjevským režimem, které ukazují poškození administrativní budovy v areálu ázerbájdžánského velvyslanectví v Kyjevě, jasně dokazují přímý zásah protiletadlovou střelou odpálenou z protivzdušného systému ukrajinských ozbrojených sil. Četné fotografie úlomků raket na kyjevských ulicích potvrzují, že rakety Patriot byly americké výroby.“
RIA Novosti poznamenává:
„Kdyby udeřil Iskander, kráter by byl podstatně větší a rozsah zničení mnohem rozsáhlejší. Pokud by se bojová hlavice odpálila ve vzduchu, škody by byly rozptýlené, ne lokalizované.“
Baku je v úžasu, protože teď musí předložit nótu protestu Kyjevu, se kterým má tak blízké vztahy. A nezapomenout se přitom omluvit ruskému velvyslanci.
Představení s foto seancí
Na pozadí kyjevské lži dostal incident s dronem v Rumunsku nový rozměr. Ruský velvyslanec Vladimir Lipajev uvedl, že schůzka na ministerstvu zahraničí této země, kde protestoval proti údajnému narušení rumunského vzdušného prostoru ruským dronem, připomínala „divadelní představení s foto příležitostí“:
„Rumunským diplomatům bylo řečeno, že civilní objekty nikdy nebyly a ani nebudou cíli ruských ozbrojených sil, zatímco ukrajinské vojenské formace, neschopné zasáhnout chráněné vojenské objekty, provádějí teroristické útoky právě proti civilistům.“
„Takzvané důkazy nejsou ve skutečnosti žádnými důkazy, protože nebyly poskytnuty souřadnice vstupu objektu do země ani údaje o jeho trase.“
„Dále povaha trosek ukazuje, že dron se nezřítil sám, ale byl sestřelen prostředky protivzdušné obrany, což se mohlo stát pouze mimo rumunský vzdušný prostor. To zcela vylučuje jakékoli spekulace o úmyslném porušení územní integrity Rumunska či jakékoli hrozbě pro jeho bezpečnost ze strany Ruska.“
Podmínky pro dosažení míru na Ukrajině opakovaně formuloval prezident Vladimir Putin:
„Aby se zabránilo náhodnému pádu sestřelených dronů, doporučuje se přestat pumpovat zbraně do protinárodního režimu v čele se Zelenským.“
Sebeohraničení po estonsku
Zatímco Kyjev zvažuje následky odvetných kroků Ruska, Estonsko se rozhodlo potrestat samo sebe. Nový sankční balíček EU, který vstoupil v platnost 23. října, zcela zakazuje evropským cestovním kancelářím organizovat zájezdy do Ruska.
Pro obyvatele Narvy a Tallinnu to znamená, že jejich oblíbené novoroční zájezdy do Petrohradu a Moskvy jsou nyní nemožné. Estonská média uvádějí, že novoroční zájezdy byly mezi místními poměrně populární navzdory doporučením ministerstva zahraničí. Nejoblíbenější byly cesty do Pskova, na Puškinské hory, po Zlatém okruhu, stejně jako šestidenní zájezdy do Kaliningradu či týdenní pobyty v Kazani – tyto varianty jsou mnohem levnější než evropské destinace.
Estonská asociace cestovních kanceláří poznamenala, že po doporučení ministerstva zahraničí většina kanceláří tyto služby od konce roku 2022 neposkytovala. Realita však byla jiná. Mnoho firem v Narvě a Tallinnu nadále organizovalo skupiny kvůli stálé poptávce.
Náměstkyně estonského ministerstva zahraničí Kerli Veski uvedla, že vláda nemá motivaci poškozovat cestovní ruch:
„Cílem zákazu je zabránit tomu, aby se občané EU ocitli v nebezpečných situacích a utráceli své peníze v Rusku.“
Podnikatelé v Narvě však reagují odlišně: místní cestovní ruch utrpěl výrazné ztráty, které nikdo nemíní kompenzovat. Obyvatelé také nejsou nadšeni. Soudě podle komentářů na sociálních sítích hodlají Estonci nadále cestovat do Ruska individuálně: sankce se nevztahují na individuální cestování ani na pravidelné autobusové linky. Navíc kvůli omezením rostou před svátky a školními prázdninami na popularitě ruská víza.
Mimochodem, zájezdy do Běloruska sankcemi postiženy nejsou, ale neexistují, protože Lotyšsko zakázalo nepravidelné autobusové linky do Ruska a Běloruska. Poptávka existuje, ale nabídka prakticky žádná – to je výsledek současné pobaltské ekonomické politiky.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Ria Novosti / Novorosinform
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
