Odmítne Česká republika ropu z Ruské federace?!
Boris Marcinkievič 18. 01. 2025
„Rusko nás už nebude moci vydírat“ – „Česká republika odmítne ruskou ropu v roce 2025“, řekl český premiér. Bluf nebo realita? Chápeme spletitost evropského trhu s ropou a roli Polska, Ukrajiny a společnosti Orlen. Seznamte se s ropovodem Družba a jeho alternativami. Odkud bude Česká republika v roce 2025 získávat ropu: Kazachstán, Irák nebo jiné země? Probíráme sankce proti Rusku, pozici Maďarska a dodávky ropy z Iráku – s předním ruským energetickým expertem Borisem Marcinievičem na odborném serveru Geoenergetika.info.
Český premiér Fiala tedy prohlásil, že končící modernizace ropovodu TAL umožní Česku odmítnout ruskou ropu a Rusko je „pak nebude moci vydírat“. Co říkáte takovým chrabrým řečem a co s tím má společného Polsko?
Vezměme to popořádku. Ministerský předseda, který prohlašuje že nebude muset nakupovat ruskou ropu ji vlastně ani nikdy nenakupoval. České rafinerie, které ropu nakupovaly, už dost dávno přešly do vlastnictví společnosti Unipetrol, kterou následně koupila polská státní společnost ORLEN. To jeho prohlášení souviselo se završením rozšíření kapacity systému magistrálních ropovodů TAL (TransAlpinPipeline), který byl vybudován už dost dávno a vede z přístavu Terst do Německa a má celkem cca 700km. Jeho česká část zvaná IKL vede z německého Ingolstadtu do Litvínova a Kralup a v sovětských dobách pracoval se směsí dvou značek ropy – Kazašské (tehdy zvané Urals, nyní KEBCO), která má nižší obsah síry a je naprosto nepodobná ruské ropě Urals. Kralupy dostávají 3,3mil.tun azerbajdžánské AzeriLight a kazašské KEBCO. Kapacitnější Litvínov s 58 mil.tun zpracovával prakticky výhradně Urals, ačkoli v roce 2023 přišla zpráva polského majitele, že byly provedeny pokusy o přechodu na saudskoarabskou a norskou ropu. Zjistili ale, že úplný přechod zajme více než rok a bude velmi drahý, údajně přes miliardu dolarů. Nové informace zatím nemám.
Pokud jde o magistrální ropovod TAL, měly být práce zakončeny loni v létě, což se nestihlo (to není u velkých staveb nic mimořádného). Pokud jde o český úsek IKL s kapacitou 11 mil.tun, tam je vše v pořádku. Kdy se podaří kapacity připojit, je otázka pro majitele rafinerií. Pokud jde o prohlášení premiéra znamenité republiky české, potrubí zainvestovaly stavěly společnými silami Itálie, Německo a Česko. Byl to úspěšný projekt, jakkoli měl půlroční zpoždění, takže potrubí je a lze ho používat. Připomínám, že smlouvy, podle nichž dostává ropu Litvínov, v podmínkách embarga ruské ropy platícího do prosince 2022, jsou potrubní dodávky této ropy vyloučeny.
Jde o jižní větev magistrálního ropovodu Družba na trase Rusko-Bělorusko-Ukrajina-Slovensko-Česko-Maďarsko, je výjimka bez omezení, kterou si prosadilo Maďarsko (jinak by nebyl jeho podpis pod příslušným balíkem sankcí). Maďarsko si tu výjimku nevyjednalo z lásky k Rusku, ale protože nemá jinou možnost, nemaje přístup k námořnímu přístavu. Chorvatsko při stavbě svého ropovodu nepočítalo s tím, že bude nutné protlačovat ropu i do sousední země, takže Maďarsko muselo najít nějaký přečerpávací námořní přístav a financovat rozšíření stávající kapacity, což by si vyžádalo nějakých 0,5 miliardy eur. Maďarský zamini Peter Sijartó prohlásil, že: „EU musí Maďarsku nabídnout nějaké přijatelné řešení – aby země podpořila embargo ruské ropy“ a dodal, že: „EK vytvořila problémy svým návrhem, a proto Maďarsko oprávněn očekává, že… EU navrhne řešení: – profinancovat investici a kompenzovat výsledný růst cen. Celá záležitost si vyžádá modernizaci energetické infrastruktury Maďarska s náklady 15-18 miliard eur“.
Slovensko a Česko se těchto debat neúčastnily, nicméně na maďarského sporu vydělají, protože jižní větev jde přes jejich území a ony mohou tak čerpat levnější ropu, než jaká jde z jihu Evropy. Pokud se na to podíváme seriózně, tak jediná slovenská rafinerie patří maďarské státní ropné společnosti MOL a zmíněné dvě české Polákům. Tak vypadá ekonomický zeměpis EU – není důležité jaká země, nýbrž kdo u vás ropu zpracovává. Pokud ji zpracovává společnost zahraniční, tak se můžete prsit jakkoli, že umíte stavět potrubí a že nebudete nakupovat u Rusů, ale jakou ropu oni budou zpracovávat, jejich věcí – zpracovatele.
Podle poslední informace by měla od června 2025 přicházet ropa z Iráku a Guayany – tak to aspoň řekl zástupce české vlády Bartuška. Takže záměr nakupovat ropu od Norska a Saudské Arábie nejspíš nedopadl. Jak to ve skutečnosti dopadne tedy zatím jasné není. Navíc je otázka, jakou ropu budou brát z Iráku, protože ruské ropné společnosti těží v Iráku už řadu let. Jak jsem zmínil, výjimka na odběr ropy z jižní větve ropovodu Družba není časově omezena, takže tady mají Poláci zatím volné ruce a podle cenových a jiných podmínek mohou voli, zda a kolik budou brát ropy ruské, irácké či guayanské. Nic špatného na tom nevidím, jde o normální diverzifikaci dodavatelů. Na jedné straně slyšíme družné písně politiků z vysokých tribun, co umějí a jací jsou frajeři, a na druhé straně majitelé rafinerií, kteří si dokáží spočítat, co je pro ně výhodnější…
Preklad: St. Hroch, 19. 1. 2025
