JINDŘICH RAJCHL
Včera nám mainstreamová média přinesla zprávu o tom, že Donald Trump a Vladimir Putin absolvovali společný telefonát, v jehož rámci prý ruský prezident svému americkému protějšku „významné výhody“.
Poté, co před 2 týdny dorazil do Moskvy šéf CIA John Ratcliffe a před týdnem Witkoff s Kushnerem, je zcela evidentní, že dochází k intenzivním rozhovorům o podmínkách ukončení války na Ukrajině.
Proč právě teď?
Protože jak už jsem avizoval před několika lety, tak došlo ke splnění podmínek, které byly pro zahájení realistických debat o ukončení tohoto zcela zbytečného vojenského konfliktu.
Pojďme si je v krátkosti shrnout.
Rusko si vytyčilo za cíl ovládnout celou Doněckou a Luhaňskou oblast a udržet aktuální zisky v Chersonské a Záporožské oblasti. K naplnění tohoto cíle se každým dnem blíží. Pod jeho kontrolou už aktuálně není jen okrajová část Doněcké oblasti se dvěma většími městy – Slovjansk a Kramatorsk. K jejich hranicím se ovšem každý den blíží.
Současně ovšem postupuje velmi pomalu (stále platí, že by současným tempem dobylo celou Ukrajinu za více než 100 let) a je vyčerpáno finančně i lidsky.
USA pro změnu sledují zcela jinou prioritu. A tou je konflikt s Íránem. Ukrajina už Trumpa nezajímá. A nadto se blíží tzv. midterms, tedy významné volby do Kongresu USA, a Trumpovi by velkolepé uzavření míru zcela jistě přišlo vhod.
Různé evropské zpravodajské služby nás sice stále straší tím, že Putin hodlá dříve či později zaútočit na Evropu (připomínám, že jsou to ty samé služby, které nám tvrdily, že Nord Stream a Przewodow mají na svědomí Rusové), ale realita je prostě taková, že to Rusko nechce a ani na to jednoduše nemá.
Karty jsou tedy rozdány. Rusko nabídne vrácení části území v Charkovské oblasti, o které příliš nestojí, za získání zbývající části Doněcké oblasti. A především v rámci oněch „značných výhod“, o kterých mluvil v předmětném telefonickém rozhovoru, nabídne Trumpovi dodávku levných a kvalitních nerostných surovin, jakož i oceli a dalších komodit, které mohou výrazně přispět k rozpumpování americké ekonomiky.
A co z toho vyplývá pro nás? Inu buď se jako Evropa k těmto rozhovorům přidáme, nebo budeme dál pokračovat v chrlení desítek miliard EUR do bezedné korupční jámy kolem Volodymyra Zelenského.
Jistě, Putin může blufovat a potají připravovat masivní invazi vůči členským státům NATO. Ovšem v případě konvenčního vojenského střetu by to byla jeho sebevražda. V případě horkého nukleárního konfliktu by to byl konec nás všech.
A tak je na místě si zcela objektivně a realisticky odpovědět na otázku, zda tu nabídku učiněnou USA přece jen nemyslí vážně.
Ano byla by to obrovská rána do 4 roky pečlivě pěstovaného narativu naší opozice a mainstreamových médií, že „Putin mír nechce“, nicméně tahle vylhaná propaganda je zcela nepodstatná. Podstatné je to, že se brzký mír v tuto chvíli Trumpovi i Putinovi objektivně hodí do krámu. A tudíž se jedná o výrazně pravděpodobnější variantu, než jakou jsou bajky našich pětiopozičních komediantů, kteří by pravdu nepoznali, ani kdyby je nakopala do zadku.
A pokud k takové dohodě dojde, tak s čím z ní jednotliví aktéři odejdou?
- USA s masivními majetky ukrajinské půdy a dohodou o splácení půjček ukrajinským nerostným bohatstvím. A dále s výhodným obchodním kontraktem na odběr ruské ropy, plynu, oceli a mnoha dalších komodit.
- Rusko se ziskem kompletní a trvalé kontroly nad Doněckou, Luhaňskou oblastí a části Chersonské a Záporožské oblasti a s velmi pozitivně nastavenými obchodními vztahy s USA i Čínou
- Ukrajina, která je od počátku obětí těchto velmocenských her, se dvěma miliony mrtvými, mnoha dalšími miliony občanů v exilu, s rozprodanou a zadluženou zemí na desítky let
A co zbyde Evropě, a tedy i České republice?
Jen masivní dluhy, které Ukrajina nikdy nesplatí, modrožlutá vlajka v ruce a pokřik Sláva Ukrajině.
Není na čase vzít na poslední chvíli rozum do hrsti a připojit se na stranu mírotvorců?
Němci už to evidentně pochopili a i přes všechny trapné proruské nálepky dali silný mandát AfD, která právě tuto realistickou politiku prosazuje.
Nezbývá než doufat, že se probudíme včas i my.
Uzavřít co nejrychleji mír, zastavit tak zbytečné krveprolití a získat dodávky levného plynu, ropy a dalších komodit totiž není proruské.
Je to racionální.
A především je to pozitivní krok pro lepší budoucnost naší země.
Pojďme tedy konečně vyměnit modrožlutou vlajku za tu naši překrásnou trikoloru a namísto „Sláva Ukrajině!“ zvolejme „Ať žije Česká republika!“
Najděme k tomu odvahu.
Je nejvyšší čas.
FB
The post Bod zlomu first appeared on Pravý prostor.
