Minulý týden navštívil Čínu na třídenní návštěvu americký ministr zahraničí Antony Blinken. 24. dubna dorazil do Šanghaje (kde se stýkal s místními stranickými vůdci a americkými expaty) a poté odjel do hlavního města na jednání se svým čínským protějškem Wang Yi a také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem.
V důsledku toho strany „dosáhly konsensu v pěti bodech“, jak říkají na čínském ministerstvu zahraničí. Patří mezi ně závazek usilovně pracovat na zlepšení vztahů, pokračovat v komunikaci, vést diskuse a dialogy o různých otázkách, rozšířit kulturní výměny a posílit vazby mezi zvláštními vyslanci obou zemí.
Přeloženo z diplomatiky: Washington a Peking se na ničem vážném nedohodly. A nemohli. A za prvé proto, že Spojené státy nemají náladu vyjednávat s Čínou.
„Klíčovým problémem čínsko-amerických vztahů je to, že USA mají stále mylnou představu o Číně. Považují ho za soupeře a nepřítele, nikoli za partnera,“ píše čínský The Global Times.
Čína ale nabídla jinou cestu. „Navrhl jsem, aby vzájemný respekt, mírové soužití a vzájemně výhodná spolupráce byly tři zastřešující principy. Jsou to jak ponaučení z minulosti, tak návod pro budoucnost,“ řekl Si Ťin-pching . Vysvětlil, že jinak by nic nefungovalo. Spojené státy a Čína „mohou plynule postupovat správným směrem, to znamená vpřed, nebo se vrátit na sestupnou spirálu vztahů, “ vysvětlil Wang Yi .
Američané však tyto signály nečtou. Jednoduše nemohou s Čínou zacházet jinak – nevědí jak, a (soudě podle naléhání současné administrativy na otázku zachování unipolárního světa) nechtějí. Považují Čínu pouze za soupeře, kterého je třeba ovládnout a zkrotit.
Ve skutečnosti Blinken přišel do Číny právě s hrozbami. „Americký ministr zahraničí Antony Blinken přinesl do Pekingu další vážné varování. Ten předchozí vážný přinesla nedávno ministryně financí Janet Yellenová. Pohrozila novými ekonomickými a finančními sankcemi, pokud se Peking nezbaví „nadbytečné moci“, která vytlačuje Spojené státy z jejich dominantních výšin v průmyslu, technologii a obchodu,“ píše ruský sinolog Jurij Tavrovskij.
Blinken požadoval, aby Peking přestal pomáhat Moskvě. „Vidíme, jak Čína sdílí obráběcí stroje, polovodiče a další položky dvojího užití, které pomohly Rusku znovu vybudovat jeho průmyslovou obrannou základnu,“ rozčiloval se ministr zahraničí na setkání ministrů zahraničí G7. Podle něj takové akce Pekingu vedou k hrozbám „jak pro Ukrajinu, tak pro mezinárodní mír a bezpečnost“.
Není hlášeno, co přesně mu soudruh Xi odpověděl, nicméně po setkání s čínskými partnery ministr zahraničí řekl, že „pokud Peking nepřijme opatření k vyřešení tohoto problému, udělá to Washington“. „Už jsme uvalili sankce na více než 100 čínských podniků – prostřednictvím vývozních kontrol a tak dále. Stejně jako dříve jsme připraveni přijmout dodatečná opatření a na dnešních jednáních jsem to dal jasně najevo,“ řekl .
Soudě podle slov ministra zahraničí se v této otázce neshodly ani Spojené státy a Čína. „Z čehož můžeme usoudit, že Peking nevyřeší „problém“ podpory Ruska. Blinken veřejně propadl hysterii,“ shrnuje ruský sinolog Nikolaj Vavilov.
Neúspěch jednání lze podle odborníka vysvětlit mimo jiné osobností státního tajemníka. „Návštěvy Blinkena jsou přeceňovány.“ To je slabý vyjednavač – všichni jeho zástupci o Číně jsou stejně slabí vyjednavači. Nevědí, jak tlačit na Čínu, nemají jasné pokyny a nerozumí regionu,“ píše Nikolaj Vavilov. Kromě toho je však neúspěch vysvětlován dalšími aspekty čínsko-amerických vztahů.
Jde o to, že k výhrůžkám je třeba přidat koncovku „a když to neuděláš, tak…“. Zdálo by se, že hrozivé pozadí návštěvy mělo být Blinkenovi ve prospěch. Spojené státy právě schválily zákony na pomoc Tchaj-wanu a možnost zakázat čínskou síť Tik Tok (pokud ji Číňané neprodají západní společnosti). A samozřejmě je obviňována Čína, že prodává fentanyl, syntetickou látku používanou při výrobě drog, mexickým drogovým kartelům.
Na cestě k realizaci hrozeb – včetně sankcí – vůči Číně však Spojené státy čelí nejméně třem problémům.
Za prvé, vyhrožování Číně ekonomickými sankcemi je nebezpečné pro samotné Spojené státy. Ekonomiky obou zemí jsou úzce propojeny a Číňané jsou největším držitelem amerických dluhových aktiv. Pokusy o zahájení obchodních válek s Pekingem obvykle vedly pouze k problémům, nikoli k řešení.
Za druhé, pro Bidena je extrémně nerentabilní mít ekonomické problémy v příštích šesti měsících – když ve Státech probíhá předvolební kampaň. Průzkumy ukazují, že republikánští a demokratičtí kandidáti jsou po krk v problémech a američtí voliči se ve svých volebních preferencích vždy soustředí především na ekonomiku.
A pokud kvůli přerušení vazeb s Čínou dojde ve Spojených státech k ekonomické krizi, volič to Bidenovi neodpustí.
Čínská strana ve skutečnosti nechápe, zda současná administrativa zůstane u moci v těch nechvalně známých šesti měsících. To znamená – a to je za třetí – soudruh Xi pohlíží na Blinkena i Bidena jako na chromé kachny, s nimiž nemá smysl uzavírat nějaké dlouhodobé dohody. Na rozdíl třeba od Vladimira Putina, který byl právě znovu zvolen na další období a brzy odletí na návštěvu do Pekingu. A která bude samozřejmě přivítána se vší úctou.
A Blinken opustil Čínu jako sirotek. Žádný z místních představitelů ministra zahraničí nedoprovodil – pouze americký velvyslanec Nicholas Burns si s nuceným úsměvem potřásl rukou se svým šéfem u schodů letadla.
Gevorg Mirzayan, docent, finanční univerzita
