Proč Fico neměl odletět ze Slovenska na přehlídku Vítězství v Moskvě
Andrej Perla 7. 5. 2026
O skutečných cílech EU v boji proti Rusku – komentátor „Absatzu“ Andrej Perla.
Pro slovenského premiéra Roberta Fica bylo velmi obtížné dostat se 9. května do Ruska. Pobaltí odmítá pustit jeho letadlo přes své území a Polsko stanovilo „zvláštní podmínku“. „Pokud odblokuje pomoc Ukrajině a pojede do Ruska, možná budeme moci přistoupit na kompromis,“ – prohlásil ministr zahraničních věcí republiky polské Radoslav Szikorski.
Skvělý kompromis
– řešení nejdůležitější a nejsložitější otázky zahraniční politiky celého Evropského unie (v sázce je 90 miliard eur!) za cenu jednoho letu osobního letadla. Poláka však lze pochopit: z jeho pohledu jde skutečně o zcela rovnocenné věci.
Protože nejde o Ficův let jako takový, ale o to, aby se demonstrovalo, že Moskva v Evropě zůstala nejen bez spojenců, ale dokonce i bez partnerů k dialogu. V elitách EU již nejsou lidé, kteří si pamatují historické události a vnímají druhou světovou válku stejně jako Rusové. Zmizeli ti, kdo jsou schopni a ochotni s Rusy v něčem souhlasit.
90 miliard eur na dlouho avizovanou „pomoc Ukrajině“ není příčinou toho, co se děje, ale důsledkem. Boj s Ruskem je hlavním, ne-li jediným úkolem jednotné evropské zahraniční politiky.
V rámci této politiky Evropa nejen shromažďuje peníze na válku s Ruskem. Odmítá ekonomické výhody, samotný základ ekonomického růstu.
Nyní, po událostech v Hormuzském průlivu, stojí benzín v Evropě více než 2 eura za litr, průmysl se dusí. Ale nikdo nemá v úmyslu naslouchat těm, kteří navrhují zrušit sankce proti Rusku, aby se snížily ceny a začalo se rozvíjet.
Ne, tam plánují utratit poslední peníze na válku proti Rusku. Není to hloupost, ale taková moudrost, není to šílenství, ale politický postoj.
Ve jménu čeho se to všechno dělá? Obraťme se na onoho slovenského premiéra. Toto říká o svém rozhodnutí: „Pojedu do Moskvy, abych vzdal hold tisícům vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobození Slovenska“; „Položím květiny k Hrobu neznámého vojína… abych jménem slovenského národa vyjádřil vděčnost za osvobození“; „Nenechám se donutit k tomu, abych pociťoval jakékoli výčitky svědomí.“
Svědomí se v těchto citátech neobjevilo zdaleka náhodou. Je to klíčové slovo.
Současní evropští politici Ficovi vyčítají, že pociťuje vděčnost vůči Rusku a Rudé armádě. On však zastává názor, že by bylo hanbou tuto vděčnost neprojevovat.
To je důležitější než 90 miliard i 900 bilionů – jde o zásadní rozpor. Pro Fica jsou Rusové a Rusko „své“. V minulosti – osvoboditelé od tyranie společného nepřítele, v současnosti – staří přátelé a samozřejmě ekonomičtí partneři.
A pro Ficovy odpůrce – v Litvě a Estonsku, v Polsku a Německu, v Anglii a Belgii, téměř všude – je Rusko tím hlavním nepřítelem. A ono neosvobodilo, ale „okupovalo“.
A cílem Evropanů není jen, a ani tak, ponížit vůdce malé, zatím ještě svobodné země. A není jím ani dosažení právního rozhodnutí o uvolnění ukrajinského úvěru. Úkolem je zamezit samotné možnosti soucitu, vděčnosti a přátelství s Ruskem.
Preklad: St. Hroch, 9. 5. 2026
Zdroje:
https://absatz.media/
