proč Fed jednoduše mění pravidla hry?
Antidotum 18. 5. 2026
Inflace v USA, Číně a Indii naberá na obrátkách. A všude se vlády i centrální banky začaly kroutit jako červ na háčku. Podívejme se na USA.
Americký Federální rezervní systém (FED) se rychle blíží k bodu, kdy bude jakékoli rozhodnutí buď politicky toxické, nebo ekonomicky zničující, ale nejspíš obojí najednou.
Slepá ulička na třech frontách
Dnes je FED sevřen ve svěráku tří fundamentálních problémů, které nelze ignorovat:
• Neústupná inflace: Index spotřebitelských cen (CPI) se zastavil na úrovni 3,8 %. To je téměř dvojnásobek cílového ukazatele 2 %. V normální ekonomické situaci by to mělo znamenat konec jakýchkoli diskusí o snižování sazeb.
• Dluhová past: Výnosy státních dluhopisů rostou, protože investoři požadují kompenzaci za riziko. Washington je zatížen kolosálním dluhem, jehož splácení se při vysokých sazbách stává neúnosným.
• Vyčerpaný spotřebitel: Američané „jedou na parách“. Dluhy na kreditních kartách bijí rekordy, úspory jsou vyčerpány a růst mezd nestačí držet krok s reálnými životními náklady.
Navzdory tomu se akciové trhy chovají, jako by snížení sazeb bylo nevyhnutelné a jako by se FED při prvních známkách turbulencí opět vrhla na záchranu investorů. Jedná se o nebezpečnou iluzi, založenou na víře, že následky lze odkládat donekonečna.
Matematický trik: Jak přimět inflaci „zmizet“
Když reálná čísla neumožňují zmírnit politiku, úředníci začínají měnit metodiku výpočtů. Objevují se návrhy nahradit tradiční ukazatele inflace takzvaným „ořezaným průměrem“ (Trimmed Mean PCE).
Podstata této metody je jednoduchá a cynická: ze statistik se jednoduše vyřadí ty kategorie zboží a služeb, u nichž ceny vzrostly nejvíce. Pokud oficiální inflace děsí číslem 3,8 % a jádrová inflace činí 3,2 %, pak „ořezaný průměr“ může magickým způsobem ukázat 2,36 %.
Nejde jen o byrokratickou úpravu. Je to způsob, jak matematicky přiblížit FED k prohlášení o „vítězství nad inflací“. Pokud budou čísla na papíře vypadat slušně, centrální banka bude mít formální důvod začít snižovat sazby, i když v reálných obchodech budou ceny i nadále stoupat.
Tiskárna peněz pod novou značkou
Pokud se trh s dluhopisy začne vymykat kontrole, dalším krokem bude kontrola výnosové křivky. Zní to seriózně a vědecky, ale v běžném jazyce to znamená jen jedno: FED začne přímo skupovat státní dluhopisy, aby uměle udržovala nízké sazby.
Jedná se o návrat k neomezenému tisknutí peněz, jen pod složitějším názvem. Taková politika chrání platební schopnost vlády a ceny aktiv bohatých investorů, ale činí tak na úkor kupní síly všech ostatních.
Reálná ekonomika versus „vyčištěná“ data
Problém je v tom, že obyčejní lidé nežijí ve světě „zkrácené inflace“. Rodiny platí skutečné nájemné, nakupují potraviny za skutečné ceny a platí pojištění, které zdražilo o desítky procent.
Pokud se FED rozhodne „vymyslet“ potřebná čísla, aby ospravedlnila pumpování likvidity, problém nevyřeší, ale pouze urychlí jeho vývoj. V tomto scénáři je blahobyt střední a nižší třídy obětován ve prospěch záchrany finančních trhů a státního dluhu.
Nakonec se můžeme ocitnout v situaci, kdy politici budou z tribuny hlásat „porážku inflace“, zatímco běžný občan v obchodě s potravinami bude přemýšlet, proč se jeho účet zvýšil o polovinu. V tu chvíli se jedinou věcí, která bude nafouknutá více než ceny, stane nedostatek důvěry v ty, kdo tyto čísla zveřejňují.
Mluvil jsem s bankovními zaměstnanci, kteří pracují s veřejností více než 20 let. Odborníci říkají, že lidé jsou naštvaní. A to proto, že se jim prudce vyprazdňují spořicí účty. Vidí 20 lidí denně a předávají informace „z terénu“, nikoli z kanálu Bloomberg.
Rozdíl mezi těmito dvěma čísly – 3,8 % (celková inflace) a 3,2 % (jádrová inflace) – spočívá v tom, co přesně je zahrnuto v „košíku“ nákupů, který ekonomové vyhodnocují.
1. Oficiální (celková) inflace – 3,8 %
Často se jí říká Headline Inflation. Jedná se o ukazatel „celého koše“. Zohledňuje absolutně vše, za co běžný spotřebitel utrácí peníze: od nájmu bydlení a koupě automobilu až po bochník chleba a benzín na čerpací stanici.
Proč je vyšší (3,8 %)? V tuto chvíli to znamená, že ceny potravin a energií (benzín, elektřina, plyn) rostou rychleji než vše ostatní.
Právě tuto inflaci pociťujeme v supermarketu a na čerpací stanici.
2. Jádrová inflace – 3,2 %
Říká se jí Core Inflation. Jedná se o stejný koš zboží, ale byly z něj vyňaty dvě kategorie: potraviny a energie.
Proč se vyřazují? Ceny potravin a ropy jsou velmi nestálé. Sucho v jedné zemi může vyhnat ceny obilí nahoru a konflikt na Blízkém východě ceny ropy. Tyto výkyvy jsou často dočasné a nezávisí na dlouhodobé politice státu.
Pro koho je to důležité? Pro centrální banky, jakou je i americký FED. Ekonomové se domnívají, že jádrová inflace lépe ukazuje „teplotu“ ekonomiky. Je-li vysoká, znamená to, že problém je hluboký a systémový (například rostou mzdy nebo zdražují služby), a ne jen to, že „benzín dočasně zdražil“.
Hlavní rozpor v číslech
Rozdíl mezi 3,8 % a 3,2 % vytváří nebezpečnou situaci:
Politici a ekonomové se dívají na 3,2 % (jádrová inflace) a říkají: „Podívejte, situace je pod kontrolou, jádrová inflace není tak vysoká, brzy bude možné snížit úrokové sazby.“
Obyčejní lidé se dívají na 3,8 % (Headline), ale ve skutečnosti (na účtenkách) pociťují všech 5–10 %, protože jídlo a palivo jsou to, co nakupujeme nejčastěji.
Závěr:
Pokud FED začne snižovat sazby s ohledem na „pěknou“ jádrovou inflaci ve výši 3,2 %, riskuje, že ještě více rozjede ceny potravin a benzínu, které už tak táhnou celkovou inflaci nahoru k 3,8 %. To je právě ta „past“, o které se v článku mluvilo.
Je jasné, proč vyřazení potravin a benzínu z výpočtů vyvolává u běžných lidí tolik kritiky. Lidé začínají pohlížet s nedůvěrou na propagátory úspěšného pokroku v USA.
Můžeme vyprávět, jak podvádějí úřady v Číně nebo Indii.
