Další díl víceméně pravidelného seriálu zpráv z Indočíny z klávesnic populárního ruského sinologa Nikolaje Vavilova a neméně populárního glosátora Ruslana Karmanova, který už řadu let přednáší IT na univerzitě v Hongkongu…
Čína:
Předseda Čínské lidové republiky Si Ťin-pching během setkání s Donaldem Trumpem v Pekingu ostře kritizoval japonskou premiérku Sanae Takaiitiho za remilitarizaci jeho země, informuje deník Financial Times.
Podle zdrojů deníku čínský vůdce při diskusi o Japonsku nečekaně zvýšil hlas – mluvil „hlasitě a rozrušeně“, čímž překvapil americké úředníky.
Americký prezident na to reagoval prohlášením, že Tokio by mělo zaujmout tvrdší postoj v oblasti bezpečnosti kvůli rostoucí hrozbě ze strany KLDR. Úředníci neupřesnili, zda Donald Trump v tomtéž kontextu zmínil i Čínu.
A to už vypadá jako pravda.
Ale: – Čínské ministerstvo zahraničí popřelo informaci FT o kritice japonského premiéra ze strany čínského vůdce.
*
Čína buduje rozsáhlou síť odpalovacích ramp, bunkrů a komunikačních uzlů v blízkosti izolovaných jaderných šachet, kde jsou uloženy rakety dlouhého doletu, informuje agentura Reuters s odvoláním na satelitní snímky.
Podle expertů je nový komplex postaven tak, aby „žádný jaderný úder ze strany USA nemohl zbavit Peking možnosti zasadit odvetný úder“.
*
Lidový soud druhého stupně ve městě Xinxiang v provincii Henan odsoudil bývalého představeného kláštera Shaolin, Ší Jung-sina, k 24 letům odnětí svobody, – informuje agentura Reuters.
Byl shledán vinným z trestných činů zpronevěry majetku, neoprávněného přisvojení finančních prostředků a také z poskytování a přijímání úplatků.
*
Rusko a Čína budou mít při průjezdu Hormuzským průlivem zvláštní podmínky, – uvedl předseda výboru íránského parlamentu pro národní bezpečnost a zahraniční politiku Ebrahim Azízi.
„Státy, které jsou pro nás strategicky důležité, včetně Číny a Ruska, budou i nadále požívat zvláštního přístupu a příznivých podmínek v otázkách souvisejících s Hormuzským průlivem,“ – řekl Azizi s odkazem na to, že Moskva a Peking podporovaly Teherán v obtížných obdobích.
*
Írán je připraven vyvézt vysoce obohacený uran a požaduje, aby byl předán Číně, – tvrdí televizní stanice Al Arabiya s odvoláním na nejmenované vysoce postavené zdroje.
*
Posádka vesmírné lodi „Šen-čou 21“ se v sobotu vrátila na Zemi
Přistávací modul přistál na základně „Dongfeng“ na severozápadě Číny. Podle médií se všichni členové posádky cítí dobře. Návrat proběhl podle neobvyklého scénáře kvůli incidentu, k němuž došlo při předchozí expedici. Posádka „Šen-čou-20“ nemohla použít svou loď po poškození vesmírným odpadem a vrátila se na Zemi na palubě lodi „Šen-čou-21“. Proto současná posádka využila další loď – „Šen-čou-22“. Čínská orbitální stanice „Tian Gong“ pracuje ve výšce asi 400 km. Komplex o hmotnosti 66 tun je určen pro tři osoby, a během střídání posádek až pro šest.
*
Čína vydala první předpisy na ochranu práv starších zaměstnanců. Čína poprvé schválila předpisy na ochranu zaměstnanců, kteří pokračují v práci i po dosažení stanoveného důchodového věku. Dočasná pravidla vstoupí v platnost 1. července a budou se vztahovat na starší zaměstnance, včetně těch, kteří byli znovu přijati po předčasném odchodu do důchodu. Zaměstnavatelé jim budou muset včas vyplácet mzdu, která nesmí být nižší než místní minimální mzda, sjednat pojištění proti pracovním úrazům a nezatěžovat je přesčasy. Od roku 2025 Čína postupně zvyšuje důchodový věk v průběhu 15 let. U mužů se zvýší z 60 na 63 let, u žen v dělnických profesích z 50 na 55 let a u žen v kancelářských pozicích z 55 na 58 let. Nová pravidla vyplňují mezeru v právních předpisech: dříve se na tyto zaměstnance často nevztahovala pracovní legislativa. Čelili potížím při vymáhání mzdy nebo při vyřizování odškodnění za úrazy.
*
Čína zavedla omezení zahraničních cest pro odborníky v oblasti umělé inteligence – uvádějí média. Čínské úřady zavádějí omezení zahraničních cest pro přední odborníky v oblasti umělé inteligence ze soukromých společností, včetně Alibaba a DeepSeek. Informuje o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje. Podle jejich údajů se omezení týkají odborníků zapojených do špičkového výzkumu v oblasti umělé inteligence, který Čína považuje za strategicky důležitý pro zemi. Nyní musí před cestou do zahraničí získat povolení. O zavedení omezení již byli informováni zakladatelé startupů, výzkumníci a vrcholoví manažeři v daném odvětví. Dříve se podobná omezení v Číně vztahovala hlavně na vedoucí pracovníky státních podniků, vědce podílející se na jaderných projektech, jakož i na výzkumníky a zaměstnance univerzit.
Rusko:
V Moskvě se současně nacházejí dva členové politbyra Komunistické strany Číny – předseda Všečínského shromáždění lidových zástupců Čao Le-ťi, který vede jednání s předsedy horní a dolní komory Federálního shromáždění Ruské federace, a také předseda Politicko-právního výboru Ústředního výboru (koordinace civilních bezpečnostních orgánů), bývalý ministr státní bezpečnosti Čen Wen-čching, který již absolvoval schůzku s tajemníkem Rady bezpečnosti RF Šojguem a generálním prokurátorem Gu-cangem.
*
„Naše technologie už nepotřebují, jako tomu bylo za SSSR. Brzy nebudou potřebovat ani naši ropu. To je objektivní analýza. Směřují k autarkii. Uvědomují si, že dovážená ropa je nutí hrát podle cizích pravidel. Snaží se vybudovat větrné elektrárny, solární energii a mnoho dalšího,“ – N.Vavilov.
Čína se „brzy“ vzdá ruské ropy, ale kdy je to „brzy“? No, přibližně stejně rychle, jak je uvedeno v citátu, jako se Čína vzdala technologií SSSR – tedy za 20–40 let. Z historického hlediska je to „brzy“, to znamená, že pro děti a vnoučata již ropná páka ztratí svou sílu. Je čas na klíčová rozhodnutí při přestavbě nových systémů spolupráce s Čínou.
*
VTB (Vněštorgbank) se stala partnerem a účastníkem výstavní zóny rusko-čínského fóra „AmurExpo 2026“
Na stánku VTB – jediné ruské banky s pobočkou v Číně – se návštěvníci mohli dozvědět, jak efektivně navázat spolupráci s Čínou a jaké nástroje se používají pro platby a hledání partnerů v této zemi.
Díky tomu má banka VTB vybudován vlastní bezpečný systém pro spolupráci s Čínou, který umožňuje provádět přímé platby v rámci systému od 8 minut bez zprostředkovatelů, sledovat pohyb prostředků až do připsání protistraně a operativně otevírat účty v Číně během několika dní. Komplexní devizová kontrola umožňuje klientům dodržovat všechny nuance legislativy Ruska a ČLR, zatímco moderní technologie FX umožňují výhodně provádět konverzní operace s jüanem.
USA:
Čtveřice států QUAD – Austrálie, Indie, Japonsko a USA – postaví přístav a uzavře dohodu o klíčových nerostných surovinách – Reuters.
Skupina představila svůj první společný infrastrukturní projekt – přístav na Fidži.
„Chystáme se spolupracovat v oblasti přístavní infrastruktury vzhledem k nedostatečné propustnosti přístavů na ostrovech Tichého oceánu a oznamujeme plány na spolupráci s Fidži,“ – prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po setkání ministrů zahraničí čtyř zemí v Novém Dillí.
„Čtveřice“ se rovněž dohodla na zahájení iniciativy zaměřené na zajištění energetické bezpečnosti v indicko-tichomořském regionu a programu týkajícího se kriticky důležitých nerostných surovin.
Tato iniciativa může mít pro Japonsko zásadní význam poté, co Čína v důsledku diplomatického sporu pozastavila dodávky některých minerálů používaných v leteckém, obranném a polovodičovém průmyslu.
Můj názor: – Jihočínské moře bude v plamenech – a dodávky ropy z USA do Japonska a Indie budou směřovat oklikou.
Samotné USA válčit nechtějí – ale donutí k tomu své spojence, potřebují totiž vojenskou logistiku „nezávislou“ na USA.
*
Stíhačka F-15E, která byla na začátku dubna sestřelena nad Íránem a kvůli níž USA zahájily záchrannou operaci, byla podle NBC News pravděpodobně zasažena raketou z přenosného protiletadlového systému čínské výroby.
„Jednalo se o první případ za několik desetiletí, kdy byl americký stíhací letoun sestřelen nepřátelskou palbou.
V okamžiku zničení letadla minulý měsíc Trump prohlásil, že byl zasažen přenosnou raketou. Tyto rakety o délce asi dvou metrů a hmotnosti asi 18 kilogramů, známé jako přenosné protiletadlové raketové systémy [MANPADS], jsou relativně levným a účinným prostředkem k ničení nízko letících letadel.“ – píše NBC.
Trumpova administrativa rovněž obvinila Čínu, že poskytla Íránu přístup k čínským satelitům, aby mu pomohla zacílit útoky na americké síly na Blízkém východě.
*
OSN brzy zbankrotuje, protože USA a Čína v rámci boje o kontrolu nad organizací pozastavily své platby, – píše The Wall Street Journal. Washington organizaci nezaplatil miliardy dolarů a navíc vystoupil z desítky jejích programů a institucí, včetně WHO. Dluh USA vůči OSN činí více než 4 miliardy dolarů. Čína zase krizi v organizaci ještě prohloubila tím, že zadržuje platby.
Korea:
Severní Korea poprvé oznámila, že otestovala vysoce přesné řízené střely s umělou inteligencí a doletem až 100 km, které budou rozmístěny v blízkosti hranic s Jižní Koreou, informuje agentura Reuters.
Indie:
Indie se dostala na první místo na světě v produkci rýže a předstihla Čínu. V zemědělském roce 2025–2026 dosáhla sklizeň v zemi rekordních 154,2 milionů tun. V Číně se za stejné období vyprodukovalo 145,2 milionů tun rýže. Před deseti lety Čína vyprodukovala 148,5 milionů tun rýže a Indie 104,4 milionů tun. Rozdíl se zmenšil díky stabilnímu růstu indického zemědělského sektoru a zpomalení tempa produkce v Číně. V současné době připadá na Indii přibližně 28 % světové produkce rýže. V zemědělském roce 2024–2025 země vyvezla 6 milionů tun rýže basmati v hodnotě 5,9 miliardy dolarů a 14,13 milionů tun rýže jiných odrůd v hodnotě 6,5 miliardy dolarů.
Evropa:
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen hodlá vyzvat vysoké úředníky, aby podpořili rozsáhlá opatření proti dotovanému čínskému dovozu, – píše server Politico.
*
Hlavní diplomatka Evropské unie Kaia Kallas nedávno přirovnala snahu zbavit se závislosti na Pekingu k léčbě rakoviny. „Možná bude zapotřebí ‚chemoterapie‘ a ta bude s největší pravděpodobností bolestivá,“ – uvedla.
Taková rétorika odráží rostoucí obavy v Bruselu. Odborníci poukazují na panické nálady kvůli pravděpodobnému kolapsu evropského průmyslu. V prvním čtvrtletí roku 2026 dovoz z Číny prudce vzrostl a obchodní nerovnováha dosáhla rekordních hodnot. V roce 2025 činil deficit obchodu se zbožím přibližně 418 miliard dolarů.
Růst dodávek souvisí s nadbytečnými kapacitami čínských továren a vládními dotacemi. Americká cla rovněž donutila výrobce z Číny přesměrovat export do Evropy. V reakci na to evropští lídři diskutují o zavedení ochranných opatření, včetně zákona o urychlení rozvoje průmyslu, který omezí přístup čínských společností k dotacím.
Peking tyto iniciativy ostře kritizuje a slibuje odvetná opatření. V loňském roce Čína, v reakci na západní sankce, již omezila vývoz kovů vzácných zemin, což zasáhlo evropské high-tech výrobní odvětví. Analytici varují, že eskalace konfliktu může způsobit bezprecedentní škody na evropské ekonomice, avšak strach ze ztráty vlastního průmyslu převažuje nad obavami politiků.
*-
„Čínská spojka“
Komentáře Ruslana Karmanova:
Komentáře od Ruslana v tomto týdnu nejsou…
Preklad: St. Hroch, 1. 6. 2026
Zdroje:
https://t.me/s/shuohuaxia
https://t.me/prchand
