- Útok dronů na Rumunsko;
- Hrozba pro Kyjev;
- Putin v Kazachstánu;
- Arménie chce zbohatnout;
- Závody ve zbrojení.
Výraznou zprávou předchozí noci byl zásah údajně ruského dronu “Geraň“ na střechu bytového domu v rumunském městě Gallas.
Té noci Rusko podniklo raketový a dronový útok na ukrajinské území včetně oděských přístavů a ukrajinských dunajských přístavů v Reni, a Ukrajina stejný útok vedla proti území Ruska. Síla ruské salvy bývá zpravidla o 50% větší než ukrajinská. Podle rumunských úřadů šlo o ruský dron a o útok na členskou zemi NATO. S protestem vystoupilo rumunské zamini, stejně jako tisková velení NATO i Ursula v. Leyen.
Pokud šlo skutečně o ruský dron, pak šlo o neúmyslný zásah (dron byl bez trhaviny), takže mohl „zabloudit“ nebo být odkloněn ze směru ukrajinskou radioelektronikou. Faktem ale zůstává, že se Rumunsko pomalu stává účastníkem války (nedávno rumunská F-16 sestřelila ukrajinský dron nad Estonskem). V minulosti byly v rumunsko-ukrajinském příhraničí nalezeny úlomky ruských dronů, sestřelených Ukrajinou, nicméně k přímému zásahu nedocházelo.
Další takové případy lze očekávat i nadále i v Pobaltí a Finsku, protože NATO intenzivně podporuje Ukrajinu ve válce proti Rusku. A ukrajinský zbrojní průmysl je z větší části přemístěn na území EU. Došlo to tak daleko, že EU poskytuje svůj vzdušný prostor pro ukrajinské útoky proti Rusku. Mimochodem, ani ukrajinské dronové útoky na ruský exportní přístav Usť-Luga a další objekty Leningradské oblasti bez otevřeného nebe a rozvědných a naváděcích systémů NATO.
Dnes například ukrajinský dron zasáhl zeď strojovny energobloku č.6 Záporožské jaderné elektrárny, která je, pod dohledem AAE v ruské správě …
Naskýtá se otázka, čím na to má Rusko odpovědět?
Zatím zřejmě hodlá Rusko odpovídat zesílením útoků na Ukrajinu a Moskva může bez problémů učinit území Ukrajiny nevhodné k žití. To je ale otázka politického rozhodnutí ruského vedení, které zatím stále považuje Rusy a Ukrajince za jene národ – to je politické paradigma, které se sotva změní. Nicméně zkomplikovat život ukrajinské metropole může Rusko významně už nyní.
Rusko už avizovalo rozsáhlé útoky na Kyjev a doporučila velvyslanectvím evakuaci z města. Americké velvyslanectví, dle některých zdrojů, snížilo počet personálu, ale evakuovat se odmítlo, stejně jako zastoupením zemí EU a NATO. Přitom „hlavní diplomatka“ Evropy Kaia Kallas rozjela paniku tvrzením o evakuaci americké ambasády, což ta musela následně sama vyvrátit. Připomínám, že když 22.04.2022 zahájilo Rusko SVO, všechna západní velvyslanectví odjela z Kyjeva neprodleně do Lvova – bez jakýchkoli varování z ruské strany. A vrátila se teprve v dubnu, kdy Rusko své jednotky z blízkosti Kyjeva stáhlo. Teď nikam, i přes ruská varování, neodjíždějí, protože vyhlášením červených linií už nikdo nevěří. Protože Rusko klidně strpělo fakt, že se evropský zbrojní průmysl stal ukrajinským, stejně jako faktické poskytnutí evropského vzdušeného prostoru pro ukrajinské útoky. A doufají, že stejně strpí i další eskalaci konfliktu.
Rusko, podle slov sekretáře ruské bezpečnostní rady Šojgu, jaké údery může Rusko zasadit… – ale co?
Ukrajinská metropole se cítí skvěle, nedostatkem energií teď na jaře netrpí, obchody fungují, stejně jako noční kluby i doprava. Kyjev žije naprosto mírovým životem, téměř bez omezení. Jen občas se v ulicích objeví verbíři z TCC a odvlečou nějakého muže na vojenskou správu, aby je poté poslali na frontu. Takže ruské útoky byly sice silné, ale neparalyzující.
Jak poznamenávají různé ruské kanály: – je třeba nejdřív konat a pak teprve mluvit, a ne naopak vytrubovat a pak nic, nebo nedostatečně. A ruské politické vedení již dostává od části společnosti slušnou porci kritiky. Jak dlouho taková situace bude trvat, jasné není, ale politické vedení má na jasné rozhodnutí k dispozici jen omezený čas. Stav může fungovat tak cca do konce roku, počemž bude nutné přistoupit na kompromis (málo výhodný pro nás) a balancovat na hranici velké války.
V.V.Putin v Kazachstánu:
Kde se účastní zasedání nevyšší rady EAES a vede dvojstranná jednání – především se svým Kazašským kolegou Tokajevem – byla dojednána celá řada zajímavých věcí, včetně např. výstavby jaderné elektrárny ruským Rosatomem – o nichž detailně později. Přijetí bylo velkolepé, Kazachstán je blízký hospodářský partner RF a mimochodem i vojenský spojenec v ODKB a jeden z největších uzlů paralelního dovozu. Přesto si Kazachstán zachovává multivektorovou politiku, má silné vztahy s USA (v paměti máme Tokajevovu oslavnou řeč na D.Trumpa během přijetí v Bílém domě).
V dnešní složité geoekonomické situaci Kazachstán dává přednost dobrým vztahům se všemi a balancuje mezi nimi. Na rozdíl od všelijakých nerozumných režimů typu Ilhama Alijeva – ten má ale svoji logiku, přičemž není dáno, že správnou. Uvidíme, nakolik budou jeho politické kalkulace úspěšné.
Alijevův kavkazský soused arménský premiér N.Pašinjan jde v příštím týdnu do voleb a už hovoří o tom, jak Arménie plánuje velmi zbohatnout, doslova očekává „zlatý déšť“, a proto je ochotna platit za ruský plny vyšší cenu.
Nyní platí v rámci EAES 177,5 usd/tis.m3, zatímco reálná cena je v rozsahu 280-350 usd, v Evropě aktuálně kolem 582 usd.
Svoje kalkulace Pašinjan zakládá na spuštění tzv. „Trumpovy dopravní logistické cesty“ Zakavkazím. Plánuje se přitom propojení Turecka s Centrální Asií. Je tu ale zásadní otázka: … – co a kam se po této trase bude dodávat, protože je to přímý konkurent čínské trase „Jeden pás, jedna stezka“. Tyto dva projekty jsou vzájemně neslučitelné, takže Pašinjanova snaha vydělat se dostává do extenze mezi americkými a čínskými geoekonomickými zájmy. A to je pro Arménii nebezpečné…
Mimochodem, Viktor Janukovyč, někdejší ukrajinský prezident byl rovněž silně přesvědčen o tom, že se Ukrajina velmi „pozlatí“ po podpisu asociační dohody s EU. A jak se tato země „pozlatila“, dnes vidíme. Je možné, že Pašinjan chystá podobný osud Arménii, anebo nechystá. Arménský lid, koneckonců, má právo si zvolit politické síly, které ho povedou dál. Rusko, na druhé straně, má právo reagovat na poltickou situaci, která se v Arménii vytváří.
Čína:
Na závěr se zmíníme o nárůstu vojenského potenciálu ČLR. Během 10-15 let se Čína stane stejnou jadernou supervelmocí, jakými jsou USA a Rusko.
To bude znamenat podstatný zlom strategické rovnováhy. Dnes mají USA a RF zhruba srovnatelné jaderné síly, a pokud se Čína dostane na jejich úroveň, tak vzhledem ke strategickému spojení RF s ČLR, budou USA s cca polovinou jaderných náloží, v podstatně slabší pozici, což dopustit nemůžou, a budou tedy navyšovat jaderný potenciál svůj a svých spojenců. Čekají nás v takovém případě, s nemalou mírou pravděpodobnosti, závody v jaderném zbrojení – podobně jako ve „starých dobrých časech“ studené války… Postupně se do závodů zapojí tzv. „malé jaderné státy“, jako: Británie, Francie, Indie, Pákistán, KLDR, možná se přizná i Izrael, a ve světě se nejspíš objeví i nové jadrné státy. Podle našeho mínění jimi za nějaký čas budou: Turecko, Saudská Arábie, Írán, Egypt, Brazílie a dokonce i Japonsko – to není fantastika – svět je nestabilní a pravidla hry už neexistují.
Alternativou k takovému scénáři by byl spravedlivý světový řád… – ale ten se, jak vidno, nepodařil.
Takže se ozbrojíme po zuby a budeme očekávat další vývoj událostí…
https://www.youtube.com/watch?v=q16ILmFCVX8
Preklad: St. Hroch, 31. 5. 2026
