
Proč USA tlačí svět k velké válce?
Prof. Dmitrij Jevstafjev 24. 4. 2026
Z rozhovoru prof.Jevstafjeva se šéfem federální ruské tv a rádiostanice „Soloviev-Live“ Vladimírem Solovjevem o vývoji kolem konfliktu s Íránem …
Musím začít z komentáře… – nějak se se dohadovali o tom, o co vlastně Trumpovi v Perském zálivu jde. No, a – zatím úplně nesouhlasím – ale docházím k oprávněnosti Vaší Myšlenky, že ho uspokojí i pustina. Když se podívám na to, co dělá, je jasné, že on sám tam vlézt nechce a je jasné, že celá strategická myšlenka spočívá v donucení „Zálivníků“ – tedy monarchií Perského zálivu – k válce s Íránem. To že oni se vzájemně už tisíc let nemilují, je zřejmé, stejně jako jak a za které nitky tam tahat. Jenže dosud za ně tahali Angličané. Podaří-li se to tak i Američanům, je otázka.
Z druhé strany ale: – čím takový konflikt zálivníkům skončí? Všimněte si, jak se stranou vytratil tiše Izrael:- „víte, my jsme měli problém s Hizballáhem , problémek je také s Libanonem – jo, jo. Ale Írán, to je taky problém… – ale to je teď všecko vaše. Když se na to podíváte, tak si sice řeknete, že tam v tom Izraeli jsou v Netanjahuově okolí všichni blbí, je možné, ale že vlézt podruhé do války s Íránem smysl nemá, to pochopili. Takže bude třeba zorganizovat takovou velkou, už středovýchodní, válku.
A co se nelíbí Trumpovi? Jemu to vše vyhovuje, protože výsledkem bude pustina, bude zničena podstatná část exportní ropné a plynové infrastruktury, přičemž íránské o něco větší než u zálivníků, ale rovněž velmi citelná. Nejspíš do toho všeho vlezou Evropané (kteří tam už skoro vlezli). Námořní skupina se připravuje, nevím, jak daleko to vše zajde, ale k té „Velké armádě“ britsko-francouzské už přišívají Meloni s její Itálií, což je technicky vysvětlitelné, protože ta má minolovky, mají prostředky k posílení PVO nad mořem. A důležitá bude i hra na ambice Evropanů ve smyslu: – „co pořád máte s tím Libanonem, co ten vám může dát? (I když jim může poskytnou dost). Trump si tady v Zálivu neumí poradit – tady máte šanci!… Vezměte si na starost odblokování Hormůzského průlivu – to bude věc“!
Já si myslím, že v určitém momentě, s přihlédnutím k ambicím jisté části evropských politikářů, se to může podařit. Je tam jen jedna nepříjemná okolnost – může jim přiletět odpověď, protože se tam střílí… No, Amerika je daleko, ale po Evropě mohou vypálit řádně, a zvláště pokud nevypálí jednou raketou, ale dvakrát… Ale, jsou to přece Evropané… – podívejte se, jak došli k hranici velké války v Evropě, jak jim řekl v RB OSN vedoucí ruské delegace. Jeho slova k nim: – „Vy chystáte velkou evropskou válku!“ – to jsou slova nikoli diplomacie, ale už státu Rusko – a to je už vysoká úroveň politické konstatace. Oni došli k samé hranici války s námi s naprostou jistotou, že jim nepřiletí! Když stěhují „ukrajinský“ obranný průmysl k sobě a prakticky jim poskytují výrobní kapacity, technologie a finance. Proč by tedy na Středním Východě měli postupovat jinak?
Evropský politik, a zvláště generace, kterou sledujeme, bude k naší velké lítosti přijímat důležitá rozhodnutí většinově – právě tento druh politika na celoevropské i státní úrovni. Evropa se nachází v geoekonomické slepé uličce, ale já se ptám, kde je psáno, že těmto elitám, které asi nebude možné docela nazvat kontrelitami, nepřijdou na směnu v příští generaci evropské politiky, nebudou původem z Blízkého Východu…? Protože to, co se děje, ukazuje, že tu žádný nový model chování není. A v této situaci hemžení ve slepé uličce klidně mohou postrčit Evropany, aby se zamíchali do řešení konfliktu kolem Perského zálivu. Jim se klidně může zdát, že Irán dostatečně zeslábl na to, aby souhlasil s nějakými demonstracemi síly… A tomu, že jim přiletí, oni nevěří – dokud se tak nestane. Pokud ale dojde k formování Velké pustiny, řekněme od Ammánu (Jordánsko) k Bandarabásu – vrátí to situaci do počátečního stavu, tedy do 20.let minulého století, kdy byla hlavním vektorem dekolonizace, nacionalizace ropy. Poté, co tam bude pustina, přijdou zase kolonizátoři a vektor se obrátí. Jak dlouhý ten vektor bude… – bude dlouhý. Vezměte si, že 100 – 120 let šlo lidstvo po technologickém kruhu, aby došlo do slepé uličky. Technologie máme nové a o AI ani nevíme, nakolik ta technologie mění rozhodovací systém… Ale civilizačně jsou to stále stejné otázky – kdo je člověk…
Vezměme si dnes takovou figuru, některými vysmívaného Petera Tilla… Začalo to ale staříkem s nacistickými kořeny Klausem Schwabem a neurofikací člověka. Pak se objevil pan Harrari a smát se přestali, pak se objevily technologie 4.průmyslové revoluce a začalo být poněkud hrozně. No, a pak přišli ti mládenci kolem Tilla s tím, že všechno je úplně jinak… – nové učení!
Oni se ovšem dopustili obrovské chyby tím, že vylezli příliš brzy, takže je logicky moc musí připlácnout. Této chyby se pravidelně lidé, hrající si na Moc dopouštějí – nejspíš v nich otupují pocit strachu narkotika.
Fenomenální ale je amorálnost, prohlášená v jejich dokumentu. Oni přece jen měli někde mezi sebou a Hararim nechat rozpustit otázky morálky, lidskosti… Člověk je sice přece jen primát, který je čímsi víc díky sociálnu, religioznosti. To měli v čase rozpustit, zatímco oni se rozhodli tuto etapu přeskočit do období amorálnosti bez hodnot a všeho podobného, do korporátní efektivnosti a pravidel.
Takže zůstala jen efektivita. A to je, samozřejmě krizí toho, co jsme nazývali kapitalizmem, což nejspíš už v klasickém chápání toho slova kapitalizmus nebyl, stejně jako tržní ekonomika nebyla už dobrých 50 let v čisté podobě tržní ekonomikou konkurence nabídky a poptávky.
Slovo ale bylo už vysloveno, a jim sloužící „elity“, stojící v čele zatím ne zcela degradujících států, je musí „přimáčknout k nehtu“. A to bude, mimochodem, znamení toho, s kým budeme mít co do činění. Najdou se regionální elity, které řeknou: – „Moment! Kam nás to tlačíte?“ – což je logické, protože oni spěchali. To je ale logická cesta oné vykořeněné sociální příslušnosti kapitalizmu – nebo postimperializmu – chcete-li.
Neštěstí je v tom, že… – včera bylo výročí narození V.I.Lenina, a on tam má někde takovou větu, že: – „Tenká vrstva sovětskosti opadává z nepočetné vrstvy pracujících…“. Použito k tématu to zní dnes asi takto:– „Tenká vrstva neokolonializmu spadla z klasického zvěrského imperializmu počátku 20.století – během 20 let“. Před 20 lety přece u nás mnozí seriózně psali, že neokolonializmus nebyl zase tak úplně špatný, protože přinesl to, či ono (vzdělání, kanalizaci, atd). A teď vidíme, že žádný neokolonialzmus není. Je kolonializmus popsaný v knížkách. Pokud nevěříte, přečtěte si znamenitého britského Chamberleina – tam to všecko je. On se, mimochodem, moc chtěl stát člověkem německým – a fakticky se jím stal. Byl zaníceným fandou Kaisera, přátelil se s ním – předchůdce Hitlerův…
Zdroj:
https://www.youtube.com/watch?v=vuGDCVnfZmQ







