Zajímavé zamyšlení nad bitvou o Kyjev, která proběhla hned na začátku války na Ukrajině 24. února 2022 a v následujících dnech. Na začátku června pak John Spencer, který studuje téma bojů v městských oblastech, provedl terénní výzkum v oblasti Kyjeva, kde se odehrály klíčové fáze neúspěšné bitvy o Kyjev – v oblasti Bucha, Irpienia, Brovary, stejně jako v ukrajinském hlavním městě. Spencer mimo jiné přednáší na Modern War Institute na americké vojenské akademii ve West Pointu a je předním odborníkem na městský boj. Moderuje také podcast Urban Warfare Project.
Boj je o čase
„Rusové plánovali provést rychlou operaci poblíž Kyjeva, která měla proniknout do ukrajinského hlavního města a zmocnit se vládních budov,“ řekl Spencer. Tento scénář nebyl nemožný, ale selhal, díky rychlé adaptaci a účinné obraně ukrajinských sil, ale také díky chybám Rusů. „V době začátku invaze neměli Ukrajinci připravené žádné obranné pozice nebo opevnění u Kyjeva. To na jedné straně hrálo proti nim, ale také jim pomohlo. Když nejsou žádné obranné pozice, soupeř nemá na co útočit,“ pokračuje Spencer. Dále vysvětluje, že ukrajinské síly využily první dny k organizaci obrany a účinně potlačily postup Rusů.
„Dvě důležité věci, které Ukrajinci udělali, jsou stržení mostů a kontrola zaplavením oblasti deregulací řek, což Rusy zpomalilo. Někdy je boj o čase,“ tvrdí Spencer. „Ukrajinci pak využili získaný čas k tomu, aby do hlavního města přivezli posily. Kdyby Kyjev padl v prvních dvou dnech, na těchto dodatečných silách by už nezáleželo,“ dodal.
Důležitou roli hrála teritoriální obrana a civilisté, kteří pomáhali armádě
„Pro takovou válku, totální válku, je zapotřebí nejen motivace, ale také zbraně. Ukrajinská teritoriální obrana zbraně dostala a armáda umožnila civilistům vzájemně spolupracovat. Jako voják mohu říci, že na to musíte být připraveni, protože to není snadná situace,“ vysvětluje Spencer. „Chybou Rusů bylo rozptýlit své síly, pokusit se zaútočit na několik důležitých měst současně. Nezapojili tak dostatek sil, aby dosáhli hlavního cíle, kterým bylo získat kontrolu nad Kyjevem,“ pokračuje Spencer.
Jednou z nejpozoruhodnějších ruských operací bylo přistání na letišti v Hostomelu u Kyjeva v první den invaze 24. února. „Přistání v Hostomelu byla řádně provedená operace, ale neměla správné pokračování. To byl kritický prvek celého plánu na okupaci Kyjeva. Plánem totiž bylo obsadit a udržet letiště a přijmout letadla s posilami,“ říká Spencer. „Ukrajinci u Hostomelu nejen ruský výsadek zničili, ale především zasáhli přistávací dráhu dělostřelectvem, které pohřbilo původní plány Rusů. Pro agresora to znamenalo ztrátu cenných 10 hodin výhody, která mohla být klíčová,“ říká bývalý vojenský důstojník.
Foto: Zničená ruská technika u letiště Hostomel v oblasti Kyjeva, 2. dubna 2022 | Shutterstock
Jaký byl scénář Rusů?
„Na letiště přilétá dopravní letoun Il-76 s vybavením – klasický letecký most. Pak tyto síly vstoupí do města a dostanou se do vládních budov. Věší vlajku, což je závěr. Ne fyzicky, ale psychologicky a politicky je totiž válka již prohraná,“ vysvětluje Spencer.
„Co by se pak stalo se Zelenským? Mohl by utéct nebo být zabit, ale už by na tom nezáleželo. Protože kdyby ruský gubernátor seděl ve vládní budově pod ruskou vlajkou, mnoho lidí by si myslelo, že již nemá smysl bojovat. Ano, ve městě by byl odpor, těžké boje, ale pro morálku bránící strany by to byla nevratná rána. Proto je tak důležité, aby Zelenský zůstal v Kyjevě,“ vysvětluje expert.
„Pokud by se Kyjev ocitl bez Zelenského a jeho vlády, byly by tím narušeny plány na vojenskou zahraniční pomoc, protože komu by vlastně měly ostatní země pomáhat, kdyby neexistovala žádná vláda, povstalcům?“ dodává.
Podle něj měli Ukrajinci velké štěstí. Na jedné straně neměli posílené pozice, avšak podařilo se jim rychle vybudovat efektivní obranu. Kromě toho hrálo v jejich prospěch i to, že Rusové dělali chyby, což bylo způsobeno nepochopením terénu, formací, motivací, ale také např. absencí rozhodování na nižších úrovních.
„Ukrajinci se rychle přizpůsobili, měli také velmi dobré zpravodajské informace, a to průběžně. Na ruské straně tomu tak nebylo. Ruská hierarchická velitelská struktura pak zabraňuje rychlé adaptaci, rozhodování na úrovni malých jednotek, které tak byly ztraceny, což bylo ostatně několikrát slyšet v zachycené komunikaci,“ říká Spencer.
Stažení Rusů z Kyjeva
„Během bitvy o Kyjev však Rusové provedli velmi úspěšnou operaci, kterou byl vlastní ústup. „Jednalo se o stažení jako z učebnice. Pod rouškou masivní dělostřelecké palby. Ukrajinci si mysleli, že Rusové útočí, avšak ti naopak stahovali své jednotky. Rusové sice nebyli dobře vycvičeni k dobytí velkého města, ale byli dobře připraveni na ústup,“ uzavírá analytik.
V první den ruské invaze zaútočily agresorovy síly severně a severovýchodně od Kyjeva a vstoupily do země z území Běloruska. Až do konce března pak pokračovaly boje v regionu. Ruští vojáci obsadili část oblasti, ostřelovali ukrajinská města, spáchali válečné zločiny proti civilistům. Na začátku dubna pak ruské síly Kyjevskou oblast opustily a později také Černihivskou oblast. Oficiálně to Kreml prezentoval jako „gesto dobré vůle“.
Zdroj: usma.edu, forces.net, twitter
