Pouliční bitky muslimských klanů se staly zejména v některých německých městech jakýmsi folklórem. Někdy se takových bitek účastní až stovky členů těchto klanů.
Ať už jde o boj o území (prodej drog) nebo o vyřizování soukromých záležitostí mezi jednotlivými rodinnými klany, na tyto potyčky si již Němci zřejmě zvykli.
Zatím se takto bijí mezi sebou. Je otázka, kdy se zaměří i na domácí obyvatelstvo.
K další klanové potyčce došlo v Dolním Sasku. Tentokrát však útočník nešel po svých soupeřích s železnými tyčemi, noži, mačetami či pálkami, jak je zvykem, ale najel do nich autem.
Policie Dolního Saska zatkla tři osoby v místním domě po cíleném útoku vozidlem v pondělí večer.
Úřady v úterý ráno potvrdily, že zúčastnění patří k rozšířeným rodinám, které byly dříve policii známé kvůli kriminální činnosti spojené s klany, uvádí Junge Freiheit.
Incident se odehrál, když podezřelý narazil BMW přímo do skupiny lidí stojících na ulici, než vozidlo opustil a utekl pěšky. Vyšetřovatelé se domnívají, že řidič a oběti byli známí.
Podle německé tiskové agentury (DPA) bylo během útoku poškozeno několik vozidel, přičemž reportér na místě zaznamenal prázdné pneumatiky, rozbité zadní okno a díry po kulkách.
Policie situaci zaznamenala při rutinní dopravní kontrole a po zjištění, co se děje, začala střílet směrem k BMW. Ačkoliv oběti utrpěly zranění, která neohrožovala život, úřady na několik hodin uzavřely místo činu, aby provedly forenzní vyšetřování.
Policie mluví o „rozšířených rodinách“, tedy kriminálních arabských klanech, z nichž některé jsou policii již známé. Údajní pachatelé pravděpodobně záměrně vybrali tuto skupinu lidí, uvedla mluvčí.
Celostátní údaje ukazují, že policie Dolního Saska loni zaznamenala 2 691 trestných činů spojených s organizovanými klanovými strukturami, především násilných trestných činů, poškození majetku, padělání a krádeží.
Němečtí občané tvoří více než 56 procent podezřelých v těchto případech, přičemž libanonský klan Miri a arabsko-kurdská rodina Al-Zein jsou identifikovány jako nejaktivnější sítě v regionu (většina z členů obou klanů má německé občanství).
Někteří členové klanů jsou v zemi dlouho, takže již občanství získali, přičemž zejména ti mladí, kterým je kolem 30 let a méně, se již v zemi narodili a jsou tedy automaticky považováni za „Němce.“
Data z dubna tohoto roku, zveřejněná Federálním úřadem kriminální policie (BKA), ukázala, že cizinci jsou zodpovědní za 41 procent všech násilných trestných činů a 38 procent všech vražd, přestože tvoří jen 15 procent populace.
Opět však v těchto statistikách cizinci z německým občanstvím figurují jako „Němci.“ Skutečný odíl cizinců na zločinu je tedy výrazně vyšší.
Nechvalně známý libanonský vůdce klanu Issa Remmo slavil před měsícem vítězství Die Linke v Berlíně.
Členové této rodiny byli odsouzeni za dvě z největších krádeží umění v Německu: krádež zlaté mince „Velký javorový list“ o hmotnosti 100 kilogramů z Bodeho muzea v roce 2017 a vloupání do Zeleného trezoru v Drážďanech v roce 2019.
A loni v létě se objevil příběh o syrském klanovém patriarchovi se třemi manželkami provdanými podle islámského zvyku, 32 dětmi a 25 vnoučaty, kteří dostávají sociální dávky ve výši téměř 100 000 € ročně.
Přibližně dvě třetiny členů této rodiny mají dlouhý trestní rejstřík.
